Investoři se obávají možné eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, který se rozhořel již před několika dny, a zároveň netrpělivě očekávají náznaky, jakým směrem se vydá měnová politika nejmocnější centrální banky světa.

V ranních hodinách (03:05 ET, tedy 07:05 GMT) indexy v Evropě zaznamenaly výrazné ztráty. Německý DAX klesl o 1 %, francouzský CAC 40 ztratil 0,8 % a britský FTSE 100 odepsal 0,5 %. Tyto poklesy odrážejí zhoršený globální sentiment, který vyvolalo pokračující násilí mezi Izraelem a Íránem, konflikt, jenž se nyní přehoupl do pátého dne. Znepokojení vyvolala zejména slova bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zkrátil svou účast na summitu skupiny G7 a následně vyzval Íránce k okamžité evakuaci Teheránu. Tato výzva byla široce interpretována jako známka rostoucího napětí a možné účasti USA na blízkovýchodním konfliktu.

Ačkoliv úředníci Bílého domu později zdůraznili, že Spojené státy neplánují přímé zapojení do bojů, nejistota přetrvává. Ministr obrany Pete Hegseth v rozhovoru pro Fox News uvedl, že Trump nadále usiluje o dohodu s Íránem ohledně jeho jaderného programu. Zároveň však zdůraznil, že Spojené státy budou v regionu hájit své strategické zájmy, což nelze interpretovat jinak než jako hrozbu možného zásahu, pokud situace vyústí v otevřený konflikt.

K napjaté atmosféře přispěla i pondělní deklarace skupiny G7, která vyjádřila plnou podporu Izraeli a obvinila Írán z destabilizace regionu. V politické rovině se ovšem během summitu odehrálo i něco konstruktivního – Trump a nový britský premiér Keir Starmer oznámili dokončení obchodní dohody, na které se dohodli už předchozí měsíc. Podle Starmera dohoda pokrývá mimo jiné automobilový průmysl a oblast letectví, avšak bez konkrétních detailů.

Kromě geopolitických hrozeb je pozornost investorů soustředěna na zasedání Fedu, které začalo v úterý. Trhy všeobecně očekávají, že centrální banka ponechá základní úrokovou sazbu federálních fondů v rozmezí 4,25 % až 4,50 %. Rozhodnutí bude oznámeno ve středu. Co investory zajímá především, jsou případné náznaky ohledně dalšího vývoje měnové politiky – zda lze v nadcházejících měsících očekávat snížení sazeb, nebo zda Fed zůstane opatrný kvůli vysoké nejistotě způsobené globálními politickými otřesy a nestabilní obchodní politikou bývalé Trumpovy administrativy.

V Japonsku Bank of Japan podle očekávání ponechala své úrokové sazby beze změny a oznámila pokračování nákupů státních dluhopisů až do roku 2026, kdy plánuje postupné zpomalení tohoto tempa. V Evropě se tento týden schází i další centrální banky – Bank of England, Norges Bank, Riksbank a Švýcarská národní banka. To jen podtrhuje, že aktuální týden bude z pohledu měnové politiky velmi dynamický.

Ani v korporátní sféře není klid. Zvláštní pozornost poutá francouzská automobilka Renault, jejíž generální ředitel Luca de Meo náhle opustil svou pozici. Tato zpráva způsobila, že akcie Renaultu v pondělí oslabily až o 8 %, což představuje největší denní pokles od února 2022. Mezi možnými nástupci se zmiňují jména jako Denis Le Vot, zkušený insider, nebo Maxime Picat z konkurenční skupiny Stellantis.

Na komoditních trzích se ceny ropy v úterý stabilizovaly. Futures na ropu Brent vzrostly o 0,1 % na 73,27 USD za barel a americká lehká ropa WTI rovněž o 0,1 % na 70,30 USD za barel. Přestože ceny v pondělí klesly o více než 1 % v naději, že by konflikt na Blízkém východě mohl brzy skončit, výzva Donalda Trumpa k evakuaci Teheránu vyvolala opětovnou volatilitu. Obchodníci tak zůstávají opatrní a citlivě reagují na každé nové politické prohlášení.

Evropské trhy tak zůstávají v sevření dvou klíčových faktorů – geopolitického napětí a měnové politiky. Každý z nich má potenciál významně ovlivnit náladu investorů, směrování trhů a další vývoj v druhé polovině roku.