Přestože se trhy do značné míry vyhnuly prudké reakci, geopolitické napětí na Blízkém východě zůstává klíčovým rizikovým faktorem, který může ovlivnit vývoj v dalších dnech a týdnech. Panevropský index Stoxx 600 si připsal drobný růst o 0,04 % a dosáhl 536,74 bodu v 8:06 GMT. Francouzský CAC 40 i britský FTSE 100 se držely poblíž nulové změny, zatímco německý DAX vzrostl o 0,1 %, což naznačuje určitou opatrnost investorů.

Situace se vyostřila poté, co americký prezident Donald Trump o víkendu nařídil útoky na tři jaderná zařízení v Íránu. Tento krok znamenal jasné zapojení Spojených států do probíhajícího konfliktu mezi Íránem a Izraelem, který začal před jedenácti dny izraelskými leteckými zásahy proti íránské jaderné infrastruktuře. Zatímco Trump původně tvrdil, že rozhodnutí o případné vojenské odpovědi nechává otevřené, útoky přišly bez výrazného varování. Íránský režim na to zareagoval ostrou rétorikou, přičemž označil Trumpa za „hazardéra“ a naznačil, že útoky rozšířily okruh legitimních vojenských cílů.

Írán navíc pohrozil, že zvažuje různé možnosti odvety – od diplomatických kroků až po vojenské údery. Mezi nejvýraznější hrozby patří potenciální blokáda Hormuzského průlivu, kterým denně proudí významná část globálních dodávek ropy a zemního plynu. Tato strategická oblast je považována za jeden z nejcitlivějších bodů v mezinárodním energetickém systému. Zastavení nebo omezení provozu v této oblasti by mohlo výrazně narušit stabilitu cen energií a přispět k inflaci na globálních trzích.

V reakci na vývoj se na trzích s ropou objevila zvýšená volatilita. Futures na ropu Brent s dodáním v srpnu vzrostly v pondělí v ranních hodinách o 0,8 % na 76,11 USD za barel, zatímco americká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připsala 0,9 % a dosáhla 74,48 USD za barel. Přesto se oba kontrakty v průběhu dopoledne opět částečně propadly, protože obchodníci vyhodnocovali pravděpodobnost, že se konflikt přece jen omezí na jednorázovou událost. Trh se tak dostal do fáze vyčkávání – každé nové prohlášení či pohyb v oblasti může znamenat zásadní změnu směru.

Někteří analytici uvedli, že útoky ze strany USA mohou paradoxně dočasně snížit nejistotu. Investoři se totiž v posledních dnech ptali, zda Trump skutečně přistoupí k vojenskému zásahu, a nyní mají na tuto otázku jasnou odpověď. Na druhou stranu ale přetrvávají obavy z možného domino efektu, kdy reakce Íránu vyvolá další eskalaci. Nejasné zůstává také, zda bude mít tato událost dlouhodobý dopad na ceny energií nebo centrální bankovní politiku. Vyšší ceny ropy by mohly oživit inflační tlaky, což by mohlo ovlivnit rozhodování Evropské centrální banky nebo amerického Fedu ohledně budoucího směřování úrokových sazeb.

Na pozadí geopolitického vývoje přitom zůstávají v platnosti i ekonomické nejistoty. Evropská ekonomika se potýká s ochlazováním poptávky, strukturálními změnami v průmyslu i vlivem přechodných faktorů, jako jsou vyšší náklady na energie a přetrvávající napětí v globálním obchodu. Právě tyto faktory mohou zesílit dopady případného růstu cen ropy. Analytici také upozorňují na možnost, že rostoucí ceny energií mohou snížit spotřebitelskou důvěru a oslabit výkonnost klíčových odvětví, například průmyslu a služeb.

Zatímco trhy s akciemi se snaží zachovat klid, rizika se kupí a nálada investorů zůstává křehká. Očekává se, že vývoj v příštích dnech budou formovat především reakce Teheránu, případné prohlášení americké administrativy a změny v tokách ropy a plynu z oblasti Perského zálivu. Investoři tak zůstávají ve střehu, a každé další narušení rovnováhy může způsobit náhlé a prudké výkyvy nejen na energetických trzích, ale i v širším finančním systému.