Prezident Donald Trump se po oznámení rozsáhlých celních opatření ocitl pod tlakem ze všech stran – od prudkých propadů na akciových trzích, přes odvetná opatření zahraničních zemí, až po silnou kritiku amerických podnikatelů, skepsi Federálního rezervního systému i vlastních spojenců v Kongresu. Navzdory této sílící bouři však zůstává tvrdohlavě vzdorovitý a odmítá jakékoli náznaky změny kurzu. Namísto toho, aby prezident veřejně obhajoval novou obchodní politiku, například návštěvou amerického podniku, který by mohl z cel těžit, rozhodl se zahájit páteční den na svém golfovém hřišti na Floridě. V době, kdy ekonomické obavy narůstaly a trhy klesaly, se Trump vydal z letoviska Mar-a-Lago do Trump International Golf Clubu. Smíšené vzkazy a rostoucí nervozita V průběhu pátku trhy pokračovaly v propadu, přičemž Dow Jones klesl o více než 10 % oproti prosincovému maximu a vstoupil do korekce. Jedním z katalyzátorů byl oznámený čínský odvetný tarif ve výši 34 % na americké zboží, což byl přímý důsledek Trumpových kroků. Přesto se z Bílého domu ozývaly smíšené zprávy. Zatímco někteří činitelé tvrdili, že prezident zůstává plně soustředěn na celní politiku a průběžně komunikuje se zahraničními partnery, jiní připouštěli, že se Trumpovi reakce trhů příliš nelíbí – i když navenek dál vyjadřoval optimismus a odhodlání. Na sociálních sítích Trump ujišťoval, že „je skvělá doba na zbohatnutí“ a že jeho politika „se nikdy nezmění“. Přesto jeho okolí přiznává, že prezident cítí tlak. Někteří poradci uvedli, že Trump začíná dosahovat hranice, kdy bude nucen zvážit dopady vývoje na trhu. Hněv korporátní Ameriky a kritika Federálního rezervního systému Současná situace vyvolala frustraci mezi korporacemi i centrální bankou. Předseda Fed Jerome Powell v pátek prohlásil, že rozsah Trumpových cel byl nečekaný a varoval před nárůstem inflace i rizikem růstu nezaměstnanosti. Podle Powella existuje možnost, že dopady cel mohou být dlouhodobé. Trump v reakci kritizoval Powella a vyzval ho ke snížení úrokových sazeb, čímž pokračoval ve své dlouhodobé kritice Fedu. Tento krok byl neobvyklý i z hlediska načasování – během turbulentního období na trzích. Ve firemní sféře roste nespokojenost. Mnozí generální ředitelé kontaktovali ministerstvo financí, aby vyjádřili obavy z ekonomických dopadů cel. Některé společnosti uvažují o právní cestě a zpochybňují, zda skutečně existuje stav nouze, který by celní kroky ospravedlňoval. Jedním z argumentů má být i páteční zpráva o silném růstu zaměstnanosti, která odporuje tvrzení o ekonomické krizi. Manažeři firem se obávají veřejně vystoupit proti Trumpovi z obavy před represemi či vyššími cly. V jednom případě, když firma varovala, že cla pouze zvýší ceny a nepovedou k návratu výroby do USA, jí úředník pohrozil zdvojnásobením tarifů. Nepředvídatelná strategie a nejistota spojenců Trumpova politika postrádá konzistentní směr. Jeho vlastní ekonomičtí poradci byli před oznámením rozděleni v názoru, jak daleko by cla měla zajít. Poradci z Bílého domu kolovali mezi Kongresem a vládou ve snaze vyjednat daňové úlevy, zatímco jiní, jako Peter Navarro a Howard Lutnick, pomáhali určovat tvrdou celní linii. Obchodní komunikace byla chaotická – cla byla prezentována jako „reciproční“, později jako „velkorysá“, pak opět jako trvalá změna. Zmatek ještě umocnil fakt, že cla zasáhla i země bez významného vývozu, což vyvolalo pobavení i zmatení. Na pozadí všeho se Trump snaží vyjednávat individuální dohody s některými zeměmi, včetně Vietnamu, Indie a Izraele. Zpráva na sociálních sítích naznačila, že vietnamští představitelé navrhli snížení cel na nulu výměnou za novou obchodní dohodu. Rostoucí tlak a politické dilema Uvnitř Trumpovy administrativy sílí tlak na přesun pozornosti od cel k daním, což je téma s vyšší politickou návratností. Daňové škrty – jako zrušení daní ze spropitného a přesčasů – byly klíčovou částí jeho kampaně a mohou být veřejností vnímány pozitivněji než komplikovaná celní politika s rizikem zdražení zboží. Přesto je patrné, že Trump zůstává neústupný, a to navzdory upozorněním členů vlastního kabinetu, že ohrožuje vztahy se spojenci a destabilizuje globální trhy. Mnohé firmy, které již upravily své dodavatelské řetězce podle první vlny cel během jeho prvního funkčního období, nyní čelí novým tarifům – například na Vietnam, kam dříve přesunuly výrobu z Číny. Trump sám si podle některých poradců neuvědomuje plný rozsah negativní zpětné vazby. Jak řekl jeden generální ředitel: „Byla to jeho první administrativa, která přiměla firmy přesunout výrobu z Číny. Teď trestá i Vietnam. Neexistuje žádný konečný plán.“ Přestože se Trumpův tým pokouší vyjednat dílčí dohody, zůstává zřejmé, že široká a tvrdá cla vytvářejí nejistotu nejen na finančních trzích, ale i mezi ekonomickými partnery USA. Pokud se situace neuklidní, mohou se Spojené státy brzy ocitnout v pozici, kdy jejich ekonomické kroky izolují od zbytku světa, a to i za cenu vlastních hospodářských ztrát.