Americký ministr obrany Pete Hegseth během konference Shangri-La Dialogue v Singapuru vyslal jasný signál nejen asijsko-pacifickému regionu, ale celému světu – čínské ambice vůči Tchaj-wanu představují vážnou hrozbu pro globální stabilitu. Podle Hegsetha se Čína věrohodně připravuje na vojenskou invazi, a to do roku 2027. Peking podle něj systematicky buduje armádu, která by mohla uskutečnit zásah proti ostrovu, a pravidelně nacvičuje vojenské akce. Ve svém projevu proto apeloval na spojence USA, aby výrazněji přispěli k obraně oblasti. Trump se staví proti Číně, ale potřebuje spojence Hegseth se během projevu odvolal na příslib prezidenta Donalda Trumpa, že za jeho vlády Tchaj-wan nepřipadne Číně. Spojenci v regionu by se podle něj měli semknout a čelit nejen rostoucí vojenské síle Pekingu, ale i jeho teritoriálním ambicím v Jihočínském moři. Trumpova administrativa přitom oproti předchozím vládám zaujímá tvrdší postoj, přesto však zdůrazňuje, že neusiluje o přímý konflikt. Washington ale odmítá ustoupit a podle ministra obrany nedovolí zastrašování svých spojenců. Spojené státy nicméně nemohou čelit Číně samy. Hegseth proto vyzval spojence, aby zvýšili své obranné rozpočty, a připomněl, že někteří členové NATO navyšují výdaje až na 5 % HDP. Asijští partneři podle něj čelí ještě závažnější hrozbě než Evropa a měli by tomu přizpůsobit své obranné strategie. Napětí roste, diplomatický dialog chybí Čína Hegsethova slova ostře odsoudila jako hanlivá a provokativní. Ministerstvo zahraničí v Pekingu obvinilo USA, že svými prohlášeními úmyslně podkopávají regionální stabilitu a ignorují výzvy k míru. Vztahy mezi oběma zeměmi se tak dále zhoršují, a to nejen kvůli Tchaj-wanu, ale i kvůli vzájemným obchodním třenicím, které letos vyústily v cla přesahující 100 % na některé komodity. Napětí se odráží i v diplomatických formátech. Letos Čína na Shangri-La Dialogue neposlala ministra obrany, ale pouze nízkou delegaci. Mluvčí čínského ministerstva obrany sice formálně deklaroval ochotu komunikovat s USA na všech úrovních, avšak prakticky k žádnému setkání delegací na fóru nedošlo. Obvyklý řečnický slot čínského zástupce byl navíc z programu vyškrtnut. Americká strategie v Asii zůstává konzistentní Zatímco Trump rozvířil evropské spojence hrozbami opuštění NATO a snížením podpory Ukrajině, americká politika v Asii působí stabilněji. I za nové administrativy pokračují vojenská cvičení s klíčovými partnery v regionu, jako jsou Japonsko, Austrálie, Filipíny nebo Jižní Korea. Podle analytiků tak USA v asijsko-pacifickém prostoru posilují své pozice a potvrzují závazek čelit čínské expanzi. Trumpova administrativa tak přebírá část kontinuit z předchozích vlád, zároveň ale nastavuje ostřejší rétoriku. Zatímco za Bidena šlo především o diplomatické posilování vazeb, nyní se těžiště přesouvá k tvrdším bezpečnostním apelům a výzvám k přímému zvýšení výdajů na obranu. Nedostatek přímého dialogu s Čínou však zůstává slabinou této strategie. Bez něj se snižuje šance na zvládnutí případných krizí diplomatickou cestou. A zatímco vojenská přítomnost a cvičení zvyšují odstrašení, bez paralelních diplomatických kanálů může vzrůstat i riziko nechtěné eskalace. Napětí mezi USA a Čínou se dále stupňuje a projev ministra obrany Petea Hegsetha na konferenci Shangri-La Dialogue tento trend potvrzuje. Jeho výzva k obraně Tchaj-wanu a k jednotnému postupu spojenců odráží přesun americké politiky směrem k větší tvrdosti a menší trpělivosti vůči čínské agresivitě. Spojené státy chtějí, aby jejich partneři přestali být jen diváky a aktivně se podíleli na zajištění bezpečnosti v regionu, který Peking považuje za sféru svého vlivu. Odmítnutí Číny účastnit se dialogu na vysoké úrovni však ukazuje, že prostor pro diplomacii se zužuje. Bez otevřených komunikačních kanálů roste riziko nedorozumění a nechtěné eskalace. A zatímco Trumpova administrativa sází na sílu a odstrašení, bude muset čelit realitě, že vojenský tlak bez diplomacie může vést spíše k izolaci než k vítězství v boji o vliv v indo-pacifickém prostoru.