Jednání na vysoké úrovni mezi Spojenými státy a Čínou, která byla zahájena v sobotu ve švýcarské Ženevě, signalizují možný obrat ve vleklé obchodní válce. Vyjednavači obou stran – čínský vicepremiér He Lifeng a americký ministr financí Scott Bessent – se setkali v situaci, kdy extrémní cla na obou stranách výrazně narušují obchodní toky a tlačí inflaci vzhůru. Extrémní cla ochromila bilaterální obchod Obchodní napětí dosáhlo vrcholu poté, co Spojené státy zavedly cla ve výši nejméně 145 % na většinu čínského dovozu, na což Čína odpověděla 125% clem na americké zboží. Tato opatření podle logistických expertů vedla k prudkému poklesu objemu obchodu mezi oběma zeměmi. I kdyby došlo ke snížení cel na polovinu, podle ekonomů by to nemuselo stačit k návratu ke standardním obchodním vztahům. Prezident Trump ve svém příspěvku na platformě Truth Social naznačil, že zvažuje snížení cel na 80 %, přičemž výměnou požaduje, aby Čína otevřela svůj trh americkým firmám. To by však bylo pouze částečné zmírnění – stále by šlo o velmi vysokou bariéru oproti předchozím standardům mezinárodního obchodu. Dopady na americkou i čínskou ekonomiku Dopady obchodní války již pocítila americká ekonomika. Hrubý domácí produkt USA v prvním čtvrtletí poklesl poprvé od začátku roku 2022, což bylo přičítáno snaze firem urychlit dovozy před zavedením cel. Analytici z Goldman Sachs navíc upozornili, že inflační tlak způsobený vyššími dovozními náklady by mohl zdvojnásobit inflaci na 4 % do konce roku. Podobně negativně jsou zasaženy i čínské exportní a výrobní sektory. Čínský vývoz do USA v dubnu klesl o 21 % oproti stejnému období loňského roku, a to na 33 miliard dolarů. Tak výrazný pokles donutil Peking uvažovat o nových stimulech na podporu průmyslu, protože průmyslová výroba klesla nejrychleji za posledních 16 měsíců. Důsledky obchodních opatření jsou patrné také na úrovni spotřeby. Podle Národní federace maloobchodníků se v druhé polovině roku 2025 očekává pokles dovozu do USA o nejméně 20 %, zatímco z Číny by mohl propad činit až 75 % až 80 %, podle odhadů investiční banky JPMorgan. Tento vývoj nejenže omezuje výběr zboží pro spotřebitele, ale zároveň zvyšuje ceny produktů, které jsou stále dováženy – a to výrazně. Naděje na diplomatický průlom Zpráva o zahájení jednání mezi Bessentem a He Lifengem proto vyvolala očekávání, že by mohlo dojít k obratu v obchodní politice. Obě ekonomiky – USA i Čína – tvoří dohromady větší objem než dalších dvacet zemí světa a jejich spolupráce je klíčová pro globální stabilitu. Přesto se hlavní představitelé USA zdráhají předpovídat jakoukoli konkrétní dohodu. Bessent již před cestou do Ženevy varoval, že veřejnost by neměla očekávat výrazný průlom, ale potvrdil, že jednání samotná představují důležitý diplomatický krok. Trump také oznámil, že během jednání otevře otázku uvězněného hongkongského vydavatele Jimmyho Lai, známého kritika Pekingu. Přestože čínská státní televize CCTV neuvedla, zda se tato záležitost skutečně dostala na stůl, jde o politicky citlivé gesto, které může ovlivnit tón dalších rozhovorů. Výhled do budoucna Situace zůstává napjatá, ale vstup obou stran do přímého jednání na neutrální půdě dává naději na diplomatický posun. Ekonomické škody z celní války jsou hmatatelné a narůstající – nejen pro firmy a spotřebitele, ale i pro celé průmyslové sektory na obou stranách Pacifiku. Změna kurzu ze strany Washingtonu i Pekingu by mohla odvrátit hrozbu dlouhodobého ekonomického zpomalení. Přesto bude jakákoli dohoda vyžadovat čas, politickou vůli a kompromis. Trumpova administrativa bude muset najít rovnováhu mezi tvrdým postojem vůči Číně a potřebou ochránit americkou ekonomiku před následky vlastní obchodní politiky. Otázkou zůstává, zda se obě strany dokáží dohodnout v rámci stanoveného 90denního vyjednávacího okna, během nějž jsou cla snížena na základní úroveň 80 %. Situace mezi Čínou a Spojenými státy je sice komplikovaná, na konci dne se ale jedná o tak zásadní ekonomické mocnosti, že pro dobro celého světa musíme jen a jen doufat, že alespoň určitá forma smíru přijde již brzy.