Průmyslový index Dow Jones v úterý klesl o 0,4 %, zatímco index S&P 500 se snížil o 0,2 % a technologický Nasdaq Composite klesl o 0,1 %. V pondělí akcie rostly druhý den po sobě, když účastníci trhu vstřebávali víkendové oznámení prezidenta Trumpa, že polovodiče a různá spotřební elektronika budou vyňaty z cel oznámených na začátku tohoto měsíce.

Pro akciový trh to byly volatilní dva týdny, kdy Trumpovo představení „recipročních“ cel vyvolalo na Wall Street nejhorší výprodej za poslední roky, než jeho oznámení o 90denní pauze podpořilo její nejlepší den za poslední roky. Nejistota zůstala i v úterý navzdory víkendové úlevě vysoká; ministr financí Howard Lutnick v neděli naznačil, že celní výjimka pro elektroniku je odkladem předtím, než budou tyto výrobky podrobeny vlastním clům.

Napětí mezi USA a Čínou, na kterou se stále vztahuje více než 100% celní sazba , se v úterý stupňovalo. Akcie společnosti Boeing (BA) klesly o 2 % po zprávách, že Peking nařídil dopravcům, aby přestali přijímat dodávky letadel amerického výrobce letadel.

Akcie technologických firem s těmi největšími kapitalizacemi byly v úterý většinou nižší. Společnosti Meta Platforms (META), Alphabet (GOOG) a Amazon (AMZN) poklesly každá o více než 1 %, zatímco Microsoft (MSFT) a Apple (AAPL) se mírně snížily. Výrobci čipů Nvidia (NVDA) a Broadcom (AVGO) vzrostli o 1,4 %, resp. 0,3 %. Akcie společnosti Tesla (TSLA) vzrostly o 0,7 %.

Akcie společnosti Netflix (NFLX), která má ve čtvrtek po uzavření trhů oznámit výsledky hospodaření za první čtvrtletí. vyskočily o téměř 5 % poté, co deník Wall Street Journal informoval, že vedení společnosti si stanovilo ambiciózní cíl zdvojnásobit tržby do roku 2030. Společnost Hewlett Packard Enterprise (HPE) vzrostla o 5 % po zprávě, že aktivističtí investoři Elliott Investment Management získali ve společnosti podíl ve výši 1,5 miliardy USD.

Výsledková sezóna nabrala na obrátkách a lepší než očekávané výsledky Bank of America (BAC) a Citigroup (C ) zvedly jejich akcie o 4 %, resp. 2 %. Akcie společnosti Johnson & Johnson (JNJ) poklesly o 0,5 %, přestože zdravotnický gigant překonal odhady zisku.

Výnosy desetiletých státních dluhopisů, které ovlivňují úrokové sazby spotřebitelských úvěrů, jako jsou hypotéky, po pondělním propadu nadále klesaly. Výnos klesl na 4,34 % poté, co včera uzavřel na 4,38 %. Výnosy tento měsíc prudce vzrostly navzdory nedávnému útěku do bezpečí, což je jev, který zmátl některé pozorovatele obávající se dysfunkce na trhu s dluhopisy.

Futures na zlato vzrostly o 0,6 % na 3 247 USD za unci, zatímco futures na ropu West Texas Intermediate zůstaly beze změny na úrovni 61,50 USD za barel. Bitcoin klesl z maxima nad 86 000 USD na začátku seance a hodinu po uzavření akciových trhů se obchodoval za 84 000 USD.

Uživatelé sociálních sítí v Číně na videích dokládají, že luxusní zboží s etiketou Made in USA ve skutečnosti často vzniká v čínských továrnách. Na to, co je podle nich pokrytectvím amerických značek, poukazují v reakci na vyšší cla, které na zboží dovážené z Číny uvalil americký prezident Donald Trump. Všiml si toho například jihoafrický server Independent Online.

Administrativa prezidenta Trumpa rozhodla, že na čínské zboží uvalí clo v úhrnné výši až 145 procent. Peking v reakci zavedl odvetné clo na americké zboží dovážené do Číny.

Čínští influenceři se poté rozhodli ukázat, kde vzniká zboží zvučných jmen – od kabelek Michael Kors přes peněženky Coach až po džíny Levi’s. Internetové platformy včetně TikToku nyní zaplavují videa čínských továrních dělníků, která odhalují lež o jejich americkém původu.

„Jak si mohou účtovat 500 dolarů (11.000 Kč) za tašku, když její výroba zde stojí 30 dolarů?“ ptá se jeden z tvůrců videa. Ukazuje přitom visačky a obaly vyražené v provinciích Kuang-tung a Če-ťiang.

Uživatelé čínských sítí zmiňují i značky Ralph Lauren nebo Calvin Klein, které byly dlouho spojovány s americkým řemeslným umem. Tovární dělníci ve videích odhalují smluvní zakázky, sdílejí fotografie a záběry velkých výrobních sérií s americkými značkami. Následně pak uvádějí, jak se podle nich americkým firmám výroba v Číně vyplatí.

Server zdůrazňuje, že odhalení podporují čínský šedý trh, kde se luxusní zboží, které často sjíždí ze stejných výrobních linek, prodává za zlomek amerických cen. Čínské spotřebitele to podle webu také vede k otázce, proč by měli v zahraničních buticích platit tak vysoké ceny za zboží stejně vyráběné u nich doma.