Donald Trump představil ambiciózní plán oživení americké výroby prostřednictvím nejvyšších cel za posledních sto let. Průmyslníci a ekonomové ale zůstávají skeptičtí. Když prezident Donald Trump 2. dubna oznámil zvýšení amerických cel na rekordní úroveň, předpověděl návrat pracovních míst a příchod „zlatého věku“ pro americký průmysl. Tvrdil, že jeho opatření přinesou do USA továrny a posílí domácí ekonomiku. Svým vystoupením v Růžové zahradě Bílého domu vyslal jasný signál: Spojené státy musí být opět výrobní velmocí. Tento krok však okamžitě vyvolal rozruch na světových trzích a kritiku ze strany výrobců i ekonomů. Ti poukazují na strukturální problémy, které samotná cla vyřešit nedokážou. Nedostatek pracovní síly, závislost na globálních dodavatelských řetězcích a vysoké výrobní náklady jsou podle odborníků faktory, které Trumpova strategie ignoruje. Právě tyto překážky mohou oslabit efekt politiky, která má být pilířem nové průmyslové renesance. Některé firmy mezitím požádaly o výjimky z cel, jiní varují před negativními dopady na investice a pracovní místa. Ačkoliv Trump sází na to, že krátkodobá bolest povede k dlouhodobému zisku, vyhlídky zatím zůstávají nejisté. Průmysl varuje: nelze jen tak přesunout výrobu Průmyslové asociace a ekonomové tvrdí, že návrat výroby do USA je komplikovanější, než Trump prezentuje. Kip Eideberg z Asociace výrobců zařízení připomíná, že výrobní procesy dnes spoléhají na mezinárodní dodavatele i pracovní sílu. Nelze tedy jednoduše „sebrat vše a přesunout do USA“. Takové změny by si vyžádaly roky plánování, obrovské investice a stabilní politické prostředí. Navíc, podle analytiků firmy Pantheon Macroeconomics zůstává otázkou, zda budou firmy vůbec ochotné přemístit výrobu, pokud si nebudou jisté, že cla zůstanou v platnosti dlouhodobě. Trump přitom střídá tvrdé postoje s náznaky ochoty jednat, což celou situaci činí ještě méně předvídatelnou. Vedle toho upozorňuje Jay Timmons, prezident Národní asociace výrobců, že zavedení cel může v konečném důsledku poškodit investice, ohrozit pracovní místa a narušit dodavatelské řetězce. Jinými slovy, Trumpův plán může mít opačný efekt, než jaký zamýšlí. Nejistota ohrožuje i politické ambice Trump svou politikou riskuje nejen ekonomicky, ale i politicky. Podobně jako jeho předchůdce Joe Biden, který spoléhal na investice do infrastruktury a podpůrné programy, doufá i Trump, že voliči ocení důsledky jeho opatření dřív, než přijdou volby. To ale není jisté. Podle průzkumu CBS si 55 % Američanů myslí, že Trump se příliš zaměřuje na cla, a 64 % uvádí, že se nedostatečně soustředí na snižování životních nákladů. Jen 23 % respondentů má pocit, že se jejich finanční situace díky jeho ekonomické politice zlepšila. To naznačuje, že očekávaný pozitivní dopad na běžné Američany zatím nepřichází. Navíc republikánský stratég Dennis Darnoi upozorňuje, že trpělivost voličů může být omezená. Pokud výsledky nepřijdou včas, Trumpova strategie se může obrátit proti němu i jeho straně. Například v Michiganu, kde se budou v roce 2026 konat důležité volby do Senátu i na guvernéra, se očekává, že právě otázka dopadů cel bude jedním z hlavních témat. Firmy reagují, ale hledají úlevy Zatímco některé společnosti, jako Hyundai Motor, již oznámily investice do nových amerických továren, jiné podniky se snaží zmírnit dopady cel. Tesla vedená Elonem Muskem podala žádost o výjimky jen dva dny před oznámením celní politiky. Důvodem je snaha zvýšit domácí výrobu, ale zároveň zachovat přístup ke strojům, které nejsou dostupné v USA. Některé dovozní sazby, jako například 46 % u zboží z Vietnamu nebo 49 % na zboží z Kambodže, dopadají přímo na výrobce jako Apple či Abercrombie & Fitch. Panasonic v Indonésii čelí 32% clu. Výrobci tak čelí silnému tlaku, přičemž možnosti reakce jsou omezené. Zatímco Bílý dům uvádí, že spolupracuje se soukromým sektorem na prorůstovém programu, průmysl upozorňuje na to, že některé části Trumpovy politiky mohou být kontraproduktivní. Jedním z dalších problémů je nedostatek pracovní síly. Podle statistik bylo v únoru 2025 ve výrobě volných přes 480 000 pracovních míst a téměř polovina dotázaných výrobců považuje právě získání a udržení kvalifikovaných zaměstnanců za hlavní výzvu. Trumpův tvrdý postoj k imigraci navíc může tuto situaci dále zkomplikovat. A nakonec je zde daňová otázka. Trump navrhuje nový zákon, který by prodloužil daňové škrty z roku 2017. Ekonomové však upozorňují, že tyto úlevy se týkají především fyzických osob, nikoli firem, což pravděpodobně nepovede k výraznému růstu podnikových investic. Zatím tedy platí, že slibovaný výrobní boom je stále v nedohlednu. Zda se Trumpovi podaří přetavit své celní ambice v reálné hospodářské výsledky, ukáže až čas. V tuto chvíli však průmysl zůstává opatrný a spoléhá spíše na vlastní iniciativu než na zásahy shora.