Po sedmi předchozích krocích, které proběhly bez výraznějších názorových rozporů v rámci 26členné Rady guvernérů, má ECB tento čtvrtek podle očekávání snížit depozitní sazbu na 2 %. Tím by ale mohla začít fáze vyšší nejistoty, protože vyhlídky inflace zůstávají i nadále velmi nejasné.Zatímco někteří představitelé ECB varují před rizikem přehnaných výdajů evropských vlád a prosazují opatrný přístup, jiní naopak volají po silnější podpoře křehkého hospodářského oživení.Jedním z klíčových prvků této debaty jsou i dopady obchodní politiky Donalda Trumpa, zejména zvýšení amerických cel na evropské zboží, které by mohlo posílit inflační tlaky v eurozóně. ECB proto připravuje různé scénáře vývoje, ale podle některých představitelů je pravděpodobnost naplnění základní prognózy nižší než 50 %.Vysoká nejistota a proměnlivý inflační výhledSoučasný přechod od fáze boje proti inflaci k novému období vyšší nepředvídatelnosti připomíná prostředí během pandemie a války na Ukrajině. Katharine Neissová z PGIM Fixed Income upozorňuje, že krátkodobě může být nižší sazba oprávněná, ale z dlouhodobého hlediska bude ECB možná nucena znovu zvýšit úroky – zvláště pokud budou evropské vlády více uvolňovat fiskální politiku.Investoři zatím očekávají další snížení sazeb během září, které by celkově posunulo depozitní sazbu až na 1,75 %. Průzkumy agentury Bloomberg tomu nasvědčují, přestože budoucí trajektorie bude silně záviset na obchodním napětí mezi USA a EU. Americká cla na evropské zboží jsou aktuálně ve výši 10 %, ale Trumpova administrativa je připravena je zvýšit až na 50 %, což by mělo výrazný vliv na cenový vývoj v eurozóně.Příznivější výhled na květen podporuje i posilující euro a klesající ceny energií, což by se mělo projevit v inflačních statistikách Eurostatu. Údaje za květen by měly ukázat inflaci těsně kolem cílové hodnoty 2 %.Chcete využít této příležitosti?Dlouhodobé tlaky: stárnutí populace i geopolitikaZ krátkodobého pohledu se může zdát inflační situace stabilizovaná, ale strukturální rizika zůstávají. Patří mezi ně demografické změny, nedostatek pracovních sil a zvýšené výdaje na obranu a infrastrukturu. Právě tyto faktory mohou v delším horizontu tlačit ceny opět směrem vzhůru.Členka Výkonné rady ECB Isabel Schnabelová již dříve varovala před přílišným uvolněním politiky a argumentovala, že banka je v dobré pozici sledovat vývoj a reagovat podle potřeby. Podobně se vyjádřili i zástupci Nizozemska a Německa, kteří upozornili na nejistotu ohledně střednědobého výhledu inflace.Naopak někteří představitelé, například Belgičan Pierre Wunsch nebo Litevec Gediminas Simkus, jsou ochotnější akceptovat razantnější podporu ekonomiky, pokud by hrozil pokles inflace pod cílovou hodnotu.Holger Schmieding z Berenberg Bank zdůraznil, že dominantními faktory budoucnosti jsou strukturální tlaky na růst cen. Podle něj již měnová politika funguje a není nezbytné přidávat další stimuly, pokud k tomu nepřinutí vývoj.Trumpův vliv a opatrný postoj investorůTrumpova ochranná obchodní opatření tvoří významný prvek současného inflačního rizika. Hrozba zvýšení cel a další eskalace obchodního napětí nejen s Evropou, ale i s Čínou, by mohla mít nepřímý dopad na evropskou ekonomiku skrze globální dodavatelské řetězce. ECB proto bude muset sledovat nejen domácí, ale i mezinárodní vývoj s vysokou mírou obezřetnosti.Ekonomové z Bloomberg Economics předpokládají další snížení sazeb již na příštím zasedání o 25 bazických bodů, a to kvůli kombinaci nižších cenových tlaků, deflačního dopadu amerických cel a umírněného růstu mezd. Rada guvernérů by přitom měla podle jejich názoru zachovat holubičí rétoriku, aby zůstala otevřená možnost dalšího uvolnění později během roku.Christine Lagardeová pravděpodobně na čtvrteční tiskové konferenci neodhalí žádné konkrétní závazky ohledně budoucí politiky. ECB poslední měsíce klade důraz spíše na data než na předběžné signály, což naznačuje snahu zachovat flexibilitu ve velmi nejistém prostředí.Sonja Marten z DZ Bank očekává, že banka sníží sazby ještě dvakrát v tomto roce. Připomíná ale, že po roce 2025 se růst zřejmě zrychlí a nebude důvod pro další stimuly.Gilles Moec z AXA očekává, že inflační tlaky zůstanou omezené, což by umožnilo snížení sazeb až na 1,25 %. Připouští však, že každý další krok bude čím dál náročnější prosadit. Po létě tak ECB čekají náročná vyjednávání – mezi ekonomickým pragmatismem a politickými tlaky.