Trump projevil ochotu změnit kurz tváří v tvář nepříznivé reakci trhu. Pokud by někdo chtěl strategicky uvrhnout americkou ekonomiku do recese, masivní zvýšení cel a zavedení embarga na obchod s Čínou by byl bezpochyby účinný způsob. Ačkoli to nebyl původní cíl prezidenta Donalda Trumpa, realita dopadů jeho politiky na americkou ekonomiku, trhy i podnikatelské prostředí vyvolala vážné obavy. Investoři se méně zaměřovali na prezidentovy záměry a více na chaos, který doprovázel zavádění obchodních opatření. Výsledkem byly poklesy cen akcií, oslabení dolaru a růst výnosů dluhopisů – klasické symptomy očekávané recese. Zmírnění kurzu a snaha o stabilizaci V posledních týdnech však Trump signalizoval snahu zmírnit napětí. Překvapivé snížení cel na čínský dovoz o více než 100 procentních bodů bylo pro trhy impulzem k oživení. Prezident tvrdil, že nechce Číně „ublížit“, a pochvaloval si své „velmi, velmi dobré“ vztahy s Pekingem. Ministr financí Scott Bessent dokonce uvedl, že „žádná ze stran nechce odpojení“. Takové výroky, spolu s Trumpovým prohlášením o tom, že se jedná o desítkách téměř hotových obchodních dohod, přispěly k většímu optimismu ohledně ekonomického vývoje v roce 2025. Trump také ukázal ochotu reagovat na vývoj na trzích. Po negativní reakci investorů pozastavil zavedení tzv. recipročních cel, která měla být vyhlášena v symbolický „den osvobození“. Podobně se distancoval od požadavků na odvolání předsedy Fedu Jaye Powella, i když ho nadále kritizuje. To vše naznačuje, že prezident si je vědom politických rizik spojených s obchodní válkou, zejména před nadcházejícími volbami. Ekonomická data zůstávají smíšená Přestože obavy přetrvávají, americká ekonomika zatím prokazuje určitou odolnost. Nezaměstnanost se nezvýšila a zaměstnavatelé v dubnu vytvořili více nových pracovních míst než v předchozích dvou měsících. Míra růstu HDP v prvním čtvrtletí dosáhla meziročního tempa 2 %, což je zdravá hodnota. Spotřebitelské výdaje rostly, podnikové investice se stabilizovaly a vývoj nezaměstnanosti zůstává příznivý. Nicméně průměrná efektivní celní sazba v USA je stále vyšší než za éry Smoot-Hawleyho zákona z 30. let. Tento historický precedent slouží jako varování před možnými dlouhodobými důsledky. Méně kontejnerových lodí v přístavech, zpoždění v dodavatelských řetězcích a tlak na pracovní místa ve skladech a dopravě ukazují, že strukturální problémy se teprve začínají naplno projevovat. Strukturální rizika a střednědobé vyhlídky Zatímco Trumpova krátkodobá deeskalace může zabránit okamžité recesi, strukturální důsledky obchodní války přetrvávají. Cla zvyšují ceny dováženého zboží, což omezuje kupní sílu domácností a vytváří tlak na snižování spotřeby. Američtí výrobci, kteří spoléhají na zahraniční součástky, ztrácejí konkurenceschopnost a omezují poptávku po pracovní síle. Nestabilita obchodní politiky navíc podkopává důvěru firem v budoucnost. Investice do expanze a nových projektů se zpomalují, malé podniky čelí nejistotě ohledně nákladů a mnohé z nich nemají kapacitu přežít déletrvající období zvýšených dovozních nákladů. Federální rezervní systém pak může být nucen držet úrokové sazby výše, než by jinak bylo žádoucí, kvůli rostoucím inflačním očekáváním. Vývoj, který může vyústit v politické oslabení Politicky se Trump nachází v komplikované situaci. Přestože byl zvolen s podporou voličů, kteří očekávali, že bude hájit americké zájmy proti zahraniční konkurenci, vysoké ceny a zhoršující se ekonomické vyhlídky jeho popularitu snižují – i mezi republikány. Členové jeho strany tak začínají otevřeně kritizovat cla a hledat vlastní cestu, jak si zajistit přežití v nadcházejících volbách. Obchodní válka se stala hlavním tématem politické debaty a zároveň brzdou pro další části Trumpovy agendy, včetně prodloužení daňových úlev z roku 2017. Prezident si zřejmě uvědomil, že pokud by pokračoval v tvrdé linii, ohrozil by nejen ekonomiku, ale i politickou pozici republikánů ve volbách. Závěr Trumpova snaha o zmírnění obchodního konfliktu s Čínou, jeho flexibilita vůči tržním tlakům a odolnost americké ekonomiky poskytují naději, že se USA mohou recesi vyhnout. To však neznamená, že ekonomika dosáhne svého potenciálu. Místo skutečné reformy obchodních vztahů a podpory domácího průmyslu zůstává obchodní válka aktem politické sebedestrukce, který zpomalí růst a ohrozí zaměstnanost. Vyhnout se recesi není úspěch – je to jen menší zlo.