Vedení společností varuje před výzvami, kterým čelí podniky, a destabilizujícím účinkem dlouhodobé nejistoty. Evropské a britské korporace začínají otevřeně mluvit o tom, jak obchodní válka prezidenta Donalda Trumpa dopadá na jejich podnikání, finanční výhled i každodenní rozhodování. Zatímco administrativa v Bílém domě prosazuje nové celní sazby s cílem posílit domácí výrobu, společnosti jako Nestlé, Mercedes-Benz, Unilever nebo britský řetězec Primark poukazují na nepředvídatelnost obchodních podmínek, pokles důvěry spotřebitelů a narušení dodavatelských řetězců. V konferenčních hovorech za první čtvrtletí roku 2025 firmy varují, že tržní prostředí se výrazně zhoršilo od 2. dubna, kdy Trump oznámil zavedení základního cla ve výši 10 % na obchodní partnery a dodatečných „recipročních cel“ na desítky zemí. Data společnosti FactSet ukazují, že zmínky o clech se v dubnu objevily více než dvakrát častěji než v březnu, což odráží zásadní změnu v dynamice obchodních vztahů. Chaos v plánování: Nejistota brání dlouhodobým rozhodnutím Podle Jespera Brodina, šéfa společnosti Ingka Group (většinového provozovatele obchodů Ikea), je tempo politických změn jedním z největších problémů. „Pamatuji si dobu, kdy politici byli pomalí a firmy rychlé. Teď je to naopak a Ikea nemůže reagovat v tak krátkých cyklech,“ uvedl Brodin pro Financial Times. Firma je zvyklá plánovat s výhledem na deset let, ale aktuální prostředí to znemožňuje. Zástupci firem navíc poukazují na nedostatečný pokrok v jednáních mezi EU a USA, přičemž Brusel hrozí odvetnými cly od 8. července, pokud nebude dosaženo dohody. Spojené království mezitím pokračuje v separátních rozhovorech se Spojenými státy. Laurent Freixe, generální ředitel Nestlé, označil současné prostředí za „výrazně nejisté“, což ztěžuje jak investice, tak běžné operativní rozhodování. Podle něj cla jen zhoršují již tak chladný spotřebitelský sentiment na klíčových trzích. Opatrnost roste: Firmy ruší výhledy a pozastavují expanzi Kvůli zvýšené volatilitě a nejistotě ohledně budoucí podoby obchodních vztahů zrušily své prognózy mimo jiné společnosti Stellantis, Mercedes-Benz a Volvo Cars. Výsledkem je stále častější neochota k dlouhodobému plánování, jak potvrzuje i Fabiana Fedeli z investiční společnosti M&G Investments. Z celkového počtu 517 firem v indexu Stoxx Europe 600 zatím výsledky zveřejnila pouze část, ale již nyní se objevují varování ohledně dopadů na důvěru spotřebitelů, zpoždění uzavírání kontraktů a složitostí v oblasti měnových kurzů. Unilever upozornil na prudké a bezprecedentní výkyvy směnných kurzů, které byly zaznamenány po zavedení cel, a to zejména oslabení dolaru vůči euru. Také britská společnost Reckitt, výrobce produktů jako Strepsils či Dettol, informovala investory, že tržní volatilita by mohla poškodit její miliardovou divizi čisticích prostředků. V obdobném duchu hovořil i George Weston, generální ředitel společnosti Associated British Foods, která vlastní značku Primark. Uvedl, že firma může přesunout část své výroby z Číny, ale potřebuje nejdříve jasnější signály o dlouhodobém směřování americké obchodní politiky. Nejasná pravidla brzdí růst a investice Není bez zajímavosti, že navzdory oficiálním cílům Trumpovy administrativy – přilákat investice a podpořit pracovní místa v USA – zatím převažují signály zpomalení. Evropské a britské firmy, pro které jsou Spojené státy klíčovým odbytištěm, čelí nejen zvýšeným nákladům, ale i komplikacím v řízení výroby, cen a logistiky. Vzhledem k tomu, že Bílý dům dočasně odložil zavedení vyšších cel o 90 dní, aby umožnil jednání, firmy zatím jen obtížně kvantifikují jejich dopady. I tak ale upozorňují, že samotná dlouhodobá nejistota ohledně výše cel je pro jejich strategické plánování velmi paralyzující. Trumpova cla se tak stala ústředním tématem konferenčních hovorů a hospodářských výsledků mnoha firem v Evropě i Velké Británii. Pro obnovu důvěry a plánování budou podle vedoucích představitelů firem zapotřebí jasná pravidla, stabilita a srozumitelná obchodní politika.