Guvernér Federálního rezervního systému Chris Waller v pondělí naznačil, že rozsáhlá cla prezidenta Donalda Trumpa mohou mít vážné dopady na ekonomiku a přimět Fed k dřívějšímu a razantnějšímu snížení úrokových sazeb. Vystoupil s tímto poselstvím během projevu před Chartered Financial Analyst Society v St. Louis a uvedl, že i v případě, že cla vyvolají dočasný nárůst inflace, by mohla centrální banka tuto inflační epizodu přehlédnout – v zájmu zmírnění recese. Podle Wallera existuje riziko, že pokud cla zůstanou delší dobu v platnosti, dojde k výraznému zpomalení hospodářského růstu. V takovém případě by podle něj riziko recese převážilo nad rizikem rostoucí inflace, a bylo by tedy oprávněné přistoupit ke snížení sazeb, i když inflace zůstane vysoko nad cílovanou dvouprocentní úrovní. Dva scénáře vývoje a dopad na měnovou politiku Waller ve svém vystoupení popsal dva možné scénáře dalšího vývoje. První z nich, označený jako scénář "velkých cel", počítá s tím, že průměrná celní sazba na dovoz do USA zůstane na úrovni 25 %. To odpovídá aktuální situaci, a to i po nedávné Trumpově 90denní pauze na reciproční cla, která se netýká například vysokého cla na čínské zboží. V tomto scénáři by centrální banka čelila náročnému prostředí: cla by mohla vyvolat přechodný růst inflace, konkrétně tzv. jádrové PCE inflace až na 5 %. I přesto by však Fed podle Wallera neměl reagovat zvyšováním sazeb. Tento růst by byl pouze dočasný a neodrážel by dlouhodobé inflační tlaky, které Fed sleduje. Alternativní možností je tzv. "menší tarifní scénář", který předpokládá, že v rámci mezinárodních jednání dojde k částečnému zmírnění napětí a průměrná celní sazba klesne zhruba na 10 %. V takovém případě by Fed podle Wallera mohl být při nastavování sazeb trpělivější a zvážit jejich snížení až ve druhé polovině letošního roku. Obavy z opakování chyb minulosti Waller ve svém projevu reagoval také na možnou kritiku ohledně tolerance vůči vyšší inflaci. Připustil, že v letech 2021–2022 se Fed mýlil, když označoval postpandemický nárůst inflace za přechodný. „Vím, že na Wall Street kvůli tomu budou někteří výt, ale to, že to tehdy nevyšlo, neznamená, že bychom se tímto způsobem neměli nikdy znovu řídit,“ uvedl. Zdůraznil, že pokud ekonomika začne výrazně zpomalovat, i vysoká inflace nad 2 % nemusí být prioritou. Klíčovým faktorem bude podle něj právě hrozba recese, která by mohla mít dalekosáhlejší dopady než krátkodobé cenové tlaky. Tato slova přicházejí v době, kdy se trhy nacházejí ve značné nejistotě ohledně dalšího vývoje měnové politiky. Zatímco někteří investoři očekávají brzké snížení sazeb, jiní se obávají, že Trumpova celní politika zvýší inflační rizika a Fed tak bude nucen zůstat déle u restriktivního nastavení. Trhy reagují na signály z Fedu opatrně Reakce finančních trhů na Wallerovo vystoupení byla poměrně tlumená. Investoři zůstávají rozdělení v názorech na to, jak se situace vyvine – a jak rychle a v jakém rozsahu bude Fed schopen reagovat. Guvernér Waller je vnímán jako jeden z klíčových hlasů v rámci Rady guvernérů, a zároveň je považován za možného nástupce Jeroma Powella po vypršení jeho mandátu v roce 2026. Wallerova připravenost k rychlé reakci na případné hospodářské zpomalení se však vnímá jako určitý posun oproti předchozímu postoji Fedu, který byl dlouhodobě více zaměřen na boj s inflací. Současná situace ale může vyžadovat flexibilnější přístup a ochotu akceptovat i dočasně vyšší inflaci, pokud to pomůže odvrátit vážnější ekonomické problémy. Není bez zajímavosti, že Wallera citoval i v souvislosti s vývojem inflace jádrové složky indexu PCE, který je pro Fed klíčovým měřítkem. Pokud se inflace skutečně dostane ke zmíněným 5 %, ale ekonomika bude slábnout, bude to pro Fed zkouškou schopnosti rozlišit mezi strukturálními a dočasnými vlivy – a správně na ně reagovat. Vše nasvědčuje tomu, že další měsíce budou klíčové pro nastavení měnové politiky v USA. A právě to, jak dlouho a v jaké podobě Trumpova cla zůstanou v platnosti, bude jedním z hlavních faktorů, který určí, jakým směrem se Federální rezervní systém vydá.