Asijské akcie v pátek vystoupaly na nejvyšší úroveň za více než tři roky, přičemž reagovaly na pozitivní vývoj na Wall Street i řadu příznivých zpráv z geopolitické a obchodní sféry. Nejširší index akcií v Asii a Tichomoří mimo Japonsko – MSCI – se na začátku páteční seance dostal na nejvyšší hodnotu od listopadu 2021. Zároveň globální akciový index zaznamenal čtvrtý rekordní den v řadě, což naznačuje širší vlnu optimismu na trzích. Americký dolar však na tomto pozadí oslabil a dostal se pod silný tlak kvůli obavám z politických zásahů do vedení Federálního rezervního systému (Fed) a zvýšeným očekáváním, že dojde ke snížení úrokových sazeb v USA. Pozitivní náladu na trzích podpořila zpráva o tom, že Spojené státy dosáhly dohody s Čínou ohledně zrychlení dodávek vzácných zemin, což může mít dlouhodobý dopad na technologický a obranný průmysl v USA. Tato informace se objevila současně s tím, co americký ministr financí Scott Bessent oznámil, že požádal republikány v Kongresu o vyškrtnutí kontroverzního návrhu odvetné daně z návrhu zákona o daních a výdajích. Tento návrh §899 byl dříve schválen Sněmovnou reprezentantů a vyvolal nejistotu zejména mezi zahraničními investory. Jeho možné odstranění tedy působí jako pozitivní signál. Zdroj: Bloomberg Japonský index Nikkei přidal 1,4 % a poprvé za posledních pět měsíců překročil hranici 40 000 bodů. V Číně se akcie obchodovaly mírně níže, přesto index CSI 300 směřoval k týdennímu zisku 2,6 %, což by znamenalo nejlepší týdenní výkon od listopadu 2024. Tento vývoj ukazuje, že přes určité regionální výkyvy převládá v Asii silná důvěra investorů v ekonomické oživení i stabilizaci vztahů mezi hlavními geopolitickými hráči. Trhy v Evropě rovněž naznačovaly pozitivní otevření – futures na EUROSTOXX 50 a DAX vzrostly o více než 0,5 %, zatímco britský FTSE zůstal víceméně beze změny. V USA mezitím futures na indexy S&P 500 a Nasdaq posílily o 0,1 %, což odráží pokračující optimismus investorů a důvěru v další růst technologických akcií. Otázky kolem Fedu a slabý dolar Druhou stranou této globální rovnice je však americký dolar, který se v pátek pohyboval blízko 3,5letého minima. Investoři se totiž začali více soustředit na politické turbulence v USA. Hlavní příčinou byla zpráva z Wall Street Journal, že americký prezident Donald Trump zvažuje vyměnit předsedu Fedu Jeroma Powella a oznámit jeho nástupce už v září nebo říjnu. Takový krok by mohl otřást vnímáním nezávislosti centrální banky, což je klíčový faktor pro důvěru zahraničních investorů i pro postavení dolaru jako světové rezervní měny. Dolar tak směřoval k týdennímu poklesu o 1,4 %, což by byl největší týdenní pokles za více než měsíc. Od začátku roku již oslabil o více než 10 %, a pokud by se tento trend udržel, šlo by o nejhlubší pololetní pokles od začátku systému volně plovoucích měn v 70. letech. Na síle naopak získává euro, které se pohybovalo na hranici 1,1688 USD, nejvýše za více než tři roky. Podobný vývoj zaznamenala i britská libra, která se obchodovala za 1,3725 USD. Jak uvedl Thierry Wizman ze společnosti Macquarie Group, Trumpova snaha „stínovat“ Fed skrze výběr náhradníka za Powella spíše zpochybňuje integritu a autonomii americké měnové politiky než že by přinesla stabilitu. Právě důvěra v nezávislost Fedu byla přitom dlouhodobě jedním z pilířů síly amerického dolaru. Investoři sledují inflaci a výnosy dluhopisů Na makroekonomické frontě čekají investoři zejména na data jádrového indexu cen výdajů na osobní spotřebu (PCE), který je hlavním ukazatelem inflace pro Fed. Slabší než očekávaná ekonomická data z USA v posledních dnech přispěla ke spekulacím o možném brzkém snížení úrokových sazeb, což dále tlačí na výnosy amerických dluhopisů. V pátek byly výnosy relativně stabilní – dvouletý činil 3,7418 %, desetiletý pak 4,2573 %. Zdroj: Burzovnísvět.cz Na komoditních trzích mezitím dochází ke konsolidaci. Ceny ropy směřují k poklesu díky zmírnění geopolitického napětí mezi Íránem a Izraelem. Brent posílil o 0,58 % na 68,12 USD za barel, americká ropa pak o 0,6 % na 65,63 USD, ale oba typy směřovaly k poklesu o více než 10 % za celý týden. Spotová cena zlata klesla o 1 % na 3 294,50 USD za unci, což může souviset se spekulacemi ohledně sazeb, ale i s výběrem zisků po předchozích růstech. Ve zkratce lze říci, že globální trhy momentálně těží z pozitivních zpráv o obchodních dohodách, uklidnění geopolitického napětí a rostoucích očekávání ovolnění měnové politiky. Na druhé straně však sílí nejistota ohledně budoucnosti vedení Fedu a vývoje dolaru, což bude v příštích týdnech klíčovým faktorem pro směřování trhů.