Klíčové body

Dolar zaznamenal nejslabší začátek roku od 80. let, klