Peking oznámil zavedení 34% cel na veškerý dovoz z USA jako reakci na nová americká cla. Investoři zareagovali propadem a napětí mezi dvěma největšími ekonomikami světa opět roste. Čínské ministerstvo financí v pátek potvrdilo, že od 10. dubna zavede plošné clo ve výši 34 % na veškeré zboží dovážené z USA. Toto razantní opatření je přímou reakcí na kroky americké administrativy, která v průběhu týdne uvalila nová cla na čínské výrobky. Podle čínské vlády jde o nezákonný a jednostranný krok, který ohrožuje globální hospodářskou stabilitu. Ve svém oficiálním prohlášení Peking vyzval Spojené státy, aby zrušily svá opatření a vrátily se k jednacímu stolu. Zdůraznil přitom nutnost rovnocenného a vzájemně výhodného dialogu, který by měl nahradit současnou konfrontaci. Čínské ministerstvo financí dále obvinilo Washington, že svými rozhodnutími porušuje pravidla mezinárodního obchodu a „vážně poškozuje“ čínské zájmy. Podle Pekingu nová americká cla dosahují celkové úrovně 54 %, což má dopad nejen na bilaterální vztahy, ale i na dodavatelské řetězce po celém světě. Součástí odvetného balíčku je i zařazení 11 amerických firem na černou listinu tzv. „nespolehlivých subjektů“, což znamená omezení nebo zákaz jejich podnikání v Číně. Mezi důvody uvedla čínská vláda porušení tržních pravidel a smluvních závazků. Zároveň Peking zařadil 16 amerických subjektů na seznam pro kontrolu vývozu, čímž může omezit jejich přístup k citlivým surovinám a technologiím. Zdroj: Getty Images Zvláštní pozornost si zaslouží rozhodnutí o kontrole vývozu sedmi typů položek souvisejících se vzácnými zeminami, mezi nimiž jsou prvky jako samarium, gadolinium a terbium. Tyto suroviny jsou klíčové například pro výrobu elektroniky, elektromotorů nebo obranných technologií. Čína, jako jejich dominantní světový producent, tímto krokem vysílá silný signál o své geopolitické moci v oblasti surovin. Tato eskalace obchodního konfliktu přichází v době, kdy se globální ekonomika potýká s obavami z inflace, recese a zpomalujícího růstu. Analytici varují, že protekcionistická opatření Spojených států mohou Čínu přimět ke změně obchodních směrů, což by mohlo znamenat posílení ekonomických vztahů s partnery v Asii, Latinské Americe nebo Evropě. Zároveň je pravděpodobné, že čínská vláda v nadcházejících měsících přistoupí k dalším stimulům, které by měly podpořit domácí spotřebu a stabilizovat trh s nemovitostmi – segment, který se od pandemie potýká s výraznými problémy. Trhy po oznámení čínských opatření prudce zareagovaly. Americké akciové futures během pátku zaznamenaly dramatický propad. Index Dow Jones klesl o 900 bodů, tedy 2,2 %, zatímco S&P 500 a Nasdaq 100 odepsaly 2,3 %, respektive 2,6 %. Pod tlakem se ocitly především technologické a průmyslové tituly, které jsou na mezinárodním obchodu závislé. Investoři začali přesouvat kapitál do bezpečnějších aktiv, jako jsou státní dluhopisy nebo zlato. Evropské burzy také nezůstaly ušetřeny. Index Stoxx 600 krátce po oznámení ztrácel 4,5 %, přičemž bankovní sektor zaznamenal propad přes 9,5 %. Obavy z narušení mezinárodního obchodu a zhoršení výhledu pro exportně orientované ekonomiky, jako je Německo, vyvolaly masivní výprodeje napříč sektory. Zdroj: Reuters V tuto chvíli není jasné, zda se Washington a Peking pokusí o diplomatické urovnání. Zatímco ostatní globální partneři USA vyčkávají a doufají v obnovení dialogu, Evropská unie už avizovala připravenost reagovat vlastním způsobem, pokud by byla negativně zasažena americko-čínským střetem. Podle údajů Úřadu obchodního zástupce USA mají vzájemná cla dopad na bilaterální obchod v hodnotě přes 582 miliard dolarů, což jen podtrhuje rozsah možného narušení globálního trhu. V době, kdy svět hledá rovnováhu po pandemii a snaží se zamezit dalším otřesům v dodavatelských řetězcích, se stupňující obchodní válka mezi dvěma největšími ekonomikami stává jednou z největších hrozeb pro světový růst. Zatímco Bílý dům se k vývoji situace oficiálně nevyjádřil, tlak na americkou vládu poroste. Podnikatelé, exportéři i investoři očekávají, že místo další eskalace dojde k obnovení racionálního přístupu k mezinárodnímu obchodu, který je klíčovým pilířem ekonomického růstu na obou stranách Pacifiku.