Na začátku května Federální rezervní systém ponechal úrokové sazby beze změny a současně upozornil na zvyšující se ekonomická rizika. Trhy tento signál přijaly s opatrností – zvláště poté, co předseda Fedu Jerome Powell ve svém projevu hovořil o rostoucí „nejistotě“ ohledně vývoje americké ekonomiky. Investoři nyní čekají na zápis z květnového zasedání FOMC, který může odhalit další pohled centrální banky na potenciální dopady Trumpovy obchodní politiky i inflace.

A právě Trumpova hrozba novými 50% cly na dovoz z EU změnila atmosféru na trzích. Zatímco ještě před pár týdny se zdálo, že obchodní válka s Čínou byla úspěšně zažehnána, nová eskalace vůči Evropě znovu vyvolává obavy z globální destabilizace obchodu.

Změna politiky a reakce Fedu

Strategové z Bank of America očekávají, že zápis z posledního zasedání Fedu potvrdí opatrnost a zdrženlivost centrální banky. Fed podle nich zůstane „v pozici vyčkávání“, dokud se nevyjasní další kroky administrativy. To je zřejmé i z vývoje tržních očekávání: zatímco trhy počítají téměř se dvěma sníženími sazeb do konce roku, mnozí analytici to považují za přehnaně optimistické – především kvůli přetrvávající inflaci.

Podle údajů z inflačního swapu investoři předpokládají, že ročně bude inflace kolem 3,4 %, což je stále nad cílem Fedu. Stratégové z ING očekávají, že jádrový index osobních výdajů (PCE), preferovaný ukazatel Fedu, vzroste v dubnu jen o 0,1 %, ale kombinace geopolitické nejistoty a fiskálních výdajů může vývoj zkomplikovat.

Obchodní válka se vrací na scénu

Ještě minulý týden byla pozornost trhů upřena na deficit a Trumpovy daňové plány, ale oznámení o možném zavedení 50% cel na zboží z EU znovu oživilo strach z obchodní války. Tato obava se promítla do poklesu akcií i růstu cen bezpečných aktiv, jako je zlato a americké státní dluhopisy.

Emmanuel Cau z Barclays připomněl, že trhy „na cla příliš rychle zapomněly“, a varoval, že hlavní makroekonomická rizika stále souvisí s globálním obchodem. Naproti tomu Jordan Rochester z Mizuho označil Trumpovu rétoriku za typický postup „eskalace za účelem deeskalace“, jaký už jednou uplatnil vůči Číně. I tak ale zůstává otázkou, jak rychle a s jakým výsledkem se podaří najít s EU kompromis.

Rally bitcoinu pokračuje

Zatímco tradiční trhy reagují na geopolitické výkyvy nervózně, bitcoin si užívá výrazný růst. Od 8. dubna vzrostla jeho cena o 43 %, čímž předčil nejen zlato (+10 %), ale i technologický index Nasdaq Composite (+24 %). Tento vývoj přišel krátce po oznámení Trumpovy nové celní politiky, což podle některých analytiků vytvořilo prostředí příznivé pro alternativní aktiva.

Podle společnosti SoSoValue přiteklo v květnu do amerických ETF zaměřených na bitcoin 5,4 miliardy dolarů – nejvíce od ledna, kdy bylo spuštěno schválené obchodování s těmito produkty. Rostoucí zájem ze strany institucí je podle Hiny Sattar Joshi ze společnosti TP ICAP signálem, že bitcoin začíná získávat důvěru jako zajištění proti geopolitickým a měnovým rizikům.

Investory k nákupu motivuje také nejistota kolem dolarových aktiv, rostoucí veřejný dluh USA a očekávané zavedení pravidel pro stablecoiny. Podle Roshan Roberta z kryptoměnové burzy OKX tvoří tyto faktory „dokonalou bouři“ pro pokračující růst ceny bitcoinu.

Otázkou zůstává, jak dlouho tato rally vydrží – především v případě, že se inflace stabilizuje nebo Fed přistoupí ke zpřísnění politiky.

Výhled a rizika

Následující týden bude podle všeho klíčový pro tržní vývoj v příštích měsících. Investoři budou pozorně sledovat jak zápis z jednání Fedu, tak nová inflační data a výdaje domácností. Vývoj amerických sazeb, inflace i politické nejistoty mohou výrazně ovlivnit nejen americké trhy, ale i globální tok kapitálu.

Zatímco Trump pokračuje v tlaku na zahraniční obchodní partnery, trhy budou stále citlivější na každou další eskalaci. Ať už půjde o cla, daňový balík nebo změnu měnové politiky, vše bude mít dopad na dolary, akcie i kryptoměny.