června roku 1989 proběhlo ve slavné švýcarské laboratoři CERN finální schválení vynálezu internetu. I když je za měsíc internetu mezinárodně označován březen, právě v tento den v roce 1989 nastal pro inovativní informační síť zlom, který umožnil její masivní rozšíření do celého světa. Internet změnil svět – a díky němu je tady i Burzovní svět.

V tento den v roce 1989 dostal Sir Tim Berners-Lee od švýcarského CERNu schválení svého návrhu systému pro správu informací, z něhož se později vyvine World Wide Web. Tak se v podstatě rodí internet.

Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den samozřejmě připadá ještě o mnoho více:

• 313 – Milánský edikt, vydaný Konstantinem Velikým a spoluvladařem Valeriem Liciniem, zaručující náboženskou svobodu v celé říši Římské, je vyhlášen v Nicomedii
• 1381 – Během anglického rolnického povstání vtrhli rolničtí povstalci, vedení Watem Tylerem, do Londýna
• 1625 – Anglický král Karel I. Stuart si bere v Canterbury francouzskou katolickou princeznu Henriettu Marii.
• 1774 – Rhode Island se stal první britskou kolonií v Severní Americe, jež zakázala dovoz otroků.
• 1855 – Premiéra dvacáté Verdiho opery Sicilské nešpory v Paříži
• 1878 – Započal Berlínský kongres, který řešil uspořádání na Balkáně po Rusko-turecké válce.
• 1898 – Vydělením ze Severozápadních teritorií vzniklo teritorium Yukon s hlavním městem Dawson.
• 1911 – Stravinského balet Petruška má premiéru v Paříži
• 1919 – Maďarsko-československá válka: československé jednotky zvítězily v bitvě o Zvolen.
• 1934 – Adolf Hitler a Benito Mussolini se setkali v Benátkách v Itálii.
• 1974 – Ve Frankfurtu nad Mohanem bylo zahájeno mistrovství světa ve fotbale.
• 1995 – Francouzský prezident Jacques Chirac oznámil opětovné zahájení testů jaderných zbraní na Francouzské Polynésii.

A nyní se už klasicky přesuneme do světa byznysu a ekonomiky:

• 1884 – Na Coney Islandu v Brooklynu v New Yorku byla otevřena první speciálně postavená horská dráha Switchback Railway, která znamenala počátek průmyslu zábavních parků.
• 1933 – Ve Spojených státech byl podepsán Glass-Steagallův zákon, který oddělil komerční bankovnictví od investičního a měl zabránit dalšímu krachu na burze.
• 1983 – Pioneer 10, kosmická sonda vypuštěná NASA, se stala prvním člověkem vyrobeným objektem, který opustil centrální část sluneční soustavy. Tento úspěch měl vědecký a technologický význam pro výzkum vesmíru a satelitní komunikaci.

Jak se dalo očekávat u tak rozsáhlé a neustále se měnící technologie, vynález internetu nelze připsat jediné osobě. Na internetu se podílely desítky průkopnických vědců, programátorů a inženýrů, kteří vyvíjeli nové funkce a technologie, jež se nakonec spojily v „informační superdálnici“, jak ji známe dnes.

Mnozí vědci již dlouho předtím, než existovala technologie pro skutečné vybudování internetu, předpokládali existenci celosvětových informačních sítí. Nikola Tesla si na počátku 20. století pohrával s myšlenkou tzv. světového bezdrátového systému a vizionáři jako Paul Otlet a Vannevar Bush ve 30. a 40. letech 20. století vymýšleli mechanizované systémy pro ukládání knih a médií s možností vyhledávání.

Přesto se první praktická schémata internetu objevila až počátkem 60. let, kdy J. C. R. Licklider z MIT zpopularizoval myšlenku sítě počítačů. Krátce poté vyvinuli počítačoví vědci koncept „přepínání paketů“, metodu efektivního přenosu elektronických dat, která se později stala jedním z hlavních stavebních kamenů internetu.

První funkční prototyp internetu vznikl koncem 60. let 20. století vytvořením sítě ARPANET (Advanced Research Projects Agency Network). ARPANET, původně financovaný americkým ministerstvem obrany, využíval přepínání paketů, aby umožnil komunikaci více počítačů v rámci jedné sítě.

Dne 29. října 1969 síť ARPAnet doručila svou první zprávu: komunikaci „uzel-uzel“ z jednoho počítače na druhý. (První počítač byl umístěn ve výzkumné laboratoři na Kalifornské univerzitě a druhý ve Stanfordu; každý z nich byl velký jako malý dům.) Zpráva – „LOGIN“ (přihlaste se) – byla krátká a jednoduchá, ale i tak způsobila kolaps začínající sítě ARPA: Stanfordský počítač přijal pouze první dvě písmena zprávy.

Technologie se dále rozvíjela v 70. letech poté, co vědci Robert Kahn a Vinton Cerf vyvinuli Transmission Control Protocol a Internet Protocol neboli TCP/IP, komunikační model, který stanovil standardy pro přenos dat mezi více sítěmi.

ARPANET přijal protokol TCP/IP 1. ledna 1983 a na jeho základě začali vědci sestavovat „síť sítí“, která se stala moderním internetem. Online svět pak získal rozpoznatelnější podobu v roce 1990, kdy počítačový vědec Tim Berners-Lee vynalezl World Wide Web. Ačkoli se často zaměňuje se samotným internetem, web je ve skutečnosti jen nejběžnějším prostředkem přístupu k datům online v podobě webových stránek a hypertextových odkazů.

Web pomohl zpopularizovat internet mezi veřejností a posloužil jako zásadní krok při vývoji obrovské zásobárny informací, ke kterým dnes většina z nás denně přistupuje.