Klíčové body

Vláda schválila rozpočtovou strategii, která počítá se snížením strukturálního schodku na 1 % HDP do roku 2028
Letošní strukturální schodek zůstává na 1,9 % HDP, stejně jako v roce 2024
Maximální výdaje pro rok 2025 budou 2,438 bilionu Kč, do roku 2028 vzrostou na 2,553 bilionu
Stát převezme od ČEZ většinu firmy EDU II, smlouva s KHNP se podepíše 7. května

„Naším cílem je strukturální schodek českých veřejných financí na úrovni jednoho procenta HDP nejpozději v roce 2028, a ten drží i právě schválená střednědobá rozpočtová strategie. Nicméně, je to nastavená trajektorie a pro její dosažení bude potřeba v konsolidaci pokračovat dalšími kroky, které budou na příští vládě,“ upozornil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Výdajové rámce, které jsou součástí rozpočtové strategie, stanovují pro příští rok maximální výdaje státu na 2,438 bilionu korun. Letošní státní rozpočet počítá s výdaji 2,327 bilionu korun. Do roku 2028 rostou maximální výdaje na 2,553 bilionu korun. Schválené výdajové rámce zároveň umožňují financování stavby nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany formou státní půjčky, upozornilo ministerstvo financí.

Národní rozpočtová rada dala k výdajovým rámcům souhlasné stanovisko. Zároveň ale doporučila, aby prostředky určené na půjčku pro stavbu jaderných bloků byly v rozpočtu účelově vázány a nebylo možné je využít na jiné výdaje.

Stanjura uvedl, že schválením strategie začínají práce na přípravě státního rozpočtu na příští rok. Podle strategie by na základě predikce daňových příjmů při dosažení maximálních schválených výdajů mohl rozpočtový schodek dosáhnout 255,6 miliardy korun. O přesné podobě výdajů ale ještě bude jednat vláda. Na letošní rok je schválený rozpočet se schodkem 241 miliard korun.

Ministerstvo financí také upozornilo, že plán na zvyšování obranných výdajů o 0,2 procenta HDP ročně zapracuje do návrhu státního rozpočtu na příští rok až v srpnu. Obranné výdaje, které půjdou nad rámec povinných dvou procent HDP, by se neměly počítat do výdajových limitů, ke kterým zavazuje vládu zákon o rozpočtové odpovědnosti. příslušnou novelu schválila minulý týden Sněmovna.

<!– DIP popup–>

Chcete využít této příležitosti?

Stát převezme od ČEZ většinu firmy EDU II, smlouva s KHNP se podepíše 7. května

Vláda dnes schválila způsob financování stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech formou státní půjčky firmě Elektrárny Dukovany II (EDU II), která má projekt na starosti. Stát bude v této firmě nově držet 80procentní podíl, za který společnosti ČEZ zaplatí 3,6 miliardy korun. Finální dohodu s korejskou KHNP podepíše EDU II za týden 7. května. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády to uvedl premiér Petr Fiala (ODS).

Stavba nových jaderných bloků v Česku by měla být největší tuzemskou zakázkou. Náklady při aktuálně preferované výstavbě dvou reaktorů v Dukovanech jsou při současných cenách 400 miliard korun. První blok v Dukovanech by měl být hotový v roce 2036.

Způsob financování stavby dvou jaderných bloků tak bude podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zajištěný formou státní půjčky firmě EDU II, která by měla pokrýt veškeré náklady na projekt od uzavření finálního kontraktu až do spuštění reaktorů. Výše půjčky podle ministra podléhá režimu utajení, odpovídá však nabídkové ceně od KHNP. Ta podle vlády činila kolem 200 miliard korun za jeden blok v cenách z roku 2024. Společnost EDU II bude následně po dokončení projektu půjčku postupně splácet po dobu 30 let. Půjčku ještě musí schválit Evropská komise.

„Majoritní podíl státu zajistí kontrolu nad celým projektem a pravděpodobně se díky tomu zjednoduší i proces schvalování státní podpory ze strany Evropské komise, tzv. notifikace,“ podotkl Stanjura.

Společnosti ČEZ tak po dokončení akvizice EDU II zůstane pětinový podíl. Podle vlády to zajistí expertní zapojení do projektu, stát zároveň bude mít podle Stanjury možnost v budoucnu zbývající podíl odkoupit. Nyní to ale není podle něj aktuální.

„Tento krok také umožní skupině ČEZ realizovat další investiční projekty zaměřené na dlouhodobou konkurenceschopnost, udržitelnost a bezpečnost. ČEZ díky svým unikátním zkušenostem s výstavbou a následným téměř 40letým bezpečným provozováním dvou jaderných elektráren je připravený poskytnout své kapacity a know-how pro přípravu a výstavbu nových zdrojů,“ řekl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) zopakoval, že stát jedná s Korejci o zapojení českých firem do projektu. „Podíl českého průmyslu na zakázce směřuje k 60 procentům, přičemž již při podpisu kontraktu s preferovaným dodavatelem, korejskou firmou KHNP, budou uzavřeny kontrakty a dohody s českými firmami v objemu zhruba 30 procent,“ uvedl. Celkový cíl zapojení tuzemských podniků ve výši 60 procent z celého projektu považuje za reálný a dosažitelný.

Oznámení o brzkém termínu podpisu finální smlouvy k Dukovanům a o odkupu majoritního podílu ve firmě EDU II uvítala také KHNP. Podle Korejců jde o důležitý milník v celém projektu. „KHNP bude i nadále vynakládat maximální úsilí k zajištění hladkého uzavření EPC smlouvy a úspěchu nového projektu výstavby jaderné elektrárny v České republice,“ uvedla společnost.

