Klíčové body

Státní dluh Česka vzrostl na rekordních 3,41 bilionu korun
Míra zadlužení se zvýšila na 42,1 % HDP
Dluh roste kvůli financování schodku a splátkám starších závazků
Ministerstvo očekává dluh 3,614 bilionu ke konci roku 2025

Ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu to dnes uvedlo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 312.590 korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 mírně vzrostla ze 42 procent hrubého domácího produktu (HDP) na 42,1 procenta HDP.

Za zvýšením státního dluhu stojí podle ministerstva především prodej státních dluhopisů kvůli pokrytí splátek dluhu a kvůli průběžnému krytí schodku státního rozpočtu. Ke konci března byl rozpočet v deficitu 91,2 miliardy korun.

Ministerstvo financí podle lednové Strategie řízení a financování státního dluhu očekává, že do konce roku státní dluh vzroste na 3,614 bilionu korun. Míra zadlužení by měla dosáhnout 43 procent HDP.

V prvním čtvrtletí ministerstvo financí prodalo korunové střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy v celkové hodnotě 109,2 miliardy korun. Dále prodalo státní pokladniční poukázky, tedy cenné papíry se splatností kratší než jeden rok, za 53,3 miliardy korun. V únoru ministerstvo řádně splatilo dříve vydané dluhopisy za 109,5 miliardy korun, pokladniční poukázky v prvním čtvrtletí splatné nebyly.

České státní dluhopisy mají průměrnou dobu splatnosti 6,3 roku. Je to blízko strategického cíle ministerstva financí, který je stanoven na 6,5 roku. Pětina vydaných dluhopisů má splatnost mezi sedmi a deseti roky, pětina mezi pěti a sedmi roky. Největší část českých státních dluhopisů drží domácí banky, zhruba čtvrtinu drží zahraniční subjekty.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Mám zájem o více informací

Vývoj státního dluhu v miliardách korun:

Rok	Státní dluh (v mld. Kč)
1993	158,8
1994	157,3
1995	154,4
1996	155,2
1997	173,1
1998	194,7
1999	228,4
2000	289,3
2001	345,0
2002	395,9
2003	493,2
2004	592,9
2005	691,2
2006	802,5
2007	892,3
2008	999,5
2009	1178,2
2010	1344,1
2011	1499,4
2012	1667,6
2013	1683,3
2014	1663,7
2015	1673,0
2016	1613,4
2017	1624,7
2018	1622,0
2019	1640,2
2020	2049,7
2021	2465,7
2022	2894,8
2023	3110,9
2024	3365,2
1. čtvrtletí 2025	3410,2

Zdroj: Ministerstvo financí

<!– DIP popup–>

Do ČR poprvé v historii neproudí ruská ropa

Nelahozeves (Mělnicko) – Do České republiky poprvé v historii neproudí ruská ropa, rozšíření západního ropovodu TAL je hotové. Česko je po více než 60 letech nezávislé na ropovodu Družba. První zvýšené dodávky ropy jiné provenience než ruské dorazily z tankoviště v Terstu na Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi, odkud zamíří do litvínovské rafinerie. Novinářům to dnes řekli premiér Petr Fiala, ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) a generální ředitel MERO ČR Jaroslav Pantůček v Centrálním tankovišti ropy Nelahozeves. Z ropovodu Družba neproudí ropa do ČR už několik týdnů. Litvínovská rafinerie je na přechod na neruskou ropu technologicky připravená, uvedl Orlen Unipetrol.

ČR může nově ze západních ropovodů čerpat až osm milionů tun ropy ročně, což zcela pokryje spotřebu rafinerií v Česku. „Dokončili jsme další krok na cestě k naší energetické nezávislosti,“ oznámil premiér. Doplnil, že je tím posílená energetická bezpečnost, protože dovadní závislost na ruských dodávkách ČR činila zranitelnou.

Upozornění pro uživatele

Veškeré informace a materiály zveřejněné na internetových stránkách Burzovního Světa vycházejí z veřejně dostupných a důvěryhodných zdrojů. Při jejich zpracování je postupováno s odbornou péčí a cílem poskytovat čtenářům objektivní, aktuální a srozumitelné informace.

Obsah internetových stránek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nepředstavuje individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku či výzvu ke koupi nebo prodeji konkrétních finančních nástrojů. Veškeré názory, odhady, prognózy nebo očekávání uvedené v článcích vyjadřují informace dostupné v době jejich zveřejnění a mohou se v čase měnit.

