Napjatá situace v oblasti mezinárodního obchodu směřuje k rozhodujícímu okamžiku. Obchodní zástupci Spojených států a Číny se tento týden setkají k prvnímu osobnímu jednání od vypuknutí obchodní války, která postupně přerostla v rozsáhlou sérii vzájemných cel. Výsledek těchto jednání bude mít přímý dopad nejen na obě ekonomiky, ale i na zbytek světa. Tato schůzka přichází v době, kdy se tarify vyšplhaly na extrémní úroveň a objem obchodu mezi oběma zeměmi dramaticky poklesl. I když ministr financí USA Scott Bessent již předem prohlásil, že od jednání nelze očekávat uzavření obchodní dohody, trhy i firmy po celém světě netrpělivě vyhlížejí jakoukoli známku zmírnění napětí. Tvrdá realita cel a dopad na ekonomiky Americká administrativa zavedla cla ve výši nejméně 145 % na většinu čínských dovozů, zatímco Čína reagovala sazbou 125 % na některé americké produkty. Tento přístup uvrhl podniky na obou stranách do obtížné situace – buď akceptují skokové navýšení nákladů, nebo zcela přeruší obchod. Poslední zásilky zboží, které se na moře vydaly ještě před platností nových tarifů, již dorazily. Nyní přichází na trh zboží, na které se plně vztahují celní zatížení. To znamená, že spotřebitelé brzy pocítí zdražování i možné výpadky v dodávkách. Americká ekonomika se již propadla v prvním čtvrtletí, poprvé po třech letech, což je zčásti důsledkem předzásobení firem před nástupem takzvaných „tarifů dne osvobození“, které vstoupily v platnost ve druhém čtvrtletí. Na druhé straně čínská výrobní aktivita v dubnu zaznamenala nejprudší pokles za posledních 16 měsíců. Peking v reakci na to oznámil nové stimulační opatření – centrální banka snížila povinné rezervy bank a mírně upravila krátkodobé úrokové sazby. I přes oficiální rétoriku, která zdůrazňuje sílu čínské ekonomiky, je jasné, že Čína cítí tlak. Složitá cesta ke zmírnění napětí Obchodní rozhovory se odehrají v Ženevě, kde se američtí zástupci včetně Jamiesona Greera setkají se svými čínskými protějšky. Podle Bessenta však jednání nemíří k uzavření komplexní dohody, ale spíše ke „zmírnění eskalace“. To potvrzuje i jeho výrok: „Nejdřív musíme deeskalovat, než se můžeme posunout dál.“ Přestože mezi oběma státy panovalo týdny napětí, obě strany postupně naznačují, že současný stav je dlouhodobě neudržitelný. Trump i Bessent připustili, že cla jsou příliš vysoká. Trump se minulý týden nechal slyšet, že v určitém okamžiku je sníží. Čína sice původně popírala existenci aktivních jednání, ale minulý týden přiznala, že zvažuje návrhy USA a připravuje se na zahájení dialogu. Na trhu se to projevilo pozitivně – futures indexů Dow Jones, S&P 500 i Nasdaq stouply o 0,6 až 0,8 %, a podobně reagovaly i trhy v Asii. I samotné oznámení o osobním jednání přineslo viditelné uvolnění napětí na finančních trzích. Výrazné zpomalení obchodu a nejistý výhled Navzdory lehkému optimismu zůstává skutečnost neúprosná. Obchod mezi oběma zeměmi prakticky zamrzl. Podle údajů společnosti Flexport klesl počet kontejnerových lodí mířících z Číny do USA v dubnu o 60 %. JPMorgan dokonce odhaduje, že objem čínského exportu do USA může do druhé poloviny roku spadnout až o 80 %. Ředitel přístavu v Los Angeles Gene Seroka uvedl, že 20 % plánovaných květnových lodních příjezdů bylo zrušeno. V červnu bylo již nyní zrušeno 13 plánovaných plaveb. Výpadky v dodávkách se tak velmi brzy projeví v zásobování a následně i v růstu cen. Obě země mezitím zůstávají pevně zakopané ve svých pozicích. Požadují od druhé strany zásadní ústupky ještě před tím, než by vůbec mohlo dojít k systematickému vyjednávání. Podle Bessenta může trvat dva až tři roky, než se obchodní vztahy s Čínou opět vrátí do normálu. Přesto všechno přímé osobní jednání působí jako první důležitý krok. Vzhledem k rozsahu škod, které si obě ekonomiky vzájemně způsobily, zbývá jen velmi málo jiných cest než postupné uvolňování napětí. Prezident Trump to shrnul slovy: „V určitém bodě ta cla snížím, jinak s nimi nelze obchodovat. Oni obchodovat chtějí – jejich ekonomika se hroutí.“