Trumpova celní politika čelí odporu miliardářů i trhů: Obavy z ekonomické jaderné války sílíV čele tohoto odporu stojí i ti, kteří v minulosti Trumpovu politiku podporovali – včetně miliardáře Billa Ackmana, který nyní varuje před katastrofálními důsledky celních opatření, jež mohou uvrhnout světovou ekonomiku do krize.Bill Ackman: Blížíme se k ekonomické nukleární ziměInvestor a zakladatel fondu Pershing Square Bill Ackman označil Trumpova nová cla za ekvivalent „ekonomické jaderné války“. Podle jeho slov by jejich zavedení mohlo způsobit, že firmy přestanou investovat a spotřebitelé začnou šetřit, což by následně způsobilo prudký pokles ekonomické aktivity. Ve svém příspěvku na síti X, který byl zobrazen více než 10 milionkrát, Ackman uvedl, že prezident „ztrácí důvěru podnikatelů po celém světě“ a že vzniklá reputační škoda pro Spojené státy by mohla být nevratná po celá desetiletí.Ackman upozornil i na zásadní problém, kterému čelí manažeři firem: „Které představenstvo bude ochotno přijímat zásadní investiční rozhodnutí uprostřed ekonomické války?“, ptá se. Vzhledem k tomu, že od soboty již platí 10% clo na veškerý dovoz do USA a od středy se očekává další vlna – například 34% clo na čínské zboží a 20% clo na dovoz z Evropské unie – rostou obavy z toho, že investiční aktivita se ochromí nejen v USA, ale i u jejich globálních partnerů.Dimon, Druckenmiller i Musk varují před důsledkyAckman rozhodně není jediným významným hlasem proti novým clům. Jamie Dimon, generální ředitel banky JPMorgan Chase, v pondělí upozornil, že cla s velkou pravděpodobností povedou ke zvýšení inflace, zatímco ekonomický růst zpomalí. „Zda nabídka cel způsobí recesi, zůstává otázkou, ale zpomalí růst,“ napsal Dimon ve svém výročním dopise akcionářům.Podobně se vyjádřil i další miliardář, Stanley Druckenmiller, který se postavil proti celnímu režimu přesahujícímu 10 % a označil taková opatření za neudržitelná. Druckenmiller, jehož majetek se odhaduje na 11 miliard dolarů, se přidal k těm, kteří varují před důsledky pro spotřebitele a investory.Výrazný názor přidal i Elon Musk, který jinak patří k Trumpovým příznivcům. V nedělním rozhovoru s italským vicepremiérem Salvinim vyjádřil přání, aby mezi Evropou a Severní Amerikou vznikla zóna volného obchodu bez cel. Podle Muska by nulová celní politika posílila obě ekonomiky a přispěla k větší stabilitě globálního obchodu.Nejistota a chaos brzdí investicePodle Simona MacAdama, zástupce hlavního globálního ekonoma společnosti Capital Economics, je největším problémem současné situace nejistota. Firmy v USA i mimo ně nevědí, zda mají investovat, nebo vyčkávat. „Pokud budou tato cla opět za pár měsíců vyjednána nebo zrušena, je zbytečné utrácet stovky milionů dolarů za nové továrny v USA,“ uvedl pro CNN. Nejde tedy jen o výši samotných cel, ale o nestabilitu a nepředvídatelnost americké obchodní politiky, která oslabuje důvěru investorů.Ackman navrhuje, aby Trump přistoupil k 90dennímu přerušení opatření, během něhož by mohlo dojít k vyjednávání s obchodními partnery ohledně úpravy celních dohod. Taková pauza by podle něj mohla pomoci zklidnit trhy a nabídnout prostor pro hledání udržitelnějšího řešení.Trhy reagují panikouBezprostřední reakce trhů na Trumpovo oznámení byla prudce negativní. V pondělí se propadly akciové trhy v Asii i Evropě a očekává se, že americké burzy budou následovat. Ztráty zaznamenaly prakticky všechny klíčové indexy, což odráží narůstající obavy investorů z další eskalace obchodních sporů. Je zřejmé, že celní válka nezasahuje pouze konkrétní sektory, ale ohrožuje důvěru v celý systém globálního obchodu.Trump obhajuje svá opatření tím, že reaguje na dlouhodobou obchodní nerovnováhu, kdy podle něj jiné země uvalují na americké zboží výrazně vyšší cla, než jaká Spojené státy uplatňují na jejich produkty. Snaží se tak podle svých slov „nastavit rovné podmínky“. Jenže, jak ukazuje reakce investorů a podnikatelů, následky mohou být dalekosáhle negativní.Současná vlna kritiky ze strany vlivných podnikatelů i dramatické tržní výkyvy ukazují, že důsledky Trumpovy celní politiky budou mnohem hlubší než jen vyšší ceny zboží. Může jít o ztrátu důvěry ve stabilitu amerického ekonomického prostředí, pokles investic, zastavení růstu a nakonec i recesi. O osudu nové obchodní strategie tak možná nerozhodnou jen prezidenti a ministři, ale finanční trhy a podnikatelská komunita, které jí mohou dát definitivní stopku dříve, než bude příliš pozdě.