Generální ředitel JPMorgan Chase (JPM) Jamie Dimon znovu upozornil na rostoucí makroekonomická rizika, která by mohla vést ke stagflaci v americké ekonomice. V rozhovoru pro Bloomberg Television během své návštěvy v Šanghaji uvedl, že stagflace – kombinace ekonomického zpomalení a přetrvávající inflace – není jen hypotetickou možností, ale scénářem, na který by se investoři i tvůrci politik měli připravit. Cla, deficity a geopolitika jako inflační motor Dimon konkrétně vyjmenoval několik klíčových faktorů, které podle něj přispívají k inflačním tlakům. Rostoucí rozpočtové deficity, nejen ve Spojených státech, ale napříč světem, považuje za systémově inflační. Podobně vnímá i remilitarizaci a globální restrukturalizaci obchodu, zejména v důsledku Trumpových cel a obchodní politiky. Dimon připomněl, že tyto jevy nejsou izolované – jejich účinek se postupně kumuluje. „To není jen problém Ameriky. Svět se mění způsobem, který podporuje vyšší inflaci,“ uvedl. Jeho komentář přichází v době, kdy prezident Trump tlačí na nový zákon o snižování daní, jehož přijetí by podle odhadů zvýšilo federální deficit o biliony dolarů v následujících letech. Podle Dimona jsou podobné fiskální výdaje inflační povahy a zvyšují zranitelnost ekonomiky. Fed, úrokové sazby a nejistota budoucnosti Navzdory tomu, že americká centrální banka (Fed) udržuje úrokové sazby stabilní od ledna, Dimon upozorňuje, že skutečný dopad Trumpovy obchodní politiky se ještě plně neprojevil. Uvedl, že trhy jsou až příliš klidné a přehlížejí možná rizika, což podle něj může vést ke špatně vyhodnoceným investičním rozhodnutím. I když uznal, že Fed zatím zvládl měkké přistání – tedy snížení inflace bez recese – upozornil, že to „neříká nic o tom, jaká bude budoucnost“. Fed podle něj správně vyčkává a vyhodnocuje aktuální data dříve, než se rozhodne pro jakoukoli změnu sazeb. „Musí sledovat fakta,“ dodal Dimon s tím, že budoucí vývoj může být výrazně méně předvídatelný, než si mnozí myslí. Jeho opatrný přístup kontrastuje s Trumpovým tlakem na Fed, aby sazby snížil – i přesto, že inflace zatím neklesla dostatečně na cílovou úroveň a že fiskální politika aktuální administrativy sama o sobě inflační prostředí zesiluje. Stagflace jako reálná hrozba Jamie Dimon zdůraznil, že stagflace není jeho predikce, ale scénář, který považuje za dvojnásobně pravděpodobný oproti odhadům trhu. Tento termín označuje situaci, kdy ekonomika čelí současně nízkému růstu (nebo recesi) a vysoké inflaci. Právě tato kombinace je pro centrální banky extrémně obtížně zvládnutelná – utahování měnové politiky zpomaluje ekonomiku, zatímco uvolnění zvyšuje inflační tlak. Dimonova slova přicházejí ve chvíli, kdy důvěra v americké veřejné finance klesá – minulý týden agentura Moody’s snížila úvěrový výhled USA, a to právě kvůli rostoucímu zadlužení a fiskální expanzi. I to podle Dimona přispívá k riziku budoucích inflačních otřesů, které trh zatím dostatečně nezapočítal. Podle šéfa největší americké banky je zapotřebí větší obezřetnosti – nejen ze strany investorů, ale také politiků a centrálních bankéřů. Americká ekonomika sice nyní vykazuje relativní stabilitu, ale nelze podle něj předpokládat, že tento stav přetrvá bez pečlivé reakce na globální i domácí výzvy. Jamie Dimon ve svém čtvrtečním vystoupení upozornil na nepříjemnou možnost stagflace, která by znamenala souběh ekonomického zpomalení a přetrvávající inflace. Ačkoliv výslovně nepredikuje, že ke stagflaci dojde, považuje ji za scénář, na který by se trhy měly připravit. Jeho varování je aktuální zejména v kontextu Trumpovy fiskální politiky, která podle nezávislých odhadů výrazně zvýší federální deficit, a také obchodních válek a cel, které zvyšují náklady a narušují stabilitu. Dimonova slova přicházejí v době, kdy americký Fed čelí dilematu: udržet sazby na stávající úrovni kvůli inflačním tlakům, nebo je snížit s rizikem dalšího růstu cen. Dimon navíc upozorňuje, že trhy zůstávají příliš klidné navzdory těmto strukturálním hrozbám. To může vést k podcenění rizik a nepřipravenosti na případné makroekonomické otřesy. Zároveň poukazuje na důležitost sledování reálných dat a faktů při nastavování politiky, což je podle něj zatím silnou stránkou Fedu. Celkově tak Dimonův pohled působí jako střízlivé připomenutí, že relativní stabilita nemusí být trvalá – a že období ekonomické nejistoty může být teprve před námi.