Federální rezervní systém Spojených států se rozhodl ponechat úrokové sazby beze změny už počtvrté za sebou. Důvodem je pokračující nejistota ohledně ekonomického dopadu politických změn přicházejících z Bílého domu. Investoři i ekonomové tak nyní upírají pozornost na Jeroma Powella, předsedu Fedu, který má po zasedání centrální banky vystoupit na tiskové konferenci a upřesnit výhled měnové politiky v dalších měsících. Vzhledem k tomu, že inflace začíná mírně ustupovat a americký trh práce zůstává relativně stabilní, rozhodnutí držet sazby v rozmezí 4,25 % až 4,5 % bylo široce očekávané. Zároveň ale Fed signalizuje, že se s případným snižováním sazeb nebude unáhlovat, dokud nezíská jasnější obraz o vývoji hospodářství – zejména s ohledem na nově zavedená cla prezidenta Donalda Trumpa. Zpomalení inflace a dopady Trumpových opatření V posledních měsících došlo ke znatelnému ochlazení inflace, která za 12 měsíců do dubna dosáhla 2,1 %, jen těsně nad 2% cílem Fedu. I když jde o pozitivní vývoj, představitelé centrální banky varují, že inflační tlaky mohou znovu zesílit – a to především v případě, že nová cla, jejichž platnost má začít v létě, vstoupí v plném rozsahu v platnost. Fed zároveň sleduje i další makroekonomické ukazatele a jejich vztah k fiskální politice. Podle analytiků přispívá Trumpova celní politika ke zvýšené nejistotě, protože část obchodních opatření byla pozastavena, zatímco o jiných se stále jedná. To komplikuje tvorbu střednědobých predikcí a vede k opatrnosti ve snižování sazeb, i když by si to některé segmenty ekonomiky přály. V této souvislosti ekonomové očekávají, že dot plot – tedy graf zobrazující očekávání jednotlivých členů Fedu ohledně budoucí úrovně sazeb – bude naznačovat menší ochotu k rychlému snižování úroků. Zatímco v minulých měsících se spekulovalo až o dvou sníženích do konce roku, nově se jeví pravděpodobnější pouze jedno, a i to až na podzim. Aktualizované ekonomické prognózy a výhled sazeb Důležitým výstupem z jednání Fedu je souhrn ekonomických prognóz (SEP), který aktualizuje odhady růstu HDP, inflace, nezaměstnanosti i budoucího nastavení měnové politiky. Tato aktualizace je první od března a přichází po oznámení Trumpových tarifů, které původně vyvolaly obavy z prudkého zpomalení ekonomiky. Ekonomové očekávají, že Fed v nové prognóze mírně sníží odhady růstu HDP pro letošní rok a zároveň zvýší očekávání inflace pro rok 2025. Očekává se také drobný posun v dlouhodobém odhadu tzv. neutrální úrokové sazby, která má udržovat rovnováhu mezi růstem a inflací bez podpory ani brzdění ekonomiky. Podle dubnového průzkumu agentury Bloomberg předpokládalo 26 % ekonomů recesi do 12 měsíců. V červnovém průzkumu už to bylo pouze 10 %, což ukazuje na uklidnění obav, i když trh zůstává citlivý na jakékoli nové signály z Washingtonu nebo Fedu. Změny v rétorice Fedu byly patrné už při porovnání posledního zasedání s tím květnovým. Místo předchozí formulace, že nejistota „dále vzrostla“, se tentokrát mluvilo o tom, že „zůstává vysoká“. Tento jemný posun ukazuje na vyčkávací strategii centrální banky, která nechce předbíhat událostem. Tisková konference Powella a politický kontext Očekávaná tisková konference předsedy Fedu Jeroma Powella bude tentokrát ostře sledována nejen kvůli měnové politice, ale i kvůli jeho nedávnému setkání s prezidentem Trumpem. Trump Fed opakovaně kritizuje za příliš vysoké sazby a nedávno dokonce veřejně vyzval k jejich snížení o celý procentní bod. Powell tak bude pravděpodobně čelit otázkám na to, jak centrální banka zvládá tlak z politického prostředí, a zda je připravena zachovat si nezávislost. Jedním z témat může být i pravomoc Fedu platit úroky z rezerv, kterou zpochybnil senátor Ted Cruz. Tento mechanismus je přitom klíčovým nástrojem pro řízení krátkodobých úrokových sazeb v době, kdy Fed operuje s rozsáhlou rozvahou. Z hlediska tržních očekávání se stále počítá s tím, že první snížení sazeb by mohlo přijít nejdříve v září, druhé pak případně v prosinci. Powell se ale pravděpodobně bude snažit vyhnout příliš konkrétním závazkům, aby si Fed zachoval flexibilitu. Jakékoli náznaky časování kroků by totiž mohly výrazně rozhýbat trhy, které zůstávají mimořádně citlivé na změny v komunikaci centrální banky.