Obchodníci se v této atmosféře snaží zhodnotit jak fundamentální faktory trhu, tak politické signály, které mohou výrazně ovlivnit směřování cen ropy v nadcházejících týdnech.

Ropa Brent se po úterním poklesu o 1 % stabilizovala nad hranicí 64 dolarů za barel, zatímco americký benchmark West Texas Intermediate (WTI) se obchodoval kolem 61 dolarů. Zatímco technický obraz naznačoval konsolidaci po sérii poklesů, pozornost se nyní soustředí především na středeční jednání technického výboru OPEC+ a nadcházející sobotní klíčové rozhodnutí pléna skupiny vedené Saúdskou Arábií. Téma bude jediné – kolik ropy těžit v červenci.

Podle dostupných informací se zástupci OPEC+ již minulý týden předběžně shodli na tom, že produkci zvýší potřetí za sebou. Tento krok, který by měl zahrnovat zapojení dosud nečinné produkční kapacity, však vyvolává mezi obchodníky a analytiky rozpaky. Zvýšení nabídky totiž přichází v situaci, kdy je poptávka stále nejistá a trh se obává, že přebytek ropy by mohl způsobit další tlak na pokles cen.

Obavy z nadměrné nabídky jsou už nyní patrné i na termínovaných trzích. Některé části futures křivky pro ropu Brent se dostaly do tzv. contanga – tržní struktury, která indikuje, že aktuální cena je nižší než ceny v budoucnosti. Tento jev většinou značí přebytek na trhu a oslabuje býčí argumenty. Jak upozorňuje Gao Jian, analytik společnosti Qisheng Futures se sídlem v čínském Šan-tungu, fundamentální obraz trhu zůstává slabý. „Rally na začátku dnešního obchodování mohla být způsobena zlepšením makroekonomického sentimentu, ale samotný trh s ropou je stále pod tlakem.“

Tlak na cenu ropy je patrný už od poloviny ledna, kdy ceny začaly pozvolna klesat. Mezi hlavní příčiny patří geopolitické napětí, ale především obchodní bariéry. Rozsáhlá cla zavedená administrativou Donalda Trumpa a odvetná opatření ze strany cílených států – včetně Číny a EU – vedou k nižší ekonomické aktivitě, což přirozeně znamená i nižší spotřebu energií. Tento vývoj přispívá k obavám z ekonomického zpomalení nejen v USA, ale i globálně.

Přesto v poslední době existují náznaky, že by obchodní napětí mohlo mírně polevit. Signály z Washingtonu naznačují, že některá cla by mohla být pozastavena, nebo dokonce zcela zrušena, pokud se podaří dosáhnout kompromisu s klíčovými obchodními partnery. To by mohlo povzbudit nejen ekonomiku, ale i spotřebu ropy, a tím vyrovnat dopad rostoucí nabídky.

Na horizontu se však rýsuje další rizikový faktor – napětí mezi USA a Ruskem. Prezident Donald Trump v úterý varoval na sociálních sítích, že ruský prezident Vladimir Putin „hraje s ohněm“, čímž nepřímo signalizoval možnost dalších sankcí. Washington totiž zvažuje, zda na Moskvu neuvalit nové ekonomické restrikce v reakci na poslední kroky Ruska na mezinárodní scéně. Tyto sankce by mohly mít přímý dopad i na ropný trh, protože Rusko je klíčovým producentem a vývozcem ropy, a jakékoli omezení jeho exportu by trh výrazně zasáhlo.

Zatím není jasné, zda případné sankce budou cílit přímo na ruský ropný průmysl, nebo zda půjde spíše o širší ekonomické opatření. Každopádně samotná možnost, že by vývoz z Ruska mohl být omezen, působí jako podpůrný faktor pro ceny, protože by to znamenalo snížení globální nabídky. Investoři proto bedlivě sledují nejen diplomatická vyjádření, ale i jakýkoli konkrétní krok ze strany americké vlády.

V takto nejistém prostředí zůstává ropa jedním z nejvíce volatilních aktiv. Obchodníci reagují na každou novou informaci, ať už se týká nabídky, poptávky nebo geopolitických rizik. Krátkodobý výhled tak zůstává nejasný – zatímco zvýšená produkce OPEC+ může stlačit ceny dolů, hrozba sankcí vůči Rusku nebo zlepšení makroekonomického výhledu mohou tento trend rychle zvrátit.

Dlouhodobý vývoj bude záviset na několika faktorech: stabilizaci globální ekonomiky, rozhodnutí klíčových producentů ropy, vývoji obchodních vztahů a ochotě investorů akceptovat riziko. Prozatím ale platí, že ropa zůstává jedním z nejdůležitějších ukazatelů geopolitického a ekonomického napětí.