Tento vývoj byl investory přijat jako známka možného zmírnění napětí v mezinárodním obchodě, což vedlo k růstu většiny klíčových evropských indexů a k nárůstu akcií citlivých na obchodní politiku, zejména v sektoru automobilového průmyslu.

V pondělí v 7:35 SEČ německý akciový index DAX vzrostl o 1,4 %, zatímco francouzský CAC 40 si připsal přibližně 1 %. Britský trh zůstal kvůli státnímu svátku zavřený, stejně jako americké burzy. Trhy tak reagovaly především na víkendové zprávy, které výrazně změnily tón obchodních jednání mezi Spojenými státy a Evropskou unií.

Původně Trump v pátek ostře kritizoval EU s tím, že „je velmi obtížné s ní jednat“ a že dosavadní rozhovory „nikam nevedou“. V reakci na to oznámil záměr zavést od 1. června 50% clo na evropské zboží. Tato hrozba vyvolala obavy z dalšího zhoršení transatlantických vztahů a vedla k poklesu důvěry investorů. Nicméně v neděli večer prezident změnil tón a po telefonickém rozhovoru s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou oznámil, že cla budou odložena až do 9. července. Von der Leyenová poté vyjádřila optimismus a potvrdila, že EU je připravena jednat „rychle a rozhodně“.

Z tohoto obratu těžily především akcie německých automobilek, které jsou tradičně vnímány jako citlivé na obchodní cla. Akcie Mercedes-Benz Group AG posílily o více než 1,7 %, BMW si připsalo přes 1,3 % a Volkswagen AG rostl o přibližně 1,7 %. Oživení těchto titulů ukazuje, jak silně mohou celní hrozby ovlivnit konkrétní průmyslová odvětví – a jaké uvolnění mohou přinést jejich odklady.

Pozitivní sentiment se projevil i v sektoru utilit. Akcie rakouské společnosti EVN AG, která se specializuje na komunální služby a energetiku, posílily o více než 3 % po zveřejnění solidních výsledků za první pololetí fiskálního roku 2024/25. Společnost zaznamenala růst spotřeby energie a potvrdila svůj roční výhled čistého zisku v rozmezí 400–440 milionů eur. Kromě toho EVN oznámila, že bude i nadále vyplácet dividendu minimálně 0,82 EUR na akcii, což potěšilo dlouhodobé investory.

K růstu evropských trhů přispěly také komoditní faktory. Ceny ropy mírně vzrostly v reakci na Trumpův odklad cel, což se odrazilo i na energetických titulech. Futures na ropu Brent posílily o 0,06 % na 64,3 USD za barel, zatímco americká WTI přidala 0,08 % na 61,61 USD za barel. Přesto byly zisky omezené kvůli přetrvávajícím obavám z nadměrné nabídky. Objevily se totiž zprávy, že OPEC+ by mohl v červenci znovu navýšit produkci, čímž by trh s ropou čelil možnému převisu nabídky.

Zajímavý vývoj zaznamenal i trh se zlatem. Navzdory mírnému poklesu cen v předchozím obchodním dni, investiční banka Citi zveřejnila svou novou prognózu, ve které zvýšila krátkodobý cíl pro zlato na 3 500 USD za unci. Důvodem je zvýšené geopolitické napětí a eskalace celních sporů. Citi v nové zprávě uvedla, že očekává obchodování zlata v rozmezí 3 100 až 3 500 USD, což je výrazný posun oproti dřívějšímu odhadu 3 000 až 3 300 USD. Zároveň ale banka zůstává obezřetná, pokud jde o dlouhodobý výhled, protože očekává možné výkyvy v růstu a akciových rizicích, zejména v souvislosti s americkými volbami a měnovou politikou Fedu.

Citi rovněž upozornila, že držba zlata domácnostmi je na nejvyšší úrovni za posledních 50 let, což poukazuje na výrazný posun v chování investorů směrem k ochranným aktivům. Naproti tomu cíle pro platinu (1 050 USD) a palladium (900 USD) zůstaly beze změny, což svědčí o určité stabilitě na širším trhu drahých kovů.

Trumpova schopnost během jednoho víkendu otočit vývoj na globálních trzích zůstává výraznou připomínkou toho, jak zásadní vliv mají politická rozhodnutí na finanční prostředí. Evropa se v tomto týdnu sice nadechla k růstu, ale investoři zůstávají obezřetní – vědí, že do 9. července, kdy vyprší nová lhůta pro cla, se může mnohé ještě změnit.