Obchodní napětí mezi Spojenými státy a Čínou opět eskaluje. Prezident Donald Trump vyzval Peking, aby předložil nabídku, která by vedla k urovnání dlouhotrvající obchodní války mezi dvěma největšími světovými ekonomikami. Ačkoli Trump tvrdí, že USA „nepotřebují“ s Čínou uzavřít dohodu, jeho administrativa zároveň připouští, že se snaží najít cestu ke snížení cel a obnovení vyjednávání. Trumpův vzkaz Číně: Míč je na vaší straně „Míč je na straně Číny. Čína se s námi musí dohodnout. My s nimi dohodu uzavřít nemusíme,“ uvedla v úterý tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová ve čteném prohlášení, které podle jejích slov diktoval sám prezident. Trump tím naznačil, že iniciativu očekává výhradně od Pekingu a že Spojené státy budou pouze reagovat. Podle něj se Čína nachází ve slabší pozici, protože závisí na americkém trhu a spotřebiteli. „Čína chce to, co máme my – amerického spotřebitele – nebo jinak řečeno, potřebují naše peníze,“ doplnila Leavittová. Tato slova jen přilila olej do ohně obchodního sporu, který se v posledních týdnech vyostřil do nové fáze celních odvet. Čína reaguje: Jednání ano, ale na základě rovnosti Na pravidelném tiskovém brífinku v Pekingu reagoval na Trumpovy výroky mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien, který uvedl, že jakýkoli dialog musí být veden „na základě rovnosti, respektu a vzájemného prospěchu“. Zároveň odmítl metodu amerického „maximálního nátlaku“, která podle něj není cestou k dohodě. Peking dal najevo, že je ochoten jednat, ale odmítá jednostranné požadavky. Navíc v posledních dnech přijal konkrétní odvetná opatření – včetně rozhodnutí zastavit převzetí dalších letadel od společnosti Boeing, což se dotýká amerického průmyslu i akciového trhu. Tento krok byl interpretován jako přímá reakce na Trumpovo rozhodnutí zvýšit cla na čínský dovoz až na 145 %. Série cel a proticel ohrožuje globální obchod Napětí mezi oběma zeměmi eskaluje již od začátku dubna. Vše začalo, když Trump oznámil nové 34% clo na čínské zboží. Peking odpověděl 125% celní odvetou, která má vstoupit v platnost 12. dubna. Tato opatření negativně ovlivňují bilaterální obchod v hodnotě stovek miliard dolarů a mají dopad i na globální logistiku, ceny surovin a investiční klima. Spojené státy mezitím pozastavily 10. dubna platnost některých cel na 90 dní, aby vytvořily prostor pro nové vyjednávání. Bílý dům uvedl, že jedná se zhruba patnácti zeměmi, které nabídly určitou formu obchodní dohody výměnou za úlevu od cel. Prezident Trump podle Leavittové požaduje, aby všechny nové dohody osobně podepsal, čímž chce zdůraznit svoji roli vyjednavače a vůdce v oblasti globálního obchodu. Zatím však žádná konkrétní dohoda s Čínou není na obzoru. Obě strany se drží svých pozic a výměna ostrých slov nenaznačuje brzký průlom. Trumpova administrativa tvrdí, že Čína musí učinit první krok, zatímco Peking tvrdí, že Spojené státy neformulovaly jasné požadavky. Boeing jako rukojmí obchodního sporu Jedním z nejviditelnějších důsledků sporu je situace společnosti Boeing, která měla dodávat letadla čínským aerolinkám. Čína ale tyto dodávky pozastavila, čímž zasáhla nejen samotnou firmu, ale i zaměstnanost a průmyslovou výrobu v USA. Trump to ostře kritizoval i na sociálních sítích, kde obvinil Čínu, že nedodržuje dohodu z jeho prvního funkčního období. Tento vývoj ukazuje, že obchodní válka se neomezuje jen na cla, ale má široký dopad na konkrétní firmy, průmyslové sektory a dlouhodobé obchodní vztahy. Investoři i podnikatelé po celém světě tak s napětím sledují, zda se obě země dokáží vrátit k jednacímu stolu. Závěr: Patová situace bez jasného řešení Přestože Trump tvrdí, že uzavření dohody není pro USA nezbytné, rostoucí tlak na americké firmy a globální ekonomiku vytváří politický i ekonomický prostor pro kompromis. Prozatím se ale zdá, že obchodní válka bude pokračovat i v nadcházejících týdnech a měsících – bez jasného plánu, bez přímého dialogu a s rostoucími náklady na obou stranách.