Muskovo „Ministerstvo pro efektivitu vlády“, projekt přezdívaný podle kryptoměnového maskota Doge, mělo přinést rozsáhlé úspory daňovým poplatníkům. Místo toho je nyní zřejmé, že výsledky zaostaly za očekáváními a celé snažení může americkou veřejnost stát ještě víc peněz, než kdyby vůbec nezačalo.Drahé selhání, nebo promyšlená destrukce?Musk sice tvrdil, že jeho cílem je zefektivnění veřejného sektoru, ale výsledky jeho působení zatím spíše připomínají institucionální chaos než reformu. Místo deklarovaných úspor ve výši 2 bilionů dolarů se ukazuje, že program Doge nejen že nešetří, ale může přinést ještě vyšší náklady. Zda šlo o skutečný pokus o reformu, nebo spíše o symbolický útok na tzv. deep state, zůstává otázkou.Jedním z mála konkrétních dopadů Muskovy přítomnosti ve Washingtonu byl zastrašující efekt na některé federální úřady – od CIA po ministerstvo školství. Přestože se byrokracie bránila, zejména prostřednictvím soudních sporů, reputační a morální újma je reálná. V tomto směru lze jeho působení považovat za úspěšné – alespoň z pohledu Trumpa a jeho sympatizantů.SpaceX a Golden Dome: Muskova „odměna“?Druhou – a potenciálně významnější – stopou po Muskově angažmá může být systém Golden Dome, ambiciózní plán Donalda Trumpa na vytvoření amerického protiraketového deštníku po vzoru izraelského Iron Dome. Projekt by měl být realizován prostřednictvím konsorcia složeného ze společností SpaceX, Palantir a Anduril, tedy firem se silnými vazbami na Muska a jeho okruh spojenců v technologickém průmyslu.Golden Dome by podle odhadů mohl konkurovat rozpočtem projektu Apollo a být jedním z nejdražších zbrojních programů od dob Studené války. Klíčovou roli v systému by měly sehrát právě Muskovy satelity. V tomto ohledu tedy platí, že i když Musk jako politik selhal, jeho byznys může těžit z jeho přítomnosti ve Washingtonu ještě dlouho. Zda se přitom jedná o strategické rozhodnutí nebo přesměrování veřejných peněz do soukromých rukou, zůstává otevřené.Tesla a poškozená značkaNejvětší reputační škody si však Musk způsobil mimo sféru politiky – a to zejména svou aktivitou na platformě X, dříve známé jako Twitter. Zatímco dříve byl vnímán jako inovátor a vizionář, dnes je spojován s radikalizovaným online prostorem, který poškozuje nejen jeho osobní image, ale i značku Tesla [TSLA].Například v Evropě čelí Tesla bojkotům spotřebitelů, které nemají nic společného s Muskovo vládním působením, ale spíše s jeho extrémními výroky a tolerancí toxického obsahu. Symbolická byla kampaň v Londýně, kde byla Tesla označena za „Swasticar“ – „z nuly na rok 1939 za tři sekundy“. Tento výrok jasně naznačuje, že značce hrozí ztráta důvěry veřejnosti, pokud Musk nezmění své chování.Přesto Musk dál prosazuje konfrontační přístup. Když například floridská prokurátorka Pam Bondi označila vandalismus v showroomu Tesly za teroristický čin, byl to spíše pokus odvést pozornost než řešit skutečný problém.Zlomový okamžik: Wisconsin a ztráta vlivuZlom v Muskovo vztahu s Trumpem přišel na začátku dubna, kdy se mu nepodařilo ovlivnit volby do Nejvyššího soudu ve Wisconsinu. Navzdory výdajům ve výši 22 milionů dolarů, tedy v historicky nejdražších soudních volbách v USA, neuspěl. Liberální většina zůstala nedotčena a Musk tím ztratil klíčový test důvěry, který mu Trump neoficiálně nastavil.To, že i republikány ovládaný Kongres a soudní moc odmítly spolupracovat na tzv. „zdi účtenek“ – systému sledování vládních výdajů – ukazuje, že americký systém brzd a protivah stále funguje, i když je pod tlakem.Muskův vlastní jazykový model Grok shrnul jeho washingtonskou misi lakonicky: „Jeho experiment s DOGE vyústil v provozní chaos, právní spory a omezené výsledky, které zastínily skromné zisky… Spíše než triumf to byl varovný příklad.“ Tento popis se zdá být výstižným shrnutím situace.