Kritici tvrdí, že kompetentní veteráni zahraniční služby jsou nahrazováni stoupenci „Maga deep state“. Během několika posledních měsíců se americké ministerstvo zahraničí mění způsobem, který by byl ještě před pár lety nemyslitelný. Významné personální rošády, politické čistky a nástup konzervativní sítě Ben Franklin Fellowship (BFF) do rozhodovacích pozic naznačují, že prezident Donald Trump se rozhodl diplomatický sbor více než kdy dřív podřídit vlastní zahraničněpolitické agendě. Symbolickou ukázkou tohoto vývoje bylo jmenování Lewa Olowského generálním ředitelem zahraniční služby – tedy nejvyšším personálním manažerem jedné z největších vládních agentur. Olowski přitom působil v zahraniční službě teprve čtyři roky a post, který obvykle zastávají zkušení diplomaté s dekádami praxe, získal i díky své vazbě na BFF – konzervativní síť aktivních i bývalých diplomatů, kteří podporují trumpovskou doktrínu America First. Konzervativní síť získává vliv BFF byla založena teprve loni, ale její vliv narůstá ohromujícím tempem. Financial Times identifikoval 11 jejích členů ve vysokých funkcích na ministerstvu zahraničí, včetně Christophera Landaua, bývalého velvyslance v Mexiku a nyní náměstka ministra zahraničí. Členové BFF se objevují v hierarchii ministerstva jako náměstci, asistenti ministrů nebo šéfové významných úřadů. Podle kritiků je však kvalifikací těchto úředníků často především loajalita k Trumpovi. Jeden z dlouholetých zaměstnanců agentury situaci popsal takto: „Ministerstvo se rozpadá zevnitř.“ Jiní označují BFF za „Maga deep state“, čemuž se zakladatelé brání. Simon Hankinson, jeden ze zakladatelů BFF, tvrdí, že cílem není nahradit „hluboký stát“ vlastním, ale spíše „obnovit meritokracii“. Organizace se inspiruje vlivem Federalist Society, která za Trumpova prvního funkčního období výrazně ovlivnila personální obsazení americké justice. Cílem BFF je podle jejích lídrů podobně změnit ideologické směřování zahraniční služby. Čistky a střet s profesionalitou Trumpova administrativa přistoupila k razantní výměně personálu. Již během přechodového období byly desítky zkušených diplomatů požádány, aby odstoupily. Zatímco u politických nominantů je to obvyklé, v případě kariérních diplomatů jde o mimořádný krok. Senátorka Jeanne Shaheenová označila tyto úředníky za „klíčové pro národní bezpečnost“, protože sloužili jak republikánským, tak demokratickým administrativám. Za zvláště kontroverzní je považováno jmenování Darrena Beattieho náměstkem pro veřejnou diplomacii. Beattie musel v roce 2018 opustit Bílý dům kvůli účasti na konferenci s bílými nacionalisty a loni prohlásil, že „věci mohou fungovat jen pod vedením kompetentních bílých mužů“. I přes tyto výroky Beattie získal vysokou pozici – podle ministra Rubia kvůli své snaze „zastavit cenzurní programy“ ministerstva. Dlouholetí diplomaté reagují odchody a rezignacemi, protože se obávají o směřování úřadu. „Ztrácíme odborníky tempem, které nemá obdoby,“ uvedl jeden z nich. Jiný dodal: „Ministerstvo zahraničí ovládají nebezpeční radikálové.“ Ideologie místo profesionality Jedním z nejvýraznějších případů změny priorit je Olowského nástup na místo Marcii Bernicat, zkušené černošské diplomatky s desítkami let praxe a dvěma ambasadorskými mandáty. Olowski má oproti ní jen jednu zahraniční zkušenost a dříve působil jako právník v organizaci The Daily Caller News Foundation, spojené s konzervativním komentátorem Tuckerem Carlsonem. Demokrat Gregory Meeks označil toto jmenování za jasný příklad, že nejde o odbornost, ale o loajalitu, ideologii a rasovou nerovnováhu. BFF navíc veřejně zpochybňuje iniciativy v oblasti diverzity, rovnosti a inkluze, které podle ní deformují kariérní výběr. Hankinson otevřeně tvrdí, že ženy byly posledních 20 let povyšovány častěji než muži, a vyzývá k „návratu k rovnosti příležitostí“. Kritici to ale vnímají jako kódovaný útok na snahu o spravedlivější zastoupení menšin. Trumpova diplomacie jako nástroj loajality Trump dal najevo, že chce, aby ministerstvo zahraničí plně odráželo jeho zahraničněpolitické priority. Po své inauguraci nařídil, aby politika, programy i personál byly sladěny s principy America First. To zahrnuje tvrdý postoj vůči multilateralismu, důraz na suverenitu a omezování migrace. Jako symbolický krok bylo oznámeno zrušení Americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID), která disponovala 10 000 zaměstnanci a rozpočtem 44 miliard dolarů. Agentura byla dlouho považována za klíčový nástroj americké měkké síly ve světě. Ministerstvo rovněž spolupracovalo na deportačních programech a rušení studentských víz. Ministr zahraničí Marco Rubio se chlubil tím, že zrušil tisíce víz zahraničních studentů, kteří byli zapojeni do univerzitních protestů. Přístup současné administrativy tak zcela mění charakter ministerstva zahraničí – od instituce profesionální diplomacie k nástroji politické agendy, kde je klíčová především loajalita.