Společnosti v hlavní exportní provincii Zhejiang se obracejí na jiné trhy nebo prodávají na domácím trhu. Čínští exportéři mění směr: nové trhy jako odpověď na americká cla Obchodní napětí mezi Čínou a Spojenými státy přinutilo čínské výrobce hledat nové cesty, jak udržet svůj exportní motor v chodu. Vlivem celních bariér, které Spojené státy uvalily na čínské zboží, došlo k výraznému poklesu vývozu do USA. V reakci na to se čínští exportéři snaží diverzifikovat své obchodní vazby a obracejí se k trhům, které slibují větší stabilitu a menší politickou nejistotu. Vývoz do Evropy, jihovýchodní Asie i na Blízký východ tak začíná částečně kompenzovat ztráty na americkém trhu. Podle čínských obchodních údajů z letošního května vzrostl export do Evropy meziročně o 12 %, přičemž dodávky do Německa se zvýšily dokonce o 22 %. Významný nárůst, konkrétně o 15 %, zaznamenal i vývoz do zemí jihovýchodní Asie. Tento vývoj poukazuje na snahu výrobců přizpůsobit se měnícím se podmínkám a vyrovnat dopady oslabené spotřeby a dlouhodobého propadu v realitním sektoru. Zhejiang v první linii adaptace Jedním z regionů, kde je tato adaptace nejviditelnější, je provincie Zhejiang – druhá největší exportní oblast Číny. Místní podnikatelé aktivně hledají nové obchodní partnery, často s důrazem na evropské trhy. Například společnost Shaoxing Sulong Outdoor Technology, která dříve exportovala především do Asie a USA, nyní jedná s potenciálními zákazníky v Evropě. Manažer firmy Xia Shukun zmínil návštěvu norského obchodníka jako možný začátek rozšíření na tento kontinent. Značný podíl exportu do USA opustila také firma Shaoxing Shangyu Lihua Electronic Technology, která vyrábí hřebíkové lampy. Zatímco v roce 2024 tvořily americké zakázky 60 % jejich produkce, v letošním roce klesl tento podíl na 30 %. Společnost se tak začala soustředit na domácí trh, přestože ten nabízí nižší marže. Současně zkoumá nové kanály, například online platformy jako Temu, a rozšiřuje svou přítomnost v regionech jako Blízký východ a Evropa. Tlak konkurence a odezva evropských institucí Posun čínských výrobců směrem k Evropě ale vyvolává i protireakce. Evropská komise ve své první monitorovací zprávě zaznamenala náhlý nárůst dovozu řady produktů – od hudebních nástrojů až po průmyslové roboty – přičemž jako hlavní zdroj označila právě Čínu. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová při této příležitosti prohlásila, že svět čelí novému „čínskému šoku“. Peking podle ní vyváží dotovanou nadbytečnou kapacitu, kterou čínský domácí trh není schopen vstřebat. Výrobci jako Kimo, který vyrábí elektrické nářadí, už tuto realitu pocítili na vlastní kůži. Po chladném přijetí na veletrhu v Las Vegas se firma rozhodla zaměřit na expanzi v Evropě, Rusku a jihovýchodní Asii. Podobně Ewing Tourism Products, výrobce slunečníků pro evropské řetězce jako Lidl a Ikea, začíná pociťovat sílící tlak ze strany nových čínských konkurentů. Zakladatelka firmy Vera Wu přiznává, že letošní rok je zatím nejtěžší, protože evropští odběratelé mají na výběr více než kdy dřív. Lokální podpora a budoucnost vývozu Zhejiangská vláda se snaží místním výrobcům pomoci. Financuje jejich účast na zahraničních veletrzích, spouští jazykové kurzy pro pracovníky v přeshraničním elektronickém obchodě a zvyšuje dotace na vývozní pojištění. Tato opatření mají pomoci až 100 000 místním firmám překonat výpadky způsobené změnami v obchodních vztazích s USA. Příkladem nového přístupu je město Cixi, známé výrobou ložisek. Zatímco během prvního Trumpova funkčního období některé továrny zavřely kvůli 25% clu, dnes se většina z nich soustředí na nové odběratele, zejména v Indonésii a na Filipínách. Manažer jedné z místních továren, Wang, uvedl, že dnes už politické zprávy nesleduje tak pečlivě jako v roce 2018. Místo toho se raději věnuje budování nových obchodních vztahů, které slibují větší stabilitu. Dopad obchodních změn se promítá nejen do strategie exportérů, ale i do samotného charakteru čínského průmyslu. Mnohé firmy se nyní více než kdy dřív zaměřují na zvyšování kvality a přidané hodnoty svých produktů. Místo pouhého objemového vývozu hledají způsob, jak oslovit zákazníky sofistikovanějšími výrobky s vyšší marží. Tento posun je částečně reakcí na náročnější trhy v Evropě, kde zákazníci více oceňují inovace, ekologické standardy a technologickou vyspělost. Zvyšující se nároky odběratelů a proměna globálního prostředí vedou také k růstu významu přeshraničního e-commerce. Platformy jako Alibaba, Temu nebo TikTok Shop představují nový způsob, jak mohou čínští výrobci obcházet tradiční distribuční řetězce a dostat se přímo ke koncovým zákazníkům. Tento trend zároveň posiluje roli menších a flexibilnějších podniků, které dokáží rychleji reagovat na proměnlivou poptávku a přizpůsobit se specifikům různých trhů. Navzdory těmto posunům zůstává nejistota vysoká. Politické vztahy mezi Pekingem a Západem zůstávají napjaté a hrozba dalších restrikcí nebo clí visí ve vzduchu. Čínské firmy proto často volí strategii opatrnosti – testují nové trhy a diverzifikují portfolio zákazníků, aniž by se plně odpoutaly od stávajících odbytišť. Tento pragmatismus může být pro ně klíčem k dlouhodobé stabilitě v období globální turbulence. Z hlediska globální ekonomiky má přesun čínského exportu širší dopady. Země v jihovýchodní Asii, východní Evropě či Latinské Americe mohou zaznamenat růst dovozu i tlaky na domácí průmysl. Evropské instituce tak budou stát před dilematem, jak vyvažovat otevřený trh s ochranou domácích výrobců. V tomto napětí mezi ekonomikou a politikou se rozhoduje o tom, jak bude vypadat nový světový obchodní řád v nadcházejících letech.