Cena zlata se po předchozím čtrnáctiprocentním propadu stabilizuje a díky zájmu investorů překonává hranici 4 500 dolarů za unci. Zapojení jemenských Hútiů a útoky na strategickou infrastrukturu na Blízkém východě signalizují riziko vleklého a ekonomicky zničujícího konfliktu. Turecká centrální banka šokovala trhy masivním odprodejem 60 tun zlata, čímž narušila dlouhodobý trend hromadění rezerv.   Návrat kupců na pozadí geopolitického chaosu Komoditní trhy zažívají turbulentní období, přičemž Zlato (GC=F) si v uplynulých dnech připsalo svůj první týdenní zisk od vypuknutí současného blízkovýchodního konfliktu. Investoři, kteří vyčkávali na příhodný okamžik k nákupu, začali masivně využívat předchozích cenových propadů. Trh v tuto chvíli napjatě očekává jakékoliv vyjasnění ohledně celkové doby trvání a konečného rozsahu probíhající války. Cena tohoto drahého kovu vzrostla až o 1,3 % a sebevědomě se přehoupla přes psychologickou hranici 4 500 dolarů za unci. Tato cenová odolnost je z analytického hlediska mimořádně signifikantní, neboť se odehrává navzdory pokračujícímu zdražování ropy a plošnému poklesu na akciových trzích. Jde o jasný důkaz, že tržní hráči aktivně vstupují do pozic, aby využili atraktivních úrovní. Během uplynulého měsíce byly ceny taženy dolů tíhou válečného vývoje, rostoucími obavami z nezvladatelné inflace a postupně se rozplývajícími nadějemi na brzké snižování úrokových sazeb. Od konce února, kdy konflikt propukl naplno, ztratilo zlato přibližně 14 % své hodnoty. Současný odraz tak představuje kritický test toho, zda drahý kov dokáže znovu plnit svou historickou roli bezpečného přístavu v době globální nejistoty. Při odpoledním obchodování v Singapuru se spotová cena zlata ustálila s nárůstem o 1,1 % na hodnotě 4 541,21 dolaru za unci. Pozitivní sentiment se přelil i do dalších segmentů, když Stříbro (SI=F) posílilo o 1,3 % na úroveň 70,70 dolaru. Své pozice vylepšila také Platina (PL=F) a Palladium (PA=F) . Naopak Bloomberg Dollar Spot Index, který měří sílu americké měny, po předchozím týdenním růstu o 0,7 % mírně oslabil o 0,1 %. Eskalace napětí a destrukce infrastruktury Vstup války do jejího pátého týdne přinesl dramatické zhoršení bezpečnostní situace v celém regionu. Víkendové zapojení jemenských Hútiů, kteří disponují přímou podporou Íránu, představuje zásadní eskalaci. Tento krok byl navíc bezprostředně následován přesunem dalších amerických vojenských jednotek do krizové oblasti, což trhům vyslalo jasný signál o hrozbě širší mezinárodní konfrontace. Zatímco na diplomatické frontě proběhla klíčová schůzka zástupců Pákistánu, Egypta, Saúdské Arábie a Turecka s cílem nalézt cestu ven z válečného chaosu, realita na bojišti nabrala opačný směr. Íránské ozbrojené síly provedly cílené útoky na hliníkárny v Bahrajnu a Spojených arabských emirátech. Tato destrukce průmyslové infrastruktury vyvolává na trzích paniku ohledně bezpečnosti dodavatelských řetězců. Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat a po izraelských raketových úderech se rozsáhlé části íránského hlavního města Teheránu ocitly bez dodávek elektrické energie. Tyto kinetické události hluboce znepokojují investory, kteří se obávají vleklého konfliktu s drastickými dopady na globální ekonomiku. Zničení klíčové infrastruktury přímo nahrává dalším inflačním tlakům. Právě obava z dlouhotrvající války mění kalkulace institucionálních investorů. Pokud by konflikt pokračoval v současné intenzitě, centrální banky by mohly být nuceny přistoupit k dalšímu agresivnímu zvyšování úrokových sazeb ve snaze zkrotit válečnou inflaci. Takový scénář historicky vede k likviditnímu tlaku na širším trhu a může centrální instituce donutit k rozprodeji zlatých rezerv. Centrální banky na rozcestí a hrozba recese Zvýšené nákupy ze strany centrálních bank byly v posledních letech absolutním pilířem růstu cen drahých kovů. Tento zavedený trend však utrpěl tvrdou ránu. Turecká centrální banka se během prvních dvou týdnů války zachovala zcela nestandardně a prostřednictvím prodejů a swapových operací se zbavila přibližně 60 tun zlata. Hodnota této masivní transakce přesáhla 8 miliard dolarů. Tento krok ukazuje na hlubší strukturální problém. Mnoho států, které v minulosti agresivně hromadily zlaté rezervy, patří současně mezi čisté dovozce energií. Vzhledem k tomu, že válečný konflikt žene ceny ropy strmě vzhůru, tyto země musí vynakládat mnohem více dolarů na zajištění svých energetických potřeb. Logickým důsledkem je nedostatek volného kapitálu, který by mohl být recyklován zpět do nákupu zlata. Na Wall Street se však formuje i silný protiproud. Někteří z největších fondových manažerů varují, že finanční trhy kriticky podceňují riziko prudkého hospodářského útlumu. Již tak zpomalující ekonomika by nemusela další růst sazeb unést. Pokud by se hrozba recese stala realitou, výnosy amerických státních dluhopisů by zamířily nevyhnutelně dolů. To by radikálně snížilo náklady obětované příležitosti spojené s držením zlata a učinilo by ho pro investory mnohem atraktivnějším. Portfolio manažer Alexandre Carrier z fondu DNCA Invest Strategic Resources Fund nicméně nabádá k opatrnosti. Podle jeho expertního vyjádření může zlato v krátkodobém horizontu zůstat značně zranitelné. Jako hlavní důvody uvádí přetrvávající riziko dalších výprodejů ze strany centrálních bank a nucenou likvidaci pozic ze strany institucionálních investorů, kteří mohou potřebovat hotovost k pokrytí ztrát v jiných segmentech trhu.