Asijské akcie v pátek vykazovaly smíšený vývoj a ceny ropy nadále rostly, zatímco světové trhy zůstávaly v napětí kvůli možné eskalaci konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Investoři pozorně sledovali signály z Bílého domu a vývoj na Blízkém východě, protože případné zapojení Spojených států by mohlo výrazně otřást globálními trhy, zejména energetickým sektorem. Ceny ropy se v pátek dopoledne zvýšily. Americká lehká ropa (WTI) vzrostla o 15 centů na 73,65 USD za barel a severomořská ropa Brent přidala 19 centů na 76,89 USD za barel. Tento růst je přímým důsledkem nejistoty ohledně možného vojenského konfliktu, který by mohl omezit dodávky ropy z oblasti Perského zálivu. Írán totiž patří mezi klíčové světové producenty a zároveň má strategickou polohu poblíž Hormuzského průlivu – jedné z nejdůležitějších tras pro světový obchod s ropou. Obavy z přerušení dodávek byly posíleny spekulacemi, že americký prezident Donald Trump by mohl během dvou týdnů rozhodnout o zahájení vojenské operace na podporu Izraele. Ačkoli Bílý dům zároveň uvedl, že diplomatické řešení je stále ve hře, investoři zatím zůstávají opatrní a dočasně snižují svou expozici na rizikových aktivech. Anderson Alves ze společnosti ActivTrades připomněl, že nervozita na trzích je patrná zejména v reakci na geopolitické nejistoty. Vývoj na asijských burzách byl v tomto kontextu pestrý. Tokijský index Nikkei 225 přidal 0,1 % a uzavřel na 38 538,14 bodu. Investoři zde reagovali na domácí zprávy o inflaci – jádrová inflace v Japonsku (nezahrnující ceny potravin) vzrostla v květnu na 3,7 %, což je vyšší hodnota, než se očekávalo. Podle Min Joo Kanga z ING Economics se ale Bank of Japan pravděpodobně zatím zdrží razantních kroků, protože větší hrozbu pro stabilitu japonské ekonomiky aktuálně představuje americká obchodní politika, zejména možné zavedení cel. V Číně mezitím centrální banka ponechala své jednoleté i pětileté úrokové sazby beze změny. Tato očekávaná stabilita podpořila trhy jen mírně – šanghajský kompozitní index přidal 0,1 % a dostal se na 3 364,83 bodu, čímž smazal své předchozí ztráty. O poznání výrazněji si vedl hongkongský Hang Seng, který si připsal 1,2 % a dosáhl hodnoty 23 504,59 bodu. Růst byl tažen zejména technologickými a finančními tituly, které těžily z předchozího poklesu a následného nákupního zájmu. Australský index S&P/ASX 200 oslabil o 0,3 % na 8 500,40 bodu, a podobně smíšený vývoj byl patrný i v Jižní Koreji, kde index Kospi posílil o 1,2 % na 3 014,05 bodu. Investoři v regionu podle analytiků z Mizuho Bank zůstávají obezřetní a vyčkávají na další vývoj situace na Blízkém východě. Nálada na trzích je ovlivněna nejen geopolitikou, ale i očekáváním kroků centrálních bank, přičemž většina institucí zatím zůstává konzervativní. Bank of England například ve čtvrtek ponechala svou základní úrokovou sazbu na úrovni 4,25 %, což je nejnižší hodnota za poslední dva roky. Zdůvodnila to nejen vývojem domácí inflace, ale také obavami z potenciálního dopadu eskalace mezi Izraelem a Íránem na globální trhy. Tento krok byl všeobecně očekáván, ale i tak přispěl k celkové atmosféře nejistoty na evropských a asijských burzách. Na devizových trzích byl patrný lehký pohyb směrem k bezpečnějším aktivům. Americký dolar mírně oslabil vůči japonskému jenu, a to z 145,46 na 145,28 JPY. Euro naopak posílilo vůči dolaru, když vzrostlo z 1,1498 na 1,1530 USD. Tato dynamika odráží změnu očekávání investorů ohledně budoucí měnové politiky a reakce na geopolitické napětí. Z hlediska celkové nálady na trhu panuje očekávání dalšího vývoje událostí v regionu Blízkého východu. Pokud by došlo k přímému zapojení USA do konfliktu, může to mít výrazné dopady nejen na energetický sektor, ale i na globální hospodářský růst. Investoři proto zůstávají v defenzivní pozici, přesouvají kapitál do méně rizikových aktiv a čekají na jasnější signály od světových lídrů.