Investování na kapitálových trzích je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Před přijetím jakéhokoli investičního rozhodnutí doporučujeme posoudit vlastní finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku, případně využít služeb licencovaného poskytovatele investičních služeb.

Burzovní Svět nenese odpovědnost za investiční rozhodnutí učiněná na základě informací zveřejněných na těchto internetových stránkách.

Diskusní příspěvky a komentáře zveřejněné uživateli vyjadřují názory jejich autorů a nemusí odpovídat stanovisku provozovatele portálu.

Odesláním kontaktního formuláře nebo udělením příslušného souhlasu bere uživatel na vědomí, že může být kontaktován obchodním partnerem Burzovního Světa za účelem poskytnutí informací o investičních službách nebo finančních nástrojích. Podrobnosti o zpracování osobních údajů, využívání souborů cookies a obchodních partnerech jsou uvedeny v příslušných dokumentech dostupných na těchto internetových stránkách.

U jednotlivých článků mohou být uvedeny informace o použitých zdrojích, datu původní analýzy nebo datu, ke kterému se vztahují uvedené tržní údaje.

Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 45 miliard korun na rekordních 3,41 bilionu korun. Ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu to dnes uvedlo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 312.590 korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 mírně vzrostla ze 42 procent hrubého domácího produktu (HDP) na 42,1 procenta HDP. Za zvýšením státního dluhu stojí podle ministerstva především prodej státních dluhopisů kvůli pokrytí splátek dluhu a kvůli průběžnému krytí schodku státního rozpočtu. Ke konci března byl rozpočet v deficitu 91,2 miliardy korun. Ministerstvo financí podle lednové Strategie řízení a financování státního dluhu očekává, že do konce roku státní dluh vzroste na 3,614 bilionu korun. Míra zadlužení by měla dosáhnout 43 procent HDP. V prvním čtvrtletí ministerstvo financí prodalo korunové střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy v celkové hodnotě 109,2 miliardy korun. Dále prodalo státní pokladniční poukázky, tedy cenné papíry se splatností kratší než jeden rok, za 53,3 miliardy korun. V únoru ministerstvo řádně splatilo dříve vydané dluhopisy za 109,5 miliardy korun, pokladniční poukázky v prvním čtvrtletí splatné nebyly. České státní dluhopisy mají průměrnou dobu splatnosti 6,3 roku. Je to blízko strategického cíle ministerstva financí, který je stanoven na 6,5 roku. Pětina vydaných dluhopisů má splatnost mezi sedmi a deseti roky, pětina mezi pěti a sedmi roky. Největší část českých státních dluhopisů drží domácí banky, zhruba čtvrtinu drží zahraniční subjekty. Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky. Vývoj státního dluhu v miliardách korun: RokStátní dluh (v mld. Kč)1993158,81994157,31995154,41996155,21997173,11998194,71999228,42000289,32001345,02002395,92003493,22004592,92005691,22006802,52007892,32008999,520091178,220101344,120111499,420121667,620131683,320141663,720151673,020161613,420171624,720181622,020191640,220202049,720212465,720222894,820233110,920243365,21. čtvrtletí 20253410,2  Do ČR poprvé v historii neproudí ruská ropa Nelahozeves (Mělnicko) - Do České republiky poprvé v historii neproudí ruská ropa, rozšíření západního ropovodu TAL je hotové. Česko je po více než 60 letech nezávislé na ropovodu Družba. První zvýšené dodávky ropy jiné provenience než ruské dorazily z tankoviště v Terstu na Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi, odkud zamíří do litvínovské rafinerie. Novinářům to dnes řekli premiér Petr Fiala, ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) a generální ředitel MERO ČR Jaroslav Pantůček v Centrálním tankovišti ropy Nelahozeves. Z ropovodu Družba neproudí ropa do ČR už několik týdnů. Litvínovská rafinerie je na přechod na neruskou ropu technologicky připravená, uvedl Orlen Unipetrol. ČR může nově ze západních ropovodů čerpat až osm milionů tun ropy ročně, což zcela pokryje spotřebu rafinerií v Česku. "Dokončili jsme další krok na cestě k naší energetické nezávislosti," oznámil premiér. Doplnil, že je tím posílená energetická bezpečnost, protože dovadní závislost na ruských dodávkách ČR činila zranitelnou.

Tagy: český dluh