Trumpův „den osvobození“ děsí trhy: Fondoví manažeři raději vyčkávají, volatilita roste Donald Trump chystá nové cla, která mohou spustit globální obchodní válku – a investoři se kvůli tomu stáhli do defenzivy. Ve středu má prezident USA oznámit tzv. „reciproční cla“, která mohou tvrdě zasáhnout dovoz z klíčových obchodních partnerů a otřást světovým hospodářstvím. Na trzích přitom roste volatilita, přichází výprodeje akcií a fondoví manažeři odmítají spekulativní sázky. Trhy jsou v napětí, investoři přestávají riskovat Před středečním projevem Donalda Trumpa v Růžové zahradě Bílého domu panuje nejistota. Index volatility VIX se vyšplhal na 22 bodů, což je nad dlouhodobým průměrem, a investoři se uchylují k defenzivním pozicím: vybírají zisky, opouštějí rizikové dluhopisy i dolar a míří do bezpečných aktiv jako zlato a americké státní dluhopisy. Manažeři aktiv podle Roberta Tippa z PGIM „ustupují od úvěrů, dolaru i akcií“. Riziko nečekaného kroku ze strany prezidenta je příliš vysoké. Trump neustupuje. Cla mají platit okamžitě Podle tiskové mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové budou cla „platit okamžitě“, bez ohledu na aktuální výprodeje na burzách. Tvrdí, že „Wall Street se bude mít dobře“, ale analytici mají jiný názor. Už nyní investoři ztrácejí trpělivost. JPMorgan ve zprávě klientům napsal: „Nevíme, co přinese nový den.“ A pokud prezident zasáhne obchodní partnery USA bez předchozího varování, trh čeká turbulence. Manažeři fondů: „Lidé nedělají agresivně nic“ Podle Eda Al-Hussainyho z Columbia Threadneedle jsou investoři v defenzivě: nikdo si netroufá na větší směrové sázky. Nejasnost ohledně toho, zda cla budou plošná, cílená nebo budou součástí vyjednávání o nových dohodách, brání jakémukoli jednoznačnému nastavení portfolií. Trump přitom už několikrát pohrozil cly, aby nakonec ustoupil – nebo alespoň oslabil jejich účinnost. Investoři tak nevědí, zda je to jen vyjednávací taktika, nebo zásadní změna politiky. Derivátové trhy naznačují mírný strach, ale bez zbytečné paniky Derivátové trhy zatím podle analytiků jako Mandy Xu (Cboe Global Markets) neoceňují významné „liberation day premium“, tedy strach z náhlého cenového šoku. Index S&P 500 by se měl obchodovat ve středu v pásmu 1,6 %, což znamená očekávání výkyvů, ale nikoliv kolapsu. To však neznamená, že trh je v klidu. Rocky Fishman z výzkumné skupiny Asym 500 upozorňuje, že ocenění derivátů kolem 2. dubna naznačuje opatrnost a riziko nenadálé reakce. Co bude dál? Trhy čekají, jak tvrdý bude zásah Zásadní otázka zůstává: jsou cla prostředkem, nebo cílem? Analytici TD Cowen se domnívají, že Trump může cla využít jako nástroj k prosazení nových dohod, nebo jako způsob, jak vybrat dodatečné příjmy pro snížení daní. Obě možnosti však znamenají další nejistotu pro globální obchodní systém Přestože někteří investoři spekulují, že „den osvobození“ skončí podobně jako mnohé Trumpovy hrozby – silnými slovy bez trvalého dopadu – trhy si nemohou dovolit čekat na výsledek. Volatilita, defenzivní přístup fondů a nárůst poptávky po bezpečných aktivech ukazují, že i možnost tvrdého ekonomického střetu je brána vážně. Trump chystá cla u dovozu ze zemí, které podle něj v obchodě nehrají fér Americký prezident Donald Trump se chystá ve středu oznámit sérii cel na dovoz ze zemí, které podle něj v obchodních vztazích nehrají fér. Podrobnosti nejsou známy, Trump ale mluvil zejména o takzvaných recipročních clech, kromě toho už rozhodl například o clech na dovoz aut. Středu Trump nazval dnem osvobození pro americké firmy, které obchodují se zbytkem světa a na které podle něj doléhají nespravedlivá cla. Reciproční cla by měla zohledňovat úroveň cel, která ostatní země uplatňují vůči dováženému americkému zboží. Trump memorandum o zavedení těchto cel podepsal v únoru. "V zájmu spravedlnosti jsem se rozhodl, že zavedu reciproční cla," uvedl tehdy prezident. "Je to spravedlivé vůči všem," dodal. Analytici podle únorové ankety ČTK předpokládají, že přímý dopad amerických recipročních cel na Česko bude minimální. Cla podle nich ale ovlivní největšího českého obchodního partnera, kterým je Německo a kam tuzemské firmy vyvážejí díly pro výrobky směřující do Spojených států. Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič podle zdrojů listu Financial Times předpokládá, že na dovoz z Evropské unie americký prezident zavede cla kolem 20 procent. Americké firmy Trumpovu snahu srovnat pomocí cel obchodní podmínky se zbytkem světa převážně podporují. Některé ale dávají najevo také obavy, že tento krok vyvolá v zahraničí odvetu a na domácím trhu způsobí růst cen či nedostatek některých komodit. Server BBC na několika příkladech ukázal, jak americké firmy platí při dovozu na evropský trh někdy i násobně vyšší cla, než jaká platí evropské firmy při dovozu do USA. Akciové trhy v obavách ze zavedení cel v posledních dnech klesaly. Obchodníci se totiž obávají, že cla sníží ekonomický růst. Hlavní akciový index S&P 500 v prvním čtvrtletí klesl o 4,6 procenta, což byl nejhorší procentní pokles od třetího čtvrtletí 2022. Trump oznámil plány na zavedení cel při své inauguraci 20. ledna, o clech ale hovořil už dlouho předtím. Jejich zavedení považuje za nástroj ke zvýšení příjmů, které by nahradily výpadek po slibovaném snížení daní pro Američany. Pomocí cel chce také oživit průmyslovou výrobu, která v USA dlouhodobě klesá, a podpořit zaměstnanost. Trump už v únoru zvýšil cla na dovoz z Číny. Zavedl také cla na hliník a ocel a minulý týden oznámil, že zavede 25procentní clo na dovoz automobilů a jejich dílů do USA. Cla na automobily začnou Spojené státy vybírat od 3. dubna, cla na automobilové díly vstoupí v platnost nejpozději 3. května, přesné datum se vláda teprve chystá oznámit. Trump se chystá cla představit na své první tiskové konferenci v Růžové zahradě od lednového nástupu do úřadu. Podle mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové se akce zúčastní celý kabinet.