V letošním prvním čtvrtletí bylo v ČR vyhlášeno 4082 osobních bankrotů, což je meziročně o 12 procent více a zároveň za toto období nejvíce za pět let. Rovněž bylo podáno 4326 návrhů na osobní bankrot, o 16 procent více než v prvním čtvrtletí 2024. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou dnes ČTK poskytla společnost CRIF. "Počet bankrotů za první tři měsíce roku 2025 je o tři procenta vyšší, než byl jejich doposud nejvyšší počet za posledních pět let. Počet bankrotů každý měsíc od začátku letošního roku roste. V březnu jich bylo 1460, o 315 více než byl průměrný počet osobních bankrotů za měsíc v loňském roce. Od začátku roku roste i počet návrhů na osobní bankrot. V březnu jich bylo 1630, o 377 více než byl měsíční průměr loňského roku,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Počet osobních bankrotů za první čtvrtletí byl podle ní nejvyšší od stejného období roku 2020, kdy dozníval efekt změny insolvenčního zákona, který změkčil podmínky pro osobní bankrot a vyvolal jejich růst. Podoba insolvenčního zákona se opět změnila ve druhé polovině loňského roku. Také tato novela přispěla k vyššímu počtu osobních bankrotů. Dalším faktorem je skutečnost, že spotřební úvěry domácností rostou rychleji než jejich vklady. Zároveň se zvyšuje podíl nevýkonných úvěrů na spotřebu. "Jinak řečeno, platební morálka domácností při splácení úvěrů se snižuje,“ podotkla. Nejvíce osobních bankrotů v prvním čtvrtletí vyhlásily soudy v Moravskoslezském kraji, a to 668. V Ústeckém kraji jich bylo 550 a ve Středočeském kraji 415. Praha byla se 400 bankroty až na čtvrtém místě. Meziročně se zde jejich počet zvedl zdaleka nejrychleji, a to o 41 procent. Ve dvou krajích se počet bankrotů meziročně snížil. V Libereckém kraji to bylo o 16 procent a ve Zlínském kraji o 13 procenta. Za posledních 12 měsíců, tedy od dubna 2024 do března letošního roku, povolily soudy osobní bankrot 14.186 lidem. Proti předchozímu období se počet bankrotů nejvíce zvýšil v Praze a v Ústeckém kraji. Naopak v Libereckém a Zlínském kraji se snížil. Nejvyšší míru osobních bankrotů za posledních 12 měsíců vykazuje Ústecký kraj s 29 bankroty na 10.000 obyvatel ve věku od 15 let. Následuje ho Moravskoslezský kraj s 23 bankroty na 10.000 obyvatel a Karlovarský kraj s 21 bankroty. Jde o regiony s dlouhodobě nejvyšší mírou osobních bankrotů. Praha si udržela nejnižší počet osobních bankrotů, a to deset na 10.000 obyvatel. Je to však více než v předchozích obdobích. Stejnou míru bankrotů jako Praha vykazují Zlínský kraj a kraj Vysočina. V průměru za celou ČR připadlo za posledních 12 měsíců 16 osobních bankrotů na 10.000 obyvatel. <!-- DIP popup--> Mluvčí Evropské komise: EU se snaží vyhnout obchodní válce s USA, chce jednat Evropská unie se chce stále vyhnout obchodní válce se Spojenými státy, navzdory tomu, že americká administrativa odmítla nabídku nulových cel v průmyslu, kterou předložil Brusel, uvedl dnes mluvčí Evropské komise (EK). Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová v pondělí uvedla, že Washingtonu v rámci vyjednávání o clech už dříve nabídli například nulová cla na průmyslové výrobky. Podle eurokomisaře pro obchod Maroše Šefčoviče o této nabídce s Američany mluvil už v polovině února, tedy předtím, než prezident Donald Trump oznámil první cla na EU. Trumpův poradce pro záležitosti obchodu Peter Navarro v pondělí uvedl, že pokud chce Evropská unie dosáhnout dohody, musí změnit takzvané necelní překážky včetně těch, které vytvářejí daně z přidané hodnoty (DPH) a předpisy o bezpečnosti potravin. "Situace se nezměnila, my se chceme těm clům vyhnout," reagoval dnes mluvčí EK. "Čekáme ale na to, až se naši američtí protějšci nějakým smysluplným způsobem zapojí," dodal. Představitelé EU i jednotlivých členských států už několikrát uvedli, že jsou stále připraveni vyjednávat a nechtějí spory s USA vyostřovat. Právě tento týden v pondělí rozeslala Evropská komise jednotlivým členským státům konečný návrh ohledně prvních odvetných cel v reakci na americká cla na ocel a hliník. EU podle bruselského serveru Politico navrhuje uvalit 25procentní clo na širokou škálu vývozu z USA, včetně sójových bobů, kukuřice, rýže, mandlí, pomerančového džusu, brusinek, tabáku, železa, oceli, hliníku, některých lodí a vozidel, textilu a určitých oděvů a různých typů make-upu. Na seznamu nicméně není americký bourbon a whisky, čímž Brusel vyhověl požadavkům zejména Francie a Itálie. Hlasování o těchto protiopatřeních se v takzvaném komitologickém výboru uskuteční ve středu 9. dubna odpoledne. Následně by první část těchto opatření měla vstoupit v platnost 15. dubna, druhá část pak 15. či 16. května a další část až od prosince. Ve výboru zasedají zástupci členských států EU, za Česko tam bude zástupce ministerstva průmyslu a obchodu.