V lednu stouply podle revidovaných údajů o 3,2 procenta. V meziměsíčním srovnání se tržby obchodníků zvýšily o 0,4 procenta. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ). K meziročnímu růstu maloobchodních tržeb podle statistiků nejvíc přispěl internetový prodej a prodej pohonných hmot.

„Maloobchodní tržby se v únoru meziročně po očištění o cenové vlivy zvýšily za prodej potravin, pohonných hmot i nepotravinářského zboží. K růstu maloobchodních tržeb nejvíce přispěl prodej prostřednictvím internetu a prodej pohonných hmot. Tržby rostly ve všech sortimentních skupinách prodejen s výjimkou prodejen s výrobky pro domácnost a s oděvy a obuví,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová.

Internetovým a zásilkovým obchodům ve srovnání s loňským únorem vzrostly tržby o 13,2 procenta. Tržby za pohonné hmoty stouply o 8,1 procenta, za nepotravinářské zboží o čtyři procenta a za potraviny o 2,2 procenta.

Tržby ve specializovaných prodejnách s kosmetickými a toaletními výrobky se meziročně zvýšily o devět procent, s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci o 6,9 procenta, s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím o 5,3 procenta a s počítačovým a komunikačním zařízením o 4,3 procenta.

Naopak v prodejnách s výrobky pro domácnost klesly tržby o 5,8 procenta a s oděvy a obuví o 5,1 procenta, konstatoval ČSÚ.

Ve specializovaných prodejnách potravin se tržby zvýšily o 3,7 procenta, v nespecializovaných prodejnách s převahou potravin o 2,1 procenta a v těch s převahou nepotravinářského zboží vzrostly o 9,1 procenta.

Tržby za prodej a opravy motorových vozidel v únoru meziročně vzrostly o 3,7 procenta, přičemž za prodej motorových vozidel včetně náhradních dílů stouply o 4,6 procenta, naopak za opravy motorových vozidel byly o 0,1 procenta nižší. Ve srovnání s lednem byly tržby za prodej a opravy motorových vozidel vyšší o 0,1 procenta.

Tuzemský maloobchod se loni vrátil k růstu, meziročně stoupl o 4,6 procenta. Tržby stouply ve všech měsících. Růst pokračoval i v prvních dvou měsících letošního roku.

Analytici: Růst tržeb mírně překonal odhad, i tak jsou Češi v utrácení opatrní

Maloobchodní tržby v únoru rostly o něco rychleji, než analytici čekali. I tak jsou ale podle nich Češi v utrácení stále opatrní, vývoj v dalších měsících navíc ohrožuje situace v průmyslu. Analytici to řekli ČTK. Odhadovali, že v únoru tržby oproti loňsku stoupnou o 3,5 procenta.

Členové bankovní rady ČNB nepovažují proces snižování sazeb za ukončený

Členové bankovní rady České národní banky (ČNB) nepovažují proces snižování úrokových sazeb za ukončený. Vidí ale proinflační rizika, která v domácí ekonomice přetrvávají a v zahraničí rostou. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady o nastavení úrokových sazeb, který dnes ČNB zveřejnila. Jednání se uskutečnilo minulý týden, bankovní rada se na něm rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu beze změny na 3,75 procenta. Na stejné úrovni je sazba od počátku února.

Členové bankovní rady Karina Kubelková a Jan Kubíček upozornili na to, že základní úroková sazba je v současnosti blízko neutrální úrovni. Kubíček tuto neutrální úroveň, kdy měnová politika nebrzdí ani nezrychluje hospodářský růst a zajišťuje stabilní inflaci, vidí v blízkosti 3,5 procenta. Kubíček se proto vyslovil pro pokračování postupu, kdy bude ČNB střídavě snižovat základní úrokovou sazbu a nechávat ji beze změny. S tímto postupem podle něj centrální banka fakticky začala loni v prosinci, kdy si vybrala první přestávku v procesu snižování sazeb.

Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová a člen bankovní rady Jan Procházka nicméně uvedli, že v současnosti považují za adekvátní udržovat měnovou politiku mírně restriktivní. Zamrazilová v té souvislosti upozornila na to, že proces dezinflace nepovažuje za zcela dokončený.

Zamrazilová připomněla, že přetrvává zvýšená inflace ve službách a že se obnovil růst cen potravin. Člen bankovní rady Jakub Seidler upozornil na to, že u potravin jsou spotřebitelé citlivější na růst cen, který by tak mohl vést ke ztrátě ukotvení inflačních očekávání. Očekávání vyšší inflace přitom podle ekonomů může vést k vyšším mzdovým požadavkům, které vyvolávají nové inflační tlaky.

Bankovní rada také upozornila na zvýšení proinflačních rizik v zahraničí. Část z nich souvisí s vývojem v Německu, které kvůli chystanému růstu obranných výdajů rozhodlo o uvolnění rozpočtových pravidel, což může vytvářet inflační tlaky. Dalším zdrojem inflace mohou být podle bankovní rady americká cla. Podle Procházky by působila proinflačně v krátkodobém horizontu, zatímco dlouhodobě povedou ke zpomalení hospodářského růstu. Jednání bankovní rady se uskutečnilo ještě před rozhodnutím americké administrativy o uvalení cel, která v případě Evropské unie budou činit 20 procent.

Celkově hodnotila bankovní rada zahraniční situaci jako velmi nepřehlednou. Viceguvernér Jan Frait, stejně jako Seidler, Kubíček a Procházka proto považovali za vhodné vyčkat a rozhodnout se podle aktuálního vývoje.