Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová považuje nečekané posilování eura vůči dolaru za jasný signál, že se mění důvěra investorů ve světové měny. V rozhovoru pro La Tribune Dimanche uvedla, že posílení eura je sice protiintuitivní, ale zcela ospravedlnitelné vzhledem k rostoucí nejistotě kolem politiky Spojených států. Podle Lagardeové je překvapivé, že v období globální nestability, kdy obvykle dochází k růstu dolaru, došlo tentokrát k opačnému vývoji – investoři se obracejí k euru. „Je to protiintuitivní, ale logické. Mnozí hráči na finančních trzích ztrácejí důvěru v konzistenci a předvídatelnost politiky USA,“ řekla. Vývoj podle ní ukazuje, že Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa přestávají být vnímány jako garant globální ekonomické rovnováhy, což mění pozici dolaru. Evropa jako pilíř stability Lagardeová tvrdí, že situace představuje pro Evropu zásadní příležitost, nikoliv hrozbu. Právě současný stav by měl motivovat evropské lídry k urychlení hlubší integrace Evropské unie, a to jak v oblasti finanční, tak i právní a institucionální. „V době, kdy jsou v USA zpochybňovány právní stát, soudní systém i obchodní pravidla, je Evropa stále častěji vnímána jako stabilní ekonomický a politický prostor s důvěryhodnými institucemi a silnou měnou,“ uvedla. Prezidentka ECB se v této souvislosti zaměřila zejména na dvě strategické oblasti: digitální euro a jednotný kapitálový trh. V obou případech pozoruje zřetelný nárůst politické i veřejné podpory. „Za šest let ve funkci jsem nezažila tak silnou vlnu zájmu a aktivity jako nyní,“ konstatovala. Zmínila také potřebu harmonizace dohledu, která by se měla inspirovat úspěchem dosaženým v bankovním sektoru. Současný vývoj na devizových trzích podporuje Lagardeové tvrzení. Euro od počátku roku 2025 posiluje prakticky vůči všem hlavním měnám, zatímco americký dolar oslabuje. Tento vývoj agentura Bloomberg spojuje s obavami investorů ohledně kolísavé celní politiky Spojených států, která by mohla oslabit domácí ekonomiku, ale i s rostoucím napětím ohledně nezávislosti Federálního rezervního systému. Sílící role eura a varování před tlakem na centrální banky Lagardeová není jediná představitelka ECB, která věří v posílení globální pozice eura. Viceprezident ECB Luis de Guindos vyjádřil názor, že pokud Evropa zrychlí integraci a prohloubí své finanční struktury, může se euro stát skutečně důvěryhodnou alternativou k americkému dolaru jako globální rezervní měna. Stejně tak Isabel Schnabelová z výkonné rady ECB označila současný moment za „historickou příležitost“ k posílení mezinárodní role evropské měny. Změna vnímání eura podle odborníků pramení nejen z ekonomické síly, ale také z institucionální důvěryhodnosti eurozóny. Evropská centrální banka přitom dlouhodobě usiluje o zlepšení finanční infrastruktury a větší jednotnost regulace kapitálových trhů. Právě tyto faktory jsou klíčové pro to, aby se euro mohlo stát skutečnou protiváhou dolaru na globální úrovni. Lagardeová zároveň varovala před snahami politizovat centrální banky, zejména v souvislosti s opakovanými útoky Donalda Trumpa na Fed. „Nezávislost centrální banky je nezbytná pro měnovou a finanční stabilitu v každé zemi či skupině zemí,“ uvedla s tím, že historie jasně ukazuje, že pokusy o podřízení centrálních bank vládnímu řízení vždy vedly ke ztrátě důvěry a destabilizaci. Výhled pro evropskou ekonomiku zůstává mírně pozitivní Přestože je současná geopolitická situace napjatá, Lagardeová zůstává ve vztahu k evropské ekonomice opatrně optimistická. „Zaměstnanost zůstává stabilní, kupní síla domácností roste a inflace má sestupný trend,“ uvedla. Z těchto důvodů očekává, že spotřeba i investice se v příštích měsících oživí. Uznává ale, že nejistota vyvolaná komunikací americké administrativy, zejména pokud jde o obchodní vztahy a měnovou politiku, má tlumivý efekt na důvěru investorů a zpomaluje tempo hospodářského oživení. Tyto obavy sdílejí i další členové Rady guvernérů ECB. Například belgický guvernér Pierre Wunsch uvedl v samostatném rozhovoru pro Financial Times, že současná situace, spojená s nejistotou ohledně růstu a hrozbami vnějších šoků, může vést k úvahám o snížení klíčové depozitní sazby ECB. Tento krok by měl pomoci podpořit ekonomickou aktivitu v případě, že by globální napětí přetrvávalo. Lagardeová však zdůrazňuje, že základem pro další rozhodování ECB musí být především důvěra ve stabilitu měnové politiky a schopnost pružně reagovat na vývoj situace. V tomto směru opět připomněla, že nezávislost měnové autority zůstává zásadním principem, bez kterého nemůže žádná ekonomika dlouhodobě fungovat zdravě.