Navzdory bouřlivému týdnu na trzích a sílící globální kritice své obchodní politiky prezident Donald Trump naznačil, že by mohl učinit některé výjimky ze svého nově zavedeného 10% cla. To se týká většiny obchodních partnerů Spojených států, ačkoliv Trump zároveň zdůraznil, že tato sazba představuje „spodní hranici“ pro země, které se chtějí dohodnout na nových obchodních smlouvách. Trump své vyjádření pronesl v pátek večer na palubě Air Force One během letu na Floridu. Mluvil o možnosti výjimek „ze zřejmých důvodů“, ale nekonkretizoval, o jaké země nebo okolnosti by mohlo jít. Také neuvedl, zda se připravují nějaké změny v celkovém nastavení jeho celní politiky, která v posledních dnech silně zahýbala trhy. Napětí a volatilita dál otřásají trhem Trumpovy výroky přišly po týdnu, kdy trhy zažily mimořádnou volatilitu. Akcie se nejprve prudce propadly kvůli oznámení rozsáhlých cel na dovoz ze zahraničí. Krátce poté, co se objevily zprávy o možném zmírnění těchto opatření, akcie ztráty částečně smazaly. Index S&P 500 v závěru týdne posílil o 1,8 %, což přispělo k jeho nejlepšímu výsledku od roku 2023. Pomohla i uklidňující slova z Federálního rezervního systému, že centrální banka je připravena zasáhnout, pokud by tržní napětí ohrozilo stabilitu. Na trhu státních dluhopisů ale panoval opačný trend – desetileté výnosy sice ustoupily od denních maxim, ale v týdenním souhrnu vykázaly největší nárůst za více než dvacet let. Trhy se nadále potýkají s nejistotou ohledně dalšího vývoje obchodní politiky a dopadů na globální ekonomiku. Zejména Trumpova snaha využít cla k návratu pracovních míst do USA a posílení státního rozpočtu je podle analytiků rizikem pro stabilitu americké i světové ekonomiky. Obavy vyvolává i fakt, že administrativa nadále drží velmi vysoká cla vůči Číně. Vztahy s Čínou dál eskalují Zatímco většina zemí má nyní stanovenou základní 10% sazbu, Čína čelí clům ve výši 145 %, která USA uvalily v rámci stupňujícího se obchodního konfliktu. Trump sice zmírnil postoj vůči jiným partnerům, ale Čína zůstává výjimkou, což může dál komplikovat snahy o deeskalaci. Peking v reakci na nová americká cla oznámil, že zvýší cla na veškerý dovoz z USA na 125 %, a to navíc k již existujícím sazbám. I když čínská strana uvedla, že neplánuje další eskalaci, zároveň zopakovala odhodlání „bojovat až do konce“ pomocí dalších – blíže nespecifikovaných – protiopatření. Trump k situaci uvedl, že očekává pozitivní vývoj a čínského prezidenta označil za „velmi dobrého a chytrého vůdce“. Přímé signály o zmírnění napětí nebo obnovení jednání však v jeho prohlášení chyběly. Mezitím se obchod mezi dvěma největšími ekonomikami světa – USA a Čínou – ocitl pod tlakem, přičemž ohrožený objem vzájemného obchodu přesahuje 690 miliard dolarů. Dolar drží důvěru investorů, trhy však zůstávají nejisté Trump zároveň trval na tom, že americký dolar zůstane klíčovou světovou měnou. Na otázku týkající se výkyvů na dluhopisovém trhu, které podle mnohých přiměly administrativu k dočasnému ústupu z celní eskalace, reagoval ujištěním, že problém „velmi rychle vyřešil“. „Dolar bude vždy měnou volby,“ prohlásil prezident a dodal, že kdyby se nějaký stát rozhodl od dolaru ustoupit, „během jednoho telefonátu by se vrátil zpět“. Toto vyjádření však trhy neuklidnilo, protože volatilita a nepředvídatelnost kroků Bílého domu v obchodní politice zůstávají hlavními zdroji nejistoty. Agentura Bloomberg Economics zároveň upozornila, že pokud zůstanou současné sazby v platnosti, průměrná celní sazba v USA dosáhne historických maxim, což může mít dlouhodobé dopady na konkurenceschopnost amerického exportu a obchodní bilanci. Přestože akcie na konci týdne oživily, fundamentální otázky přetrvávají: Zda Trumpova cla skutečně přinesou návrat výroby do USA, nebo zda způsobí globální narušení dodavatelských řetězců a ohrozí ekonomický růst. V tuto chvíli se investoři snaží najít rovnováhu mezi potenciálním přínosem ochranářské politiky a hrozbou recese. Klíčovým faktorem pro další vývoj bude nejen ochota zahraničních partnerů jednat, ale i schopnost americké administrativy najít rovnováhu mezi politickým záměrem a tržní realitou.