Agentura Bloomberg totiž uvedla, že Čína plánuje v červenci uzavřít velkou zakázku na nákup až 300 letadel s konkurenční společností Airbus, což by mohlo být další známkou posilujícího obchodního partnerství mezi Pekingem a evropským výrobcem letadel na úkor americké firmy Boeing. Přesto akcie Boeingu posílily o 0,2 %, což je srovnatelné s vývojem širších indexů S&P 500 a Dow Jones Industrial Average. Akcie Airbusu naopak v zámořském obchodování vzrostly o 2,4 %, což odráží pozitivní sentiment investorů ohledně chystané dohody.

Přestože Boeing na žádost o komentář zatím nereagoval, vývoj situace znovu upozorňuje na složitou dynamiku mezinárodního obchodu a geopolitických vztahů, která v posledních letech výrazně ovlivnila rovnováhu sil na trhu s komerčními letadly. Jedním z klíčových faktorů je napětí mezi USA a Čínou, které trvá již od éry zavedení obchodních cel, a které ovlivňuje i obchod s high-tech produkty, včetně letecké techniky.

Dlouhodobě přitom Čína preferuje Airbus. Tři největší čínské letecké společnosti – Air China, China Southern Airlines a China Eastern Airlines – mají ve svých flotilách více letadel Airbus než Boeing. Z přibližně 1 750 velkých komerčních letadel registrovaných v Číně jich více než 1 100 pochází od Airbusu, zatímco Boeing drží přibližně 600 kusů. Zbytek připadá na domácího výrobce COMAC, který má ve flotilách zhruba 20 letadel. Z pohledu budoucích zakázek je rozdíl ještě výraznější – podle analytika Roberta Stallarda z Vertical Research Partners má Airbus ve svém portfoliu přibližně 500 letadel určených pro čínské zákazníky, zatímco Boeing jich má zhruba 160.

Zajímavé však je, že řada letadel v obou portfoliích patří neoznačeným zákazníkům – jedná se o objednávky, jejichž původ není veřejně známý. Není tedy vyloučeno, že alespoň část těchto zakázek nakonec skončí v Číně, zvlášť pokud se vztahy mezi USA a Čínou stabilizují nebo dojde k nové dohodě na vládní úrovni. I tak však současný poměr ukazuje, že Airbus má v Číně navrch, ať už kvůli politice, obchodním preferencím, nebo dostupnosti svých letadel.

Z dlouhodobého hlediska je situace pro Boeing ještě složitější. Firma totiž očekává, že v příštích dvaceti letech bude Čína potřebovat téměř 9 000 nových letadel, což z ní činí klíčový trh s obrovským potenciálem. Aktuálně ale Čína objednávky zdržuje. Jedním z hlavních důvodů je slabší poptávka po pandemii Covid-19, která výrazně omezila potřebu navyšovat kapacitu. Letecký provoz se sice postupně obnovuje, ale obezřetnost přetrvává. Boeing přesto doufá, že si v budoucnu vybojuje spravedlivý podíl, zejména pokud se obnoví strategické vztahy a zlepší se dodavatelské kapacity.

Dalším faktorem, který ovlivňuje obchod s novými letadly, je skutečnost, že jak Boeing, tak Airbus mají masivní zásoby nevyřízených objednávek. Celkem jde o přibližně 14 000 letadel – což odpovídá více než deseti letům výroby při současných kapacitách. To znamená, že i kdyby se nové objednávky zpomalily, výrobci mají co plnit. Pro investory je tak důležité spíše sledovat, jak se firmám daří navyšovat výrobu a zvládat logistiku, než zda získaly další kontrakt v daném měsíci.

The Boeing Company (BA)

V tomto ohledu čelí oba výrobci významným výzvám. Pandemie Covid-19 narušila dodavatelské řetězce, které se ani po pěti letech plně nezotavily. Nedostatek komponentů, pracovní síly a problémy s logistikou brzdí navýšení produkce, což limituje schopnost výrobců zrychlit dodávky a využít silnou poptávku. Boeing se navíc musí potýkat s přetrvávajícími následky minulých technických problémů, které otřásly důvěrou některých zákazníků.

Navzdory těmto skutečnostem investoři zůstávají relativně optimističtí. Stabilní růst akcií Boeingu, byť mírný, signalizuje důvěru trhu, že firma dokáže překonat krátkodobé překážky a v dlouhodobém horizontu si udrží významnou pozici na globálním trhu. Přesto nelze přehlížet, že jakákoli nová dohoda mezi Čínou a Airbusem znamená tlak na Boeinga, aby zintenzivnil své úsilí o obnovu důvěry a expanzi do zahraničí.