Japonská centrální banka pokračuje v postupném snižování objemu nákupů státních dluhopisů, a to tempem, které hodlá udržet minimálně do jara 2026. Přestože se centrální banka snaží jednat předvídatelně a stabilně, mezi účastníky trhu neexistuje shoda na tom, zda je tempo zpomalování příliš rychlé, nebo naopak příliš pomalé. V rámci průzkumu, který BOJ provedla před důležitým slyšením s hlavními bankami, obchodníky, pojišťovnami a dalšími institucemi, se ukázalo, že rozdíly v pohledu na budoucí vývoj jsou výrazné. Zatímco jedni žádají rychlejší ústup centrální banky z trhu, jiní varují před narušením citlivé rovnováhy nabídky a poptávky. Výnosy rostou a trh je nervózní Postupné snižování nákupů dluhopisů má reálný dopad na tržní vývoj. Tento týden došlo k prudkému nárůstu výnosů dlouhodobých státních dluhopisů, zejména těch s 20 a 30letou splatností. Výnosy se vyšplhaly na úrovně, které nebyly zaznamenány od roku 2000, respektive 1999. Slabá aukce, která zaznamenala nejnižší poptávku za více než deset let, podtrhla zranitelnost trhu v době, kdy se BOJ pomalu stahuje z pozice hlavního kupce. V současnosti banka omezila objem nákupů o 400 miliard jenů za čtvrtletí a do jara 2026 plánuje měsíčně nakupovat přibližně 2,9 bilionu jenů. Po desetiletí trvající politice kvantitativního uvolňování, kdy BOJ nakupovala státní dluhopisy ve velkém, se snaží o normalizaci měnové politiky, která zároveň respektuje napětí na trhu. Jun Inoue, hlavní ekonom společnosti Mizuho Research & Technologies, zdůraznil, že centrální banka musí svůj plán provádět systematicky a předvídatelně. „Nejde o to zrychlit nebo zpomalit, ale držet se konzistentní linie,“ uvedl. Názory na budoucnost se zásadně liší V průzkumu BOJ se objevila celá škála pohledů na to, jaký by měl být konečný objem měsíčních nákupů. Zatímco někteří tržní účastníci tvrdí, že by banka neměla nakupovat žádné dluhopisy, jiní doporučují rozsah 1 až 3 biliony jenů měsíčně. Mezi velkými bankami pak panoval nesoulad i ohledně samotného tempa snižování nákupů. Na konci dubna činily držby dlouhodobých dluhopisů BOJ 576,6 bilionu jenů, což je pouze o 2,2 % méně než v červenci 2024, kdy centrální banka zahájila snižování nákupů. Někteří účastníci proto upozorňují, že trh stále čelí strukturním problémům a že samotné omezování ze strany BOJ nemusí vést k rovnováze nabídky a poptávky. Zazněly také výzvy ke změně frekvence nákupů dluhopisů a přehodnocení přístupu k různým splatnostem, protože podle některých názorů dochází k nežádoucí fragmentaci trhu. Problémem se stává rozdílná dynamika mezi super dlouhými dluhopisy a kratšími emisemi. Fiskální hrozby zůstávají v pozadí Souběžně s diskusí o měnové politice se v Japonsku zvyšují i obavy z fiskální nestability. Země již dnes nese největší břemeno veřejného dluhu mezi vyspělými ekonomikami a jakékoliv změny v politice BOJ – zejména pokud by vedly k dalšímu poklesu poptávky po státních dluhopisech – by mohly přimět trh, aby věnoval větší pozornost rozpočtovým problémům. „Jakákoliv změna strategie BOJ může zvýšit vnímání rizika a přitáhnout pozornost investorů ke stavu veřejných financí – podobně jako jsme to viděli nedávno ve Spojených státech,“ varuje Inoue. Někteří pozorovatelé navíc připomínají, že plánované domácí výdaje a úvahy o snížení daní před letními volbami přispívají k nejistotě na dluhopisovém trhu, především v segmentu dlouhodobých splatností. Taro Kimura z Bloomberg Economics odhaduje, že pokud BOJ zachová současné tempo snižování nákupů o 400 miliard jenů za čtvrtletí, mohl by program nákupů skončit kolem roku 2028. Tento časový rámec by se symbolicky překrýval s koncem mandátu guvernéra Kazua Uedy a mohl by tak znamenat definitivní uzavření éry nekonvenční měnové politiky v Japonsku. BOJ tak stojí před náročným úkolem – pokračovat v nastolené cestě, ale zároveň nepodkopat důvěru investorů. A jak se ukazuje, řídit měnovou politiku uprostřed tržních a fiskálních tlaků není o nic snazší než během krizových let. Naopak – klíčovým se nyní stává právě stabilita, transparentnost a předvídatelnost.