Evropská komise navrhuje snížit minimální rizikové váhy pod tlakem odvětví a bývalého prezidenta ECB Maria Draghiho. Evropská komise představila ambiciózní návrh na revizi pravidel pro sekuritizaci dluhů, jejichž cílem je zvýšit dostupnost kapitálu a podpořit financování ekonomiky EU. Tato pravidla, původně zavedená po finanční krizi z roku 2008, měla zajistit větší stabilitu finančního systému, ale zároveň omezila rozvoj trhu sekuritizace v Evropě. Komise nyní usiluje o snížení kapitálových požadavků pro banky, které drží sekuritizovaná aktiva, a omezit administrativní zátěž pro investory i emitenty. Tím chce obnovit funkčnost trhu, který se podle kritiků ve srovnání s USA příliš zúžil. Nová opatření jsou součástí širšího plánu Bruselu na prohloubení kapitálových trhů EU, což je dlouhodobě vnímáno jako klíčové pro zvýšení konkurenceschopnosti evropského hospodářství. Politická vůle k revizi se zformovala po výzvách osobností, jako je Mario Draghi, a v návaznosti na mandát členských států oživit trh sekuritizace regulačními změnami. Trh, na němž se cenné papíry kryté úvěry prodávají investorům, by mohl v případě úspěchu přinést do ekonomiky stovky miliard eur nového kapitálu. Hlavní změny v kapitálových požadavcích Klíčovou navrhovanou změnou je snížení rizikových vah – tedy množství kapitálu, který musí banky držet jako rezervu – u vysoce kvalitních tranší sekuritizovaných aktiv, které splňují tzv. STS kritéria (jednoduchá, transparentní a standardizovaná). Pro tyto tranše by minimální riziková váha klesla z 10 % na 5 %, zatímco u tranší mimo režim STS by se snížila ze současných 15 % na rozmezí 10–12 %. Komise rovněž navrhuje úpravu vzorce „faktoru p“, který ovlivňuje výši kapitálových požadavků. Tento faktor byl podle kritiků nastaven příliš přísně a uměle zvyšoval náklady bank na sekuritizaci. Nově by měl být faktor p u STS seniorních tranší snížen z 0,5 na 0,3 a u nestandardizovaných seniorních tranší z 1,0 na 0,6. Podle Adama Farkase z Asociace pro finanční trhy v Evropě návrh „uznává nedostatky dosavadní citlivosti na riziko“, a může tak lépe odrážet reálná rizika těchto instrumentů. Spory o standardy a obavy o stabilitu Přestože mnozí v odvětví krok Komise vítají, návrhy vyvolaly obavy mezi ochránci finanční stability. Kritici tvrdí, že některé změny jdou pod úroveň basilejských standardů, které byly po krizi přijaty jako minimální globální norma. Julia Symon z neziskové organizace Finance Watch upozornila, že i stávající standardy byly kompromisem, a jakékoli další oslabení může podkopat důvěru v systém. Někteří úředníci EU však argumentují, že nové návrhy pouze zavádějí větší citlivost na skutečná rizika a zachovávají principy obezřetnosti. Snížení regulatorní zátěže má také dopad na pravidla pro zveřejňování informací a hloubkovou kontrolu investorů. Komise chce zjednodušit výkaznictví emitentů a sladit ho s pokyny ECB. Změny by měly omezit náklady pro investory a přispět ke zvýšení likvidity trhu, zejména pokud jde o soukromé sekuritizace, které nejsou veřejně obchodovatelné. Návrh jako reakce na dlouhodobé stížnosti a globální konkurenci Dlouhodobé stížnosti trhu na evropský režim sekuritizace poukazovaly na jeho nízkou atraktivitu v porovnání se Spojenými státy, kde sekuritizace hraje výraznější roli při financování. Před krizí z roku 2008 se evropský trh sekuritizace pohyboval na 87 % velikosti amerického trhu, ale dnes tento podíl podle PGIM klesl na pouhých 17 %. Podle Taggarta Davise z PGIM je však důležité nezapomenout na ponaučení z minulosti: „Musíme být přesvědčeni, že jsme se poučili, a zároveň se snažit o rozumný růst.“ Dnešní návrhy proto představují balancování mezi podporou růstu a ochranou finanční stability. Zatímco cílem je zefektivnit pravidla a přitáhnout globální kapitál zpět na evropský trh, schvalovací proces ještě potrvá. Návrhy musí získat podporu většiny členských států a souhlas Evropského parlamentu, což může trvat měsíce a být předmětem ostrých debat.