Zavedení nových amerických cel má potenciál zpomalit evropské ekonomiky a prohloubit globální nejistotu, varují analytici Barclays. Nejnovější vlna amerických celních opatření vyvolala mezi ekonomy obavy z výraznějšího zpomalení hospodářského růstu v eurozóně i ve Spojeném království. Podle analytiků banky Barclays, kteří situaci podrobně analyzovali, nové bariéry v mezinárodním obchodě zvyšují pravděpodobnost recese ve druhé polovině roku 2025. Dopad nebude pouze přímý prostřednictvím omezení vývozu, ale rovněž nepřímý skrze nejistotu, která oslabuje důvěru spotřebitelů i investorů. Americká administrativa překvapila trhy zavedením 20% cel na většinu zboží dováženého z Evropské unie a 10% cel na export ze Spojeného království, čímž překonala očekávání trhu i původní projekce Barclays. Cla se kromě toho nadále vztahují na strategické komodity jako ocel, hliník a automobily, kde zůstává v platnosti 25% clo. Tato opatření byla rozšířena i na další výrobní sektory, čímž dochází k širšímu omezení volného pohybu zboží mezi Evropou a Spojenými státy. Zatímco některé výrobní kategorie zůstávají z nového režimu vyňaty, dopad na evropské průmyslové odvětví bude výrazný. Analytici očekávají, že investice do průmyslu a vývozu začnou slábnout a že poklesne i spotřebitelská aktivita. Německo a Itálie, jejichž ekonomiky jsou výrazně orientovány na vývoz, budou podle odhadů nejvíce postiženy, zatímco Francie a Španělsko by mohly být zasaženy o něco mírněji. Barclays zároveň upozorňuje, že nejistota v obchodní politice, která se v březnu dále zvýšila, hraje neméně důležitou roli. Index obchodní nejistoty, který v únoru dosáhl už zvýšené úrovně 470 bodů, se v březnu vyšplhal na rekordních 603 bodů. Tato nejistota oddaluje rozhodnutí firem o nových investicích, náboru pracovníků i rozšiřování výroby. Spotřebitelé se zase více obávají o budoucnost a omezují výdaje. To vše dohromady utlumuje domácí poptávku, která by jinak mohla kompenzovat dopad vnějších šoků. Barclays ve své analýze rozdělila dopad cel na dvě hlavní složky: přímý obchodní kanál a kanál nejistoty. Přes obchodní kanál odhadují analytici snížení růstu HDP eurozóny o 0,8 procentního bodu a Spojeného království o 0,1 procentního bodu v období 2025–2026. To je důsledek přímého omezení vývozu, vyšších nákladů na vstupy a zvýšené ceny dováženého zboží. Vliv kanálu nejistoty je však podle Barclays ještě větší. Kombinovaný dopad cel a zvýšené nejistoty by podle jejich projekcí mohl snížit růst eurozóny o 1,9 procentního bodu a britské ekonomiky o 1,5 procentního bodu do roku 2026. V takovém scénáři se významně zvyšuje riziko, že se obě ekonomiky dostanou do technické recese, tedy dvou po sobě jdoucích čtvrtletí poklesu HDP. Evropské vlády už avizovaly, že chystají kompenzační opatření na podporu zasažených odvětví a zaměstnanců. Může jít o daňové úlevy, dotace nebo investice do infrastruktury a výzkumu. V rámci mezinárodních vztahů se diskutuje i o odvetných opatřeních vůči Spojeným státům. Aktuální odhady ale počítají pouze s mírnou evropskou reakcí – průměrné clo kolem 5 % na americké zboží, aby se předešlo dalšímu zostření konfliktu. Zásadní otázkou však zůstává, jak dlouho budou cla v platnosti a zda se podaří najít diplomatické řešení. Americká administrativa sice ponechala otevřená jednání, která by mohla vést ke zmírnění restrikcí, ale jak upozorňuje Barclays, prodloužená vyjednávání by udržovala nejistotu, což by dále paralyzovalo podnikatelské a spotřebitelské rozhodování. Firmy často potřebují měsíce nebo roky k přizpůsobení se novému obchodnímu režimu, a bez jasné perspektivy se zdráhají podnikat dlouhodobé kroky. Podle současných prognóz Barclays již obchodní opatření sníží růst eurozóny o 1,1 procentního bodu, ale analytici nevylučují další revize směrem dolů, pokud nedojde k obratu v politice nebo stabilizaci vnějšího prostředí. Všechny scénáře ale vedou k jednomu závěru – evropská ekonomika čelí nejvážnější obchodní výzvě za poslední dekádu a bude potřebovat koordinovanou reakci, aby předešla plnohodnotné recesi.