Prvních 100 dní prezidenta Donalda Trumpa v úřadu bylo ve znamení rychlých a výrazných kroků – propouštění tisíců federálních zaměstnanců, téměř úplné zastavení zahraniční pomoci a zavedení tvrdých cel, které rozkolísaly globální trhy. Nicméně plány na zásadní daňovou reformu budou vyžadovat daleko více než prezidentské dekrety – bez spolupráce rozděleného Kongresu se neobejdou. Pozornost Washingtonu se proto nyní přesouvá na Kapitol. Republikáni, kteří mají historicky těsnou většinu v Sněmovně reprezentantů i Senátu, se snaží sestavit legislativu umožňující trvalé prodloužení nižších daňových sazeb zavedených v roce 2017. Součástí návrhu mohou být i nové daňové úlevy, například zrušení daní z dýšek, příjmů ze sociálního zabezpečení nebo příplatků za přesčasy. Přesto cesta nebude jednoduchá. Vysoké náklady těchto plánů a neochota některých republikánů dále zvyšovat deficit mohou prosazení návrhů výrazně zkomplikovat. Jak uvedl Mark Prater, bývalý hlavní daňový poradce republikánů, bude velmi obtížné zahrnout všechny Trumpovy požadavky do konečné podoby zákona. Rizika rostoucího zadlužení Rozpočtová usnesení Sněmovny i Senátu ukazují, že financování plánovaných daňových škrtů bude vyžadovat biliony dolarů nového dluhu. Podle analýzy Výboru pro odpovědný federální rozpočet by plán Sněmovny umožnil zvýšení státního dluhu o 4,8 bilionu dolarů, zatímco Senát by otevřel cestu až k 5,8 bilionu dolarů nového zadlužení. Pokud by došlo k naplnění těchto plánů, do roku 2055 by se dluh USA mohl vyšplhat až nad 230 % HDP. Odborníci varují, že taková situace by vedla k růstu úrokových sazeb, zpomalení hospodářského růstu a vytvoření dluhové spirály, z níž by bylo obtížné uniknout. Podle Kyla Pomerleaua z American Enterprise Institute je v Kongresu silný tlak na rozšíření daňových škrtů, zatímco snaha o odpovídající škrty ve výdajích je daleko slabší. Tento nepoměr by mohl mít dlouhodobě negativní dopad na stabilitu amerických financí. Dopad na americké domácnosti Výsledná podoba daňového zákona, v kombinaci s nově zavedenými celními opatřeními, bude mít přímý dopad na finanční situaci milionů Američanů. Analýza Centra pro rozpočtové a politické priority (CBPP) zjistila, že domácnosti ze spodních 60 % příjmového spektra by kvůli těmto opatřením přišly v průměru o 1 870 dolarů ročně. Pro nejchudších 20 % Američanů by se průměrná roční ztráta vyšplhala na 2 270 dolarů, což odpovídá více než 10 % jejich příjmů. Naopak nejbohatší 1 % domácností by si polepšilo o průměrně 25 500 dolarů díky jednostranné struktuře daňových úlev a minimálnímu dopadu cel na jejich životní styl. Jak poznamenal Brendan Duke z CBPP, pro většinu domácností budou cla znamenat větší ztrátu než samotné prodloužení daňových škrtů. Tento nepoměr tak vyvolává obavy o spravedlivost navrhovaných opatření a jejich skutečný dopad na běžné Američany. Dalším tématem je spor o úpravu limitu pro odpočty státních a místních daní (tzv. SALT). I když republikáni v Senátu zatím změny příliš nepodporují, mírná úprava tohoto limitu je stále možná, což by mohlo ovlivnit daňovou situaci zejména v oblastech s vysokými místními daněmi. Možné dopady na trhy V legislativním balíčku bude pravděpodobně zahrnuto i povinné zvýšení federálního dluhového stropu, což zvyšuje celkovou naléhavost dosažení dohody. Pokud by Kongres nestihl schválení včas, ministerstvo financí by mohlo vyčerpat své výpůjční možnosti již v červenci. To by mohlo vést k prudké volatilitě na finančních trzích. Analytici proto varují, že neúspěch v jednání o dluhovém stropu by mohl vyvolat finanční krizi, která by zasáhla nejen trhy, ale i běžné spotřebitele prostřednictvím vyšších úrokových sazeb u hypoték a půjček. I když republikáni doufají, že snížení daní podpoří ekonomický růst a stabilizaci trhů, realita může být složitější. Podle Pomerleaua totiž prodloužení daňových škrtů z roku 2017 nepřinese velký stimulační efekt, protože tyto škrty jsou již dávno zahrnuty v současné ekonomice. Navíc, další zvyšování státního dluhu by mohlo vést k dalšímu růstu úrokových sazeb, což by zdražilo půjčky pro spotřebitele i podniky. To vše v době, kdy je americká ekonomika již pod tlakem zvýšené inflace a zpomalení růstu.