Eskalace konfliktu s Íránem a narušení klíčových obchodních tras zvedly poptávku po leasingu elektromobilů až o 36 procent. Zatímco spotřebitelský zájem o alternativní pohony roste, americké automobilky odepisují desítky miliard a oživují produkci tradičních vozů. Evropa a Asie urychlují strukturální odklon od ropy, přičemž asijské trhy těží z masivního nástupu cenově dostupných čínských modelů.   Geopolitický šok a nečekaná renesance elektrického pohonu Rozšiřující se krize na Blízkém východě začíná podle analytiků oslovených stanicí CNBC fungovat jako nečekaný katalyzátor změn v automobilovém průmyslu. Očekává se, že hrozba nedostatku paliv přiměje řidiče k rychlejšímu opouštění tradičních vozidel se spalovacími motory. Přestože první dostupná data naznačují spíše pozvolný přesun, trend je již nyní jasně měřitelný. Válečný konflikt s Íránem tvrdě zasáhl export energetických surovin přes strategicky klíčový Hormuzský průliv. Touto úžinou za normálních okolností proudí zhruba pětina světových dodávek zkapalněného zemního plynu a ropa (CL=F) . Současná situace tak naplno obnažila extrémní zranitelnost globální ekonomiky vůči křehkým obchodním trasám s fosilními palivy. Prudký nárůst cen energií následně otřásl trhy a vyvolal plošné obavy z návratu vysoké inflace. Různé prodejní platformy ve Spojených státech i v Evropě hlásí od konce února, kdy konflikt propukl naplno, strmý nárůst spotřebitelského zájmu o vozidla do zásuvky. Tento rodící se trend přichází v paradoxní chvíli, kdy velká část tradičního automobilového průmyslu zařazuje zpátečku. Online tržiště Autotrader zveřejnilo koncem března statistiky, podle kterých od začátku íránské krize vyskočil počet dotazů na nákup nového elektromobilu o 28 procent. Zájem o ojeté elektrické vozy vzrostl o 15 procent. Specializovaná společnost Octopus Electric Vehicles pak potvrdila, že poptávka po leasingu vozů s nulovými emisemi vystřelila dokonce o 36 procent. Steffen Michulski, senior konzultant společnosti JATO Dynamics, upozorňuje, že vlastnictví čistě bateriového elektromobilu dává řidičům s vysokým nájezdem stále větší ekonomický smysl. Drahé pohonné hmoty totiž radikálně prodražují provoz konvenčních benzinových aut. Přechod na elektrický pohon navíc domácnostem poskytuje dodatečnou vrstvu energetické nezávislosti. Americký paradox a miliardové odpisy tradičních automobilek Navzdory jasným signálům od spotřebitelů se však americký Detroit vydává opačným směrem. Giganti jako Ford Motor (F) , General Motors (GM) a vlastník značky Jeep, nadnárodní korporace Stellantis (STLA) , plošně přehodnocují své elektrické strategie. Tyto kroky je stály desítky miliard dolarů v kombinovaných odpisech a restrukturalizačních nákladech. Důvodem tohoto radikálního obratu je především dosavadní nevýrazná poptávka na domácím trhu a měnící se politické klima ve Spojených státech. Erin Keatingová, ředitelka pro ekonomické a průmyslové analýzy ve společnosti Cox Automotive, varuje, že změna nákupního chování je zdlouhavý proces. Aby spotřebitelé trvale změnili své zvyklosti, musely by ceny benzinu zůstat na extrémních úrovních minimálně půl roku. Podle dat Cox Automotive dosáhla průměrná cena nového elektromobilu v USA během prvního čtvrtletí částky 55 300 dolarů. To je sice méně než v předchozích kvartálech, ale stále výrazně více než 48 768 dolarů u neelektrických modelů. Tržní překážky v podobě vysokých pořizovacích nákladů, nedostatečné nabíjecí infrastruktury a strachu z krátkého dojezdu tak nadále přetrvávají. Prodeje čistých elektromobilů v USA proto i přes drahý benzin klesají. Analytici z Cox Automotive očekávají, že odbyt v prvním čtvrtletí spadne o 28 procent na 212 600 kusů. Naopak prodeje elektrifikovaných vozidel, do kterých se počítají i hybridy, nepřetržitě rostou. Automobilky v nich našly ideální kompromis pro zákazníky požadující úsporu paliva. Tento hybridní boom, kterému dominuje japonská Toyota Motor (TM) , by měl v prvním čtvrtletí tvořit rekordních 26 procent všech prodaných nových vozů. Platforma Edmunds, patřící pod společnost CarMax (KMX) , ve svém prohlášení dodává, že ceny paliv sice dlouhodobě ovlivňují uvažování řidičů, ale skutečný přesun k alternativním pohonům závisí na tom, jak dlouho lidé očekávají, že energetická drahota potrvá. Evropa a Asie zařazují vyšší rychlost v úniku od fosilních paliv Zatímco Amerika váhá, v Evropě a Asii se očekává, že energetický šok vyvolaný íránskou válkou urychlí strukturální transformaci mnohem dramatičtěji než předchozí ropné krize. Julia Poliscanova z organizace Transport & Environment pro CNBC uvedla, že současná situace se zásadně liší od minulosti, kdy se po odeznění krize dodávky ropy a plynu rychle vrátily k normálu. Hlášené škody na energetické infrastruktuře Blízkého východu jsou totiž natolik rozsáhlé, že obnova plných dodavatelských kapacit může trvat celé roky. Elektromobily přitom již nyní aktivně snižují závislost Evropské unie na importu ropy. Analýza Transport & Environment ukázala, že téměř osm milionů elektrických vozů na evropských silnicích ušetří bloku v roce 2025 zhruba 46 milionů barelů ropy. Tato úspora představuje ekvivalent téměř tří miliard eur v nákladech, které by jinak Evropa musela zaplatit za dovoz fosilních paliv. V kontextu blízkovýchodního konfliktu jsou navíc majitelé benzinových aut vystaveni cenovým výkyvům na trhu s ropou až pětkrát více než řidiči vozidel poháněných elektřinou. Asijské trhy mezitím procházejí vlastní revolucí. Státy jako Vietnam, Thajsko a Indonésie masivně těží z přílivu cenově dostupných modelů od čínských automobilek. Podle Poliscanové tyto ekonomiky pravděpodobně zažijí nejrychlejší odklon od ropy v historii. Evropské debaty o záchraně spalovacích motorů pomocí biopaliv a hybridů v tomto světle působí podle expertky zcela odtrženě od globální reality. Michulski z JATO Dynamics celou situaci shrnuje s tím, že zvýšené ceny ropy a obnovený důraz na energetickou bezpečnost nepochybně poskytnou střednědobý impuls pro poptávku po bateriových vozech. Půjde však spíše o postupný posun než o náhlou tržní explozi. Rizika spojená s cenami elektřiny, technologický pokrok u spalovacích motorů a celková ekonomická nejistota budou i nadále působit jako silná protiváha.