Předpokládá to rozpočtová strategie, kterou dnes schválila vláda. Letos by podle prognózy ministerstva financí měl být strukturální schodek, tedy výsledek hospodaření očištění o hospodářský cyklus a mimořádné vlivy, činit 1,9 procenta HDP, stejně jako loni.„Naším cílem je strukturální schodek českých veřejných financí na úrovni jednoho procenta HDP nejpozději v roce 2028, a ten drží i právě schválená střednědobá rozpočtová strategie. Nicméně, je to nastavená trajektorie a pro její dosažení bude potřeba v konsolidaci pokračovat dalšími kroky, které budou na příští vládě,“ upozornil ministr financí Zbyněk Stanjura .Výdajové rámce, které jsou součástí rozpočtové strategie, stanovují pro příští rok maximální výdaje státu na 2,438 bilionu korun. Letošní státní rozpočet počítá s výdaji 2,327 bilionu korun. Do roku 2028 rostou maximální výdaje na 2,553 bilionu korun. Schválené výdajové rámce zároveň umožňují financování stavby nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany formou státní půjčky, upozornilo ministerstvo financí.Národní rozpočtová rada dala k výdajovým rámcům souhlasné stanovisko. Zároveň ale doporučila, aby prostředky určené na půjčku pro stavbu jaderných bloků byly v rozpočtu účelově vázány a nebylo možné je využít na jiné výdaje.Stanjura uvedl, že schválením strategie začínají práce na přípravě státního rozpočtu na příští rok. Podle strategie by na základě predikce daňových příjmů při dosažení maximálních schválených výdajů mohl rozpočtový schodek dosáhnout 255,6 miliardy korun. O přesné podobě výdajů ale ještě bude jednat vláda. Na letošní rok je schválený rozpočet se schodkem 241 miliard korun.Ministerstvo financí také upozornilo, že plán na zvyšování obranných výdajů o 0,2 procenta HDP ročně zapracuje do návrhu státního rozpočtu na příští rok až v srpnu. Obranné výdaje, které půjdou nad rámec povinných dvou procent HDP, by se neměly počítat do výdajových limitů, ke kterým zavazuje vládu zákon o rozpočtové odpovědnosti. příslušnou novelu schválila minulý týden Sněmovna.<!– DIP popup–>Chcete využít této příležitosti?Vláda dnes schválila způsob financování stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech formou státní půjčky firmě Elektrárny Dukovany II , která má projekt na starosti. Stát bude v této firmě nově držet 80procentní podíl, za který společnosti ČEZ zaplatí 3,6 miliardy korun. Finální dohodu s korejskou KHNP podepíše EDU II za týden 7. května. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády to uvedl premiér Petr Fiala .Stavba nových jaderných bloků v Česku by měla být největší tuzemskou zakázkou. Náklady při aktuálně preferované výstavbě dvou reaktorů v Dukovanech jsou při současných cenách 400 miliard korun. První blok v Dukovanech by měl být hotový v roce 2036.Způsob financování stavby dvou jaderných bloků tak bude podle ministra financí Zbyňka Stanjury zajištěný formou státní půjčky firmě EDU II, která by měla pokrýt veškeré náklady na projekt od uzavření finálního kontraktu až do spuštění reaktorů. Výše půjčky podle ministra podléhá režimu utajení, odpovídá však nabídkové ceně od KHNP. Ta podle vlády činila kolem 200 miliard korun za jeden blok v cenách z roku 2024. Společnost EDU II bude následně po dokončení projektu půjčku postupně splácet po dobu 30 let. Půjčku ještě musí schválit Evropská komise.„Majoritní podíl státu zajistí kontrolu nad celým projektem a pravděpodobně se díky tomu zjednoduší i proces schvalování státní podpory ze strany Evropské komise, tzv. notifikace,“ podotkl Stanjura.Společnosti ČEZ tak po dokončení akvizice EDU II zůstane pětinový podíl. Podle vlády to zajistí expertní zapojení do projektu, stát zároveň bude mít podle Stanjury možnost v budoucnu zbývající podíl odkoupit. Nyní to ale není podle něj aktuální.„Tento krok také umožní skupině ČEZ realizovat další investiční projekty zaměřené na dlouhodobou konkurenceschopnost, udržitelnost a bezpečnost. ČEZ díky svým unikátním zkušenostem s výstavbou a následným téměř 40letým bezpečným provozováním dvou jaderných elektráren je připravený poskytnout své kapacity a know-how pro přípravu a výstavbu nových zdrojů,“ řekl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček zopakoval, že stát jedná s Korejci o zapojení českých firem do projektu. „Podíl českého průmyslu na zakázce směřuje k 60 procentům, přičemž již při podpisu kontraktu s preferovaným dodavatelem, korejskou firmou KHNP, budou uzavřeny kontrakty a dohody s českými firmami v objemu zhruba 30 procent,“ uvedl. Celkový cíl zapojení tuzemských podniků ve výši 60 procent z celého projektu považuje za reálný a dosažitelný.Oznámení o brzkém termínu podpisu finální smlouvy k Dukovanům a o odkupu majoritního podílu ve firmě EDU II uvítala také KHNP. Podle Korejců jde o důležitý milník v celém projektu. „KHNP bude i nadále vynakládat maximální úsilí k zajištění hladkého uzavření EPC smlouvy a úspěchu nového projektu výstavby jaderné elektrárny v České republice,“ uvedla společnost.