Tato událost připadá právě na dnešek – stala se v roce 1986. Ve stejný den v roce 1994 se pak na internetu objevila první webová stránka pro komerční účely.
26. dubna 1986 došlo k tragické jaderné havárii v sovětské jaderné elektrárně Černobyl. Tato událost ve velkém změnila svět. Ovlivnila ekonomiku i přístup k bezpečnosti každého z nás. A právě na její příběh se podíváme dneska o něco blíže.
Při bližším pohledu do průřezu historií toho na dnešní den ale samozřejmě připadá ještě o mnoho více:
1721 – Silné zemětřesení zničilo íránské město Tabríz
1799 – Francouzské revoluční a napoleonské války: Začala bitva na řece Addě.
1803 – Tisíce fragmentů meteorů padaly z nebe v L’Aigle ve Francii. Událost přesvědčila evropské vědce, že meteory existují.
1828 – V reakci na turecké porušení akkermanské úmluvy vyhlásilo carské Rusko válku Osmanské říši. Nastalá rusko-turecká válka skončila následující rok ruským vítězstvím.
1933 – Založeno je Gestapo, oficiální tajná policejní síla nacistického Německa.
1937 – Proběhl nálet na španělskou vesnici Guernica.
1943 – Witold Pilecki utekl v noci z koncentračního tábora Osvětim.
1964 – Tanganika a Zanzibar společně vytvořili Tanzanii pod vedením Julia Nyerere.
A nyní se už můžeme klasicky přesunout do světa byznysu a ekonomiky:
1937 –V roce 1937 jsou ve Spojených státech vydány první šeky sociálního zabezpečení.
1994 – Na internetu se objevuje vůbec první komerční webová stránka „info.cern.ch“.
2007 – Dow Jones Industrial Average poprvé ve své historii překračuje hranici 13 000 bodů.
2020 – V Česku se pořádá mezinárodní konference na zmírnění dopadů covidové pandemie
Příběh černobylské katastrify
Černobylská katastrofa, havárie v jaderné elektrárně Černobyl v Sovětském svazu v roce 1986, nejhorší katastrofa v historii jaderné energetiky. Černobylská elektrárna se nacházela v osadě Prypjať, 10 mil (16 km) severozápadně od města Černobyl (ukrajinsky Černobyl) a 65 mil (104 km) severně od Kyjeva na Ukrajině. Stanice se skládala ze čtyř reaktorů, z nichž každý byl schopen vyrábět 1 000 megawattů elektrické energie; do provozu byla uvedena v letech 1977-83.
Ke katastrofě došlo 25.-26. dubna 1986, když se technici na čtvrtém reaktorovém bloku pokusili o špatně navržený experiment. Pracovníci vypnuli systém regulace výkonu reaktoru a jeho havarijní bezpečnostní systémy a z jeho aktivní zóny vytáhli většinu regulačních tyčí, přičemž nechali reaktor dál běžet na 7 % výkonu. K těmto chybám se přidaly další a 26. dubna v 1:23 hodin se řetězová reakce v aktivní zóně vymkla kontrole. Několik výbuchů vyvolalo velkou ohnivou kouli a strhlo těžké ocelové a betonové víko reaktoru. Tím a následným požárem v grafitové aktivní zóně reaktoru se uvolnilo velké množství radioaktivního materiálu do atmosféry, odkud ho vzdušné proudy zanesly na velkou vzdálenost. Došlo také k částečnému roztavení aktivní zóny.
dubna začala evakuace 30 000 obyvatel Pryp’yatu. Pokusili se o utajení, ale 28. dubna švédské monitorovací stanice zaznamenaly abnormálně vysoké hodnoty radioaktivity přenášené větrem a naléhaly na vysvětlení. Sovětská vláda přiznala, že v Černobylu došlo k havárii, čímž vyvolala mezinárodní rozruch kvůli nebezpečí, které radioaktivní emise představovaly. Do 4. května se podařilo teplo i radioaktivitu unikající z aktivní zóny reaktoru zvládnout, i když s velkým rizikem pro pracovníky. Radioaktivní trosky byly pohřbeny na přibližně 800 dočasných místech a později v průběhu roku byla vysoce radioaktivní aktivní zóna reaktoru uzavřena do betonového a ocelového sarkofágu (který byl později označen za konstrukčně nepevný).
Úmrtí, radioaktivita a vytvoření černobylské ochranné zóny
Některé zdroje uvádějí, že při prvních explozích zahynuli dva lidé, jiné uvádějí, že se počet obětí blíží 50. Další desítky lidí onemocněly vážnou nemocí z ozáření; někteří z nich později zemřeli. Do atmosféry uniklo 50 až 185 milionů kurií radionuklidů (radioaktivních forem chemických prvků) – několikanásobně více radioaktivity, než kolik jí vytvořily atomové bomby svržené na Hirošimu a Nagasaki v Japonsku. Tato radioaktivita se šířila větrem nad Běloruskem, Ruskem a Ukrajinou a brzy se dostala až do Francie a Itálie. Byly zamořeny miliony hektarů lesů a zemědělské půdy, a přestože bylo evakuováno mnoho tisíc lidí, další statisíce zůstaly v zamořených oblastech. Kromě toho se v následujících letech narodilo mnoho deformovaných hospodářských zvířat a mezi lidmi se dlouhodobě očekávalo několik tisíc onemocnění způsobených radiací a úmrtí na rakovinu. Černobylská katastrofa vyvolala kritiku nebezpečných postupů a konstrukčních chyb sovětských reaktorů a zvýšila odpor proti výstavbě dalších takových elektráren. Černobylský druhý blok byl po požáru v roce 1991 odstaven a první blok zůstal v provozu až do roku 1996. Černobylský třetí blok byl v provozu až do roku 2000, kdy byla jaderná elektrárna oficiálně vyřazena z provozu. Dodnes není okolí města považováno za právě dvakrát bezpečné… Smutný příběh lidského snažení.
Černobyl bude asi už jednou provždy synonymem pro jadernou tragédii. Tato událost připadá právě na dnešek – stala se v roce 1986. Ve stejný den v roce 1994 se pak na internetu objevila první webová stránka pro komerční účely.
26. dubna 1986 došlo k tragické jaderné havárii v sovětské jaderné elektrárně Černobyl. Tato událost ve velkém změnila svět. Ovlivnila ekonomiku i přístup k bezpečnosti každého z nás. A právě na její příběh se podíváme dneska o něco blíže.
Při bližším pohledu do průřezu historií toho na dnešní den ale samozřejmě připadá ještě o mnoho více:
1721 – Silné zemětřesení zničilo íránské město Tabríz
1799 – Francouzské revoluční a napoleonské války: Začala bitva na řece Addě.
1803 – Tisíce fragmentů meteorů padaly z nebe v L'Aigle ve Francii. Událost přesvědčila evropské vědce, že meteory existují.
1828 – V reakci na turecké porušení akkermanské úmluvy vyhlásilo carské Rusko válku Osmanské říši. Nastalá rusko-turecká válka skončila následující rok ruským vítězstvím.
1933 – Založeno je Gestapo, oficiální tajná policejní síla nacistického Německa.
1937 – Proběhl nálet na španělskou vesnici Guernica.
1943 – Witold Pilecki utekl v noci z koncentračního tábora Osvětim.
1964 – Tanganika a Zanzibar společně vytvořili Tanzanii pod vedením Julia Nyerere.
A nyní se už můžeme klasicky přesunout do světa byznysu a ekonomiky:
1937 –V roce 1937 jsou ve Spojených státech vydány první šeky sociálního zabezpečení.
1994 – Na internetu se objevuje vůbec první komerční webová stránka "info.cern.ch".
2007 – Dow Jones Industrial Average poprvé ve své historii překračuje hranici 13 000 bodů.
