Donedávna byl trh s japonskými státními dluhopisy považován za jedno z nejklidnějších a nejstabilnějších míst na globální finanční mapě. To se však v posledních týdnech výrazně změnilo. Nervozita, která zasáhla globální dluhopisové trhy, se přelila i do Japonska. Výsledkem je prudký pokles poptávky po dlouhodobých vládních dluhopisech a rostoucí nejistota ohledně budoucnosti tohoto segmentu. Japonská centrální banka, Bank of Japan (BOJ), která dlouhodobě držela více než polovinu veškerých státních dluhopisů, začala omezovat nákupy a snižovat svoji bilanci. Tento odklon od ultraexpanzivní měnové politiky přichází v době, kdy se země postupně vymanila z několikaletého deflačního cyklu. Jenže s ústupem BOJ z pozice hlavního kupce zůstává otázkou, kdo tuto mezeru na trhu zaplní. Slábnoucí poptávka po dlouhodobých dluhopisech zvyšuje obavy V květnu se poptávka po 20letých dluhopisech propadla na nejnižší úroveň za více než deset let. O něco později následovala i aukce 40letých dluhopisů, která zaznamenala nejslabší zájem za posledních deset měsíců. To vše v prostředí, které je již tak poznamenáno výkyvy v důsledku dubnového oznámení Donalda Trumpa o zavedení cel v rámci takzvaného „Dne osvobození“. Tato obchodní opatření podnítila nejistotu na světových trzích a negativně ovlivnila i japonské výnosové křivky. Investoři tradičně vnímají státní dluhopisy jako bezpečný přístav – nástroj, který nabízí stabilitu i v časech turbulence. V případě dlouhodobých dluhopisů navíc očekávají kompenzaci za fixaci úrokové sazby na delší období. Jenže v poslední době se ukazuje, že tento předpoklad již nemusí platit automaticky. Ceny dluhopisů klesají, a s nimi rostou výnosy, což zvyšuje náklady na obsluhu dluhu pro vládu, firmy i domácnosti. Zatímco v minulosti byli hlavními investory do superdlouhých dluhopisů japonské pojišťovny a penzijní fondy, dnes tito hráči váhají. Důvodem je přetrvávající volatilita způsobená obchodními konflikty i nejasná strategie BOJ ohledně vývoje úrokových sazeb. Centrální banka přitom již snížila svou rozvahu o více než 21 bilionů jenů a nákupy dluhopisů omezila o 400 miliard jenů na čtvrtletní bázi. Role zahraničních investorů a globální přesuny kapitálu Zatímco domácí investoři vyčkávají, zahraniční fondy se naopak začínají o japonské dluhopisy zajímat více než dříve. V dubnu nakoupily rekordních 2,29 bilionu jenů dluhopisů se splatností přesahující deset let, což navázalo na silné nákupy z předchozích měsíců. Tento trend může být reakcí na oslabující pozici amerických státních dluhopisů jako „bezpečného přístavu“ – v prostředí rostoucích fiskálních rizik a sníženého ratingu USA ze strany agentury Moody's. Deutsche Bank v této souvislosti varovala, že rostoucí výnosy v Japonsku mohou odčerpat kapitál z amerických dluhopisů, čímž se oslabí jejich globální pozice. Podobně i Societe Generale upozornila, že přesun toků peněz z USA zpět do Japonska může obrátit dlouholetý trend, který podporoval americké akciové a dluhopisové trhy. Pro samotné Japonsko to znamená zvýšenou zranitelnost. Premiér Šigeru Ishiba dokonce uvedl, že finanční situace země je v některých ohledech horší než situace Řecka v době dluhové krize. Růst výnosů by totiž mohl zkomplikovat financování rozsáhlého státního dluhu a zároveň přinést ztráty pro životní pojišťovny, které drží velké objemy státních obligací. Čtyři největší pojišťovny vykázaly za poslední fiskální rok ztráty v objemu 60 miliard dolarů, což je čtyřnásobek oproti předchozímu období. Hledání řešení a vyhlídky centrální banky Situace staví Bank of Japan před obtížné rozhodování. Na jedné straně je zde tlak na zvýšení úrokových sazeb kvůli inflačním rizikům, na druhé straně potřeba udržet nízké náklady na financování veřejného i soukromého sektoru. Na posledním slyšení s představiteli trhu požádaly pojišťovny a penzijní fondy BOJ o přijetí kroků ke stabilizaci situace. Vláda zvažuje i další kroky. Podle informací obeznámených s jednáním japonské ministerstvo financí rozeslalo dotazník mezi účastníky trhu, aby zjistilo jejich názor na optimální objemy emisí superdlouhých dluhopisů. Tento krok naznačuje, že se Tokyo snaží aktivně korigovat nabídku, aby zabránilo dalšímu narušení důvěry investorů. Centrální banka by měla na svém zasedání v červnu přezkoumat plány nákupů a guvernér Kazuo Ueda potvrdil, že vývoj trhu bude pečlivě monitorovat. Vzhledem k dosavadnímu vývoji je však zřejmé, že Japonsko se ocitlo ve fázi hlubších strukturálních změn, které ovlivní nejen domácí, ale i globální finanční prostředí.