Titáni financí a byznysu si začínají uvědomovat, že špatně pochopili prezidentovy priority pro druhé funkční období. Trump a Wall Street: Napjaté vztahy mezi Bílým domem a finanční elitou V polovině února se na konferenci v Miami Beach shromáždili někteří z nejmocnějších lidí amerického finančního světa. Investoři a šéfové firem spravujících biliony dolarů aktiv netrpělivě čekali na vystoupení prezidenta Donalda Trumpa, který zde měl promluvit k podnikatelskému publiku. V sále panovala euforie, očekávání byla vysoká a Trumpovo poselství bylo jednoznačné: „Pokud chcete budovat lepší budoucnost… není lepšího místa na Zemi než současné a budoucí Spojené státy americké pod vedením jistého prezidenta jménem Donald J. Trump.“ Zatímco tehdejší atmosféra naznačovala blízké spojenectví mezi prezidentem a Wall Streetem, vývoj událostí v následujících týdnech ukázal, že vzájemné porozumění je mnohem křehčí, než se na první pohled zdálo. Hospodářská realita a především Trumpova rozhodnutí o celní politice uvrhla finanční trhy do chaosu, který rozkolísal i důvěru těch, kdo se ještě nedávno tleskajíc hlásili k prezidentovým ekonomickým vizím. Obrat v očekáváních: Od nadšení k obavám Pouhých osm týdnů po setkání v Miami bylo jasné, že realita je jiná. Obchodní válka, kterou Trump rozpoutal 2. dubna, vyvolala paniku na finančních trzích. Index S&P 500 [SPY] během dvou dní přišel o více než 5 bilionů dolarů tržní hodnoty. Trhy se propadaly, výnosy dluhopisů vystřelily vzhůru a investoři začali panikařit. Ti, kdo si mysleli, že Trumpovy hrozby jsou jen vyjednávací taktikou, byli zaskočeni jeho neochotou ustoupit a jeho odhodláním prosadit hospodářskou revoluci bez ohledu na cenu. Mnozí manažeři a investoři na Wall Street si uvědomili, že prezidentova ekonomická politika se vymyká obvyklým pravidlům, na která byli zvyklí. Mnozí z těch, kteří zpočátku sázeli na Trumpa ve víře, že jim přinese deregulaci a daňové úlevy, nyní čelili novému typu prezidenta – takovému, který otevřeně prohlašoval, že Wall Street už není jeho prioritou. Tento postoj se promítl i do vyjádření jeho nejbližších spolupracovníků. JD Vance, jeho kandidát na viceprezidenta, na sjezdu republikánů prohlásil, že „končíme s uspokojováním potřeb Wall Streetu“ a místo toho se zavazujeme k pracujícímu člověku. Ministr financí Scott Bessent, sám bývalý hedgeový manažer, znovu a znovu opakoval, že heslo „Make America Great Again“ není o fúzích a akvizicích, ale o národní obnově. Tržní reakce: Panika a ochromená důvěra Během několika dní po oznámení celních opatření se situace dramaticky zhoršila. Výnosy amerických dluhopisů dosáhly nejvyšších úrovní od finanční krize a dolar začal oslabovat. Trhy s úvěry prakticky zamrzly – nejen rizikové dluhopisy, ale i korporátní dluhopisy velkých firem byly najednou mimo hru. Společnosti jako JPMorgan, BlackRock či Apollo viděly, jak jejich akcie klesají a plány na financování transakcí selhávají. Pod tlakem veřejnosti a trhu prezident částečně ustoupil a pozastavil na 90 dní některá z nejpřísnějších „recipročních“ cel. Tento krok však už nestačil na obnovení důvěry, která byla narušena. Investoři, kteří ještě před měsícem Trumpovi aplaudovali, začali být opatrní a někteří i veřejně kritičtí. Anthony Scaramucci, bývalý šéf komunikace Bílého domu, prohlásil, že Trump „chce ukončit globální obchodní systém a oslabit USA“. Trumpův nový tón – v němž se mísí ekonomický nacionalismus s pohrdáním vůči tradičním institucím – je pro mnoho veteránů z finančního světa nečitelný. Opatrnost začíná převládat i v samotných firmách. Právní společnosti a poradenské giganty se ocitají pod tlakem administrativy. Podle některých zdrojů byl na velké právní firmy vyvíjen nátlak, aby poskytly rozsáhlou pro bono právní podporu pro vládní priority, jinak by mohly čelit postihům. Hledání rovnováhy mezi vládou a byznysem Zástupci finančního sektoru se stále více obávají, že Trumpova administrativa je izolovaná, uzavřená sama do sebe a neochotná naslouchat. Mnozí investoři přestávají věřit, že Trumpova politika je řízena logikou trhu. Vlivní finančníci, kteří dříve měli přístup do Bílého domu, dnes mluví o ztrátě kontaktu a absence protinázorů. Když Donald Trump začal čelit sílícímu tlaku trhů, nebyly to soukromé telefonáty, ale vystoupení Jamieho Dimona z JPMorgan na televizní stanici Fox Business, které přispělo ke změně postoje. Prezident zareagoval, protože se začalo hovořit o možné systémové nestabilitě. Larry Summers, bývalý ministr financí, uvedl, že dluhopisový trh se začal chovat jako u rozvíjejících se zemí. Mezitím se objevily problémy i na trhu soukromého kapitálu a ve firemním financování. Trump ve svých prohlášeních naznačuje, že je připraven snášet ekonomickou bolest, pokud to povede k dosažení jeho cílů. Jeho administrativa tvrdí, že se řídí pouze zájmem amerického lidu. Ovšem nálada na Wall Street zůstává napjatá. Výnosy zůstávají vysoké, dolar je pod tlakem a důvěra trhů se stále nevrátila. Joseph Foudy, profesor z NYU Stern School of Business, shrnul situaci slovy: „[Trumpův] Den osvobození byl zásadním zásahem do důvěry Wall Streetu a jeho přesvědčení, že vůbec může předvídat, co bude administrativa dělat.“ V atmosféře, kde už nikdo neví, co přijde dál, je jedinou jistotou nestabilita.