Tato vyjednávání, která vstoupila do druhého dne, probíhají v Londýně a podle dostupných informací by mohla přispět ke zmírnění obchodního napětí mezi dvěma největšími světovými ekonomikami. Právě tato naděje je klíčovým faktorem, který stojí za aktuálním růstem cen ropy.

Futures na ropu Brent se v časných ranních hodinách podle údajů z 03:30 GMT zvýšily o 28 centů, tedy o 0,4 %, na 67,32 USD za barel. Cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) rovněž vzrostla – konkrétně o 23 centů, což představuje růst o 0,4 %, na 65,52 USD za barel. Již v pondělí se ropa Brent vyšplhala na 67,19 USD, což byla nejvyšší úroveň od 28. dubna, a to právě díky pozitivním signálům, které přicházely z diplomatických kruhů ohledně možného dosažení obchodní dohody mezi USA a Čínou.

Rozhovory mezi oběma zeměmi mají potenciál odblokovat napětí, které sahá daleko za cla a obchodní bariéry – poslední dobou se totiž rozšířily i do oblastí, jako je omezení vývozu vzácných zemin. Právě tyto suroviny jsou klíčové pro výrobu polovodičů, baterií či obranných technologií, a jejich nedostupnost ohrožuje globální dodavatelské řetězce. Pokud by se podařilo dosáhnout určité míry porozumění mezi Washingtonem a Pekingem, mohlo by to pomoci nejen ropnému trhu, ale i celému světovému hospodářství.

Analytici ze společnosti Goldman Sachs uvedli, že ceny ropy se zotavují zejména díky poklesu obav o poptávku, a to jednak díky těmto jednáním, ale také díky pozitivním údajům o zaměstnanosti v USA. Navíc se objevily nové obavy na straně nabídky – severoamerické dodávky totiž mohou být narušeny lesními požáry v Kanadě, což může krátkodobě ovlivnit objem těžby a vývozu.

Prezident Donald Trump v pondělí uvedl, že podle jeho informací z Londýna „jednání probíhají dobře“ a že od svého týmu dostává „samé dobré zprávy“. Podle komentátorů tak chtěl naznačit investorům, že dohoda je možná na dohled. Ačkoli trhy zůstávají v mnoha ohledech nervózní, právě pozitivní rétorika z Bílého domu pomáhá stabilizovat očekávání.

Dalším významným faktorem, který by mohl ovlivnit trh s ropou, je vývoj situace kolem Íránu. Teherán oznámil, že brzy předloží USA svůj vlastní protinávrh jaderné dohody v reakci na nabídku z Washingtonu, kterou označil za „nepřijatelnou“. Hlavním bodem sporu nadále zůstává otázka, zda Íránu bude povoleno obohacovat uran na svém území. Jakékoli uvolnění amerických sankcí by umožnilo Íránu zvýšit export ropy, což by znamenalo tlak na globální nabídku a mohlo by ovlivnit ceny.

Írán je třetím největším producentem ropy mezi členy OPEC a jeho návrat na trh v plném rozsahu by měl nezanedbatelné dopady. V této souvislosti stojí za zmínku i nové údaje z průzkumu agentury Reuters, který ukazuje, že produkce ropy v rámci OPEC v květnu mírně vzrostla. Irák těžil méně, než bylo jeho kvótní maximum, aby kompenzoval předchozí nadprodukci. Naopak Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty produkci mírně zvýšily, ale nedosáhly stanoveného stropu.

Skupina OPEC+, která zahrnuje i spojence mimo OPEC, jako je například Rusko, pokračuje v postupném rušení omezení těžby, která byla zavedena v době pandemie. Podle Daniela Hynese, hlavního stratéga pro komodity v ANZ, visí nad trhem „perspektiva dalšího zvýšení dodávek OPEC“, což by podle něj mohlo vést k nadbytku na trhu ve druhé polovině roku 2025. V takovém případě by se téměř jistě obnovil sestupný trend cen ropy.

Z dlouhodobého hlediska se tak na trhu s ropou střetávají dvě hlavní síly – optimismus z možného ekonomického oživení v případě úspěšného vyřešení obchodních napětí a zároveň obavy z příliš rychlého růstu nabídky, který by mohl tlačit ceny dolů. Zůstává tedy otázkou, jaká síla nakonec převáží a jak se bude situace vyvíjet v dalších měsících.