Tato krátkodobá úleva ale pravděpodobně nezabrání týdenním ztrátám, které se rýsují na pozadí složitého mezinárodního dění a slabších ekonomických dat ze starého kontinentu.V 07:15 GMT zaznamenal německý index DAX růst o 0,8 %, francouzský CAC 40 posílil o 0,6 % a britský FTSE 100 o 0,4 %. Přestože se v pátek všechny tři klíčové evropské indexy snažily umazat část předchozích ztrát, na týdenní bázi zůstávají v červených číslech – DAX je téměř o 2 % níže, CAC 40 ztrácí 1,7 % a FTSE 100 přibližně 0,7 % oproti čtvrtečnímu uzavření.Jedním z hlavních důvodů zlepšení nálady byla zpráva z Bílého domu, že americký prezident Donald Trump odkládá rozhodnutí o případném útoku na Írán o další dva týdny. Po celém týdnu, kdy trhy reagovaly nervózně na možnost rozšíření izraelsko-íránského konfliktu o přímé zapojení Spojených států, znamenala tato informace určité uklidnění. Přesto zůstává v prostředí značná nejistota – Trump v minulosti tuto dvoutýdenní lhůtu použil už několikrát, například v otázce celních jednání, a ne vždy vedla k reálnému rozhodnutí.Očekává se, že dvoutýdenní období má především vytvořit časový prostor pro diplomatická jednání a zároveň udržet Teherán pod tlakem. Přestože Izrael a Írán pokračují v ozbrojených útocích, hrozba okamžité eskalace ze strany USA byla alespoň dočasně oddálena, což pomohlo evropským trhům k mírnému růstu.Dalším významným faktorem, který přispěl k lepší náladě na trzích, byla holubičí politika světových centrálních bank. V pátek ponechala čínská centrální banka své referenční sazby beze změny, čímž potvrdila očekávání trhu. V Evropě pak došlo k výraznějším krokům – norská centrální banka vůbec poprvé od roku 2020 snížila úrokové sazby, zatímco švýcarská národní banka snížila sazby až na nulu a připustila i možnost jejich negativní hodnoty. Bank of England sice zatím ponechala sazby beze změny, ale rovněž naznačila, že další uvolnění měnové politiky může být brzy potřeba.Tento názor podpořila i čerstvá data z britského maloobchodu, kde v květnu objem tržeb klesl o výrazných 2,7 %. To byl největší pokles od prosince 2023 a výrazně horší výsledek, než činil konsenzus trhu, který očekával jen 0,5% pokles. Slabší poptávka je podle analytiků důsledkem zvýšeného utrácení v dubnu, kdy lidé nakupovali potraviny, sezónní oblečení a investovali do domácích renovací.Podobně se vyvíjí situace v Německu, kde výrobní ceny v květnu meziročně klesly o 1,2 %, což bylo v souladu s očekáváním, ale i tak to ukazuje na pokračující tlak na průmysl v největší evropské ekonomice. Tyto údaje potvrzují, že Evropa čelí zpomalujícímu růstu i slabší poptávce, což může urychlit rozhodnutí centrálních bank k dalším krokům směrem k měnové stimulaci.Na korporátní úrovni přitáhla pozornost britská developerská společnost Berkeley Group, která oznámila nárůst zisku před zdaněním za rok končící 30. dubnem, navzdory nižšímu objemu forwardových prodejů a sílícím regulačním tlakům. Firma zároveň oznámila změny ve vedení – předseda Michael Dobson odstoupí po zářijové valné hromadě a jeho místo výkonného předsedy převezme současný CEO Rob Perrins. Novým generálním ředitelem se stane současný finanční ředitel Richard Stearn.Na komoditních trzích mezitím ceny ropy v pátek klesly, čímž reagovaly na zprávu o odkladu rozhodnutí USA ohledně vojenské akce. Futures na ropu Brent se snížily o 2,6 % na 76,79 USD za barel, zatímco americká ropa WTI ztratila 0,4 % a obchodovala se za 73,61 USD za barel. Přesto oba kontrakty směřují k týdennímu zisku přes 3 %, protože pokračující konflikt na Blízkém východě stále ohrožuje dodávky z tohoto klíčového regionu.Závěrem lze říci, že evropské trhy v pátek reagovaly pozitivně na kombinaci geopolitického uklidnění a uvolněné měnové politiky. Nicméně přetrvávající nejistota ohledně Blízkého východu a slabá makrodata naznačují, že volatilita na trzích bude pokračovat i v příštím týdnu.