Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 45 miliard korun na rekordních 3,41 bilionu korun. Ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu to dnes uvedlo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 312.590 korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 mírně vzrostla ze 42 procent hrubého domácího produktu (HDP) na 42,1 procenta HDP. Za zvýšením státního dluhu stojí podle ministerstva především prodej státních dluhopisů kvůli pokrytí splátek dluhu a kvůli průběžnému krytí schodku státního rozpočtu. Ke konci března byl rozpočet v deficitu 91,2 miliardy korun. Ministerstvo financí podle lednové Strategie řízení a financování státního dluhu očekává, že do konce roku státní dluh vzroste na 3,614 bilionu korun. Míra zadlužení by měla dosáhnout 43 procent HDP. V prvním čtvrtletí ministerstvo financí prodalo korunové střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy v celkové hodnotě 109,2 miliardy korun. Dále prodalo státní pokladniční poukázky, tedy cenné papíry se splatností kratší než jeden rok, za 53,3 miliardy korun. V únoru ministerstvo řádně splatilo dříve vydané dluhopisy za 109,5 miliardy korun, pokladniční poukázky v prvním čtvrtletí splatné nebyly. České státní dluhopisy mají průměrnou dobu splatnosti 6,3 roku. Je to blízko strategického cíle ministerstva financí, který je stanoven na 6,5 roku. Pětina vydaných dluhopisů má splatnost mezi sedmi a deseti roky, pětina mezi pěti a sedmi roky. Největší část českých státních dluhopisů drží domácí banky, zhruba čtvrtinu drží zahraniční subjekty. Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky. Vývoj státního dluhu v miliardách korun: RokStátní dluh (v mld. Kč)1993158,81994157,31995154,41996155,21997173,11998194,71999228,42000289,32001345,02002395,92003493,22004592,92005691,22006802,52007892,32008999,520091178,220101344,120111499,420121667,620131683,320141663,720151673,020161613,420171624,720181622,020191640,220202049,720212465,720222894,820233110,920243365,21. čtvrtletí 20253410,2 <!-- DIP popup--> Do ČR poprvé v historii neproudí ruská ropa Nelahozeves (Mělnicko) - Do České republiky poprvé v historii neproudí ruská ropa, rozšíření západního ropovodu TAL je hotové. Česko je po více než 60 letech nezávislé na ropovodu Družba. První zvýšené dodávky ropy jiné provenience než ruské dorazily z tankoviště v Terstu na Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi, odkud zamíří do litvínovské rafinerie. Novinářům to dnes řekli premiér Petr Fiala, ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) a generální ředitel MERO ČR Jaroslav Pantůček v Centrálním tankovišti ropy Nelahozeves. Z ropovodu Družba neproudí ropa do ČR už několik týdnů. Litvínovská rafinerie je na přechod na neruskou ropu technologicky připravená, uvedl Orlen Unipetrol. ČR může nově ze západních ropovodů čerpat až osm milionů tun ropy ročně, což zcela pokryje spotřebu rafinerií v Česku. "Dokončili jsme další krok na cestě k naší energetické nezávislosti," oznámil premiér. Doplnil, že je tím posílená energetická bezpečnost, protože dovadní závislost na ruských dodávkách ČR činila zranitelnou.