2020 – V Česku se pořádá mezinárodní konference na zmírnění dopadů covidové pandemie
Příběh černobylské katastrify
Černobylská katastrofa, havárie v jaderné elektrárně Černobyl v Sovětském svazu v roce 1986, nejhorší katastrofa v historii jaderné energetiky. Černobylská elektrárna se nacházela v osadě Prypjať, 10 mil (16 km) severozápadně od města Černobyl (ukrajinsky Černobyl) a 65 mil (104 km) severně od Kyjeva na Ukrajině. Stanice se skládala ze čtyř reaktorů, z nichž každý byl schopen vyrábět 1 000 megawattů elektrické energie; do provozu byla uvedena v letech 1977-83.
Ke katastrofě došlo 25.-26. dubna 1986, když se technici na čtvrtém reaktorovém bloku pokusili o špatně navržený experiment. Pracovníci vypnuli systém regulace výkonu reaktoru a jeho havarijní bezpečnostní systémy a z jeho aktivní zóny vytáhli většinu regulačních tyčí, přičemž nechali reaktor dál běžet na 7 % výkonu. K těmto chybám se přidaly další a 26. dubna v 1:23 hodin se řetězová reakce v aktivní zóně vymkla kontrole. Několik výbuchů vyvolalo velkou ohnivou kouli a strhlo těžké ocelové a betonové víko reaktoru. Tím a následným požárem v grafitové aktivní zóně reaktoru se uvolnilo velké množství radioaktivního materiálu do atmosféry, odkud ho vzdušné proudy zanesly na velkou vzdálenost. Došlo také k částečnému roztavení aktivní zóny.
Zdroj: Pixabay
dubna začala evakuace 30 000 obyvatel Pryp'yatu. Pokusili se o utajení, ale 28. dubna švédské monitorovací stanice zaznamenaly abnormálně vysoké hodnoty radioaktivity přenášené větrem a naléhaly na vysvětlení. Sovětská vláda přiznala, že v Černobylu došlo k havárii, čímž vyvolala mezinárodní rozruch kvůli nebezpečí, které radioaktivní emise představovaly. Do 4. května se podařilo teplo i radioaktivitu unikající z aktivní zóny reaktoru zvládnout, i když s velkým rizikem pro pracovníky. Radioaktivní trosky byly pohřbeny na přibližně 800 dočasných místech a později v průběhu roku byla vysoce radioaktivní aktivní zóna reaktoru uzavřena do betonového a ocelového sarkofágu (který byl později označen za konstrukčně nepevný).
Úmrtí, radioaktivita a vytvoření černobylské ochranné zóny
Některé zdroje uvádějí, že při prvních explozích zahynuli dva lidé, jiné uvádějí, že se počet obětí blíží 50. Další desítky lidí onemocněly vážnou nemocí z ozáření; někteří z nich později zemřeli. Do atmosféry uniklo 50 až 185 milionů kurií radionuklidů (radioaktivních forem chemických prvků) - několikanásobně více radioaktivity, než kolik jí vytvořily atomové bomby svržené na Hirošimu a Nagasaki v Japonsku. Tato radioaktivita se šířila větrem nad Běloruskem, Ruskem a Ukrajinou a brzy se dostala až do Francie a Itálie. Byly zamořeny miliony hektarů lesů a zemědělské půdy, a přestože bylo evakuováno mnoho tisíc lidí, další statisíce zůstaly v zamořených oblastech. Kromě toho se v následujících letech narodilo mnoho deformovaných hospodářských zvířat a mezi lidmi se dlouhodobě očekávalo několik tisíc onemocnění způsobených radiací a úmrtí na rakovinu. Černobylská katastrofa vyvolala kritiku nebezpečných postupů a konstrukčních chyb sovětských reaktorů a zvýšila odpor proti výstavbě dalších takových elektráren. Černobylský druhý blok byl po požáru v roce 1991 odstaven a první blok zůstal v provozu až do roku 1996. Černobylský třetí blok byl v provozu až do roku 2000, kdy byla jaderná elektrárna oficiálně vyřazena z provozu. Dodnes není okolí města považováno za právě dvakrát bezpečné… Smutný příběh lidského snažení.
