Vítězství u Nejvyššího soudu bylo pro americké firmy teprve začátkem. O refundaci cel v hodnotě 134 miliard dolarů usiluje 300 000 firem O refundaci cel v hodnotě 134 miliard dolarů usiluje 300 000 firem Ministr financí varoval, že spotřebitelé se navrácení peněz skrze nižší ceny nedočkají Dovozci budou muset pravděpodobně podávat individuální žaloby u speciálního obchodního soudu Přestože soudci rozhodli, že prezident Donald Trump překročil své pravomoci, když uvalil plošná cla na základě nouzových ekonomických pravomocí (IEEPA), zůstává ve vzduchu viset zásadní otázka: Co bude s 134 miliardami dolarů, které již americké podniky do státní pokladny odvedly? Situace je o to složitější, že rozsudek nenabídl žádný návod, jak by vracení peněz mělo probíhat. Soudce Brett Kavanaugh ve svém nesouhlasném stanovisku varoval, že miliardové refundace budou mít pro americké ministerstvo financí „značné důsledky“ a celý proces označil za pravděpodobný „chaos“. Právní bitva na roky a nejistota pro 300 000 firem Naděje na rychlé a automatické vrácení peněz se zdají být liché. Sám Donald Trump v reakci na rozsudek naznačil, že se o refundace bude bojovat u soudů další dva až pět let. To znamená, že přibližně 300 000 podniků, které cla zasáhla, se nyní musí připravit na zdlouhavé individuální spory. Právní experti upozorňují na následující aspekty procesu: Individuální žaloby: Firmy budou muset pravděpodobně podávat samostatné žaloby u Soudu pro mezinárodní obchod (CIT). Mravenčí administrativa: Proces bude vyžadovat detailní doložení každé platby, a to i přesto, že vláda vede o celních platbách pečlivé záznamy. Absence precedentu: Rozsah IEEPA cel je tak masivní, že stávající historické procesy (například z roku 1998, kdy se vracelo „pouhých“ 730 milionů dolarů) nemusí stačit. Zatímco společnost Costco Wholesale (COST) podala žalobu preventivně, tisíce dalších dovozců se nyní nacházejí v právním vakuu. Trade partneři USA i jednotlivé korporace čekají, zda Celní a hraniční ochrana (CBP) vytvoří nový mechanismus pro refundace, nebo zda bude nutné každou firmu zastupovat u soudu zvlášť. Bude to „korporátní terno“ bez přínosu pro lidi? Ministr financí Scott Bessent sice potvrdil, že agentura má dostatek hotovosti na případné vyplacení refundací, ale neskrýval svůj skepticismus. Celý proces označil za „korporátní terno“ (corporate boondoggle). Bessent veřejně položil otázku, zda firmy jako Walmart (WMT) nebo Amazon (AMZN) vrátí získané peníze koncovým zákazníkům, kteří cla fakticky zaplatili v vyšších cenách zboží. Ekonomové jsou v tomto ohledu jednotní: spotřebitelé se žádných kompenzací nedočkají. Walmart vám nepošle šek za to, že jste před půl rokem koupili tenisky zatížené patnáctiprocentní přirážkou. Firmy pravděpodobně využijí navrácený kapitál k posílení vlastních bilancí nebo k investicím, ale plošné snižování cen jako reakce na refundace se neočekává. Historická zkušenost navíc ukazuje, že státní správa s vracením peněz nespěchá. I v mnohem menších případech trvalo vyřízení refundací dva roky. Vzhledem k objemu 134 miliard dolarů a politickému odporu současné administrativy se může stát, že se peníze k firmám dostanou až v době, kdy bude současná celní válka dávnou historií. Rozpočtové dopady a tlak na dluhopisy Pokud by skutečně došlo k vyplacení celé částky, mohlo by to otřást stabilitou amerických financí. Částka odpovídá významnému podílu ročních příjmů z cel a její náhlý odliv by mohl vyžadovat zvýšenou emisi státních dluhopisů. To je také důvod, proč ministerstvo financí proces brzdí – jakákoliv nejistota ohledně výdajů státu v takovém rozsahu zvyšuje napětí na trzích s pevným výnosem. Dovozci jsou tak v paradoxní situaci. Mají v rukou rozhodnutí Nejvyššího soudu, které jim dává za pravdu, ale cesta k reálným penězům je zablokována politickou neochotou a administrativními bariérami. Pro mnoho menších firem může být náklad na právní zastupování v několikaletém sporu dokonce vyšší než samotná částka, kterou by mohly získat zpět. Jasno do celého případu pravděpodobně nevnesou ani příští měsíce. Očekává se, že Trumpova administrativa využije veškeré dostupné právní kličky, aby proces co nejvíce protáhla, zatímco se bude snažit cla znovu zavést pod jinou hlavičkou. Boj o 134 miliard dolarů se tak stává hlavním tématem americké hospodářské politiky pro zbytek roku 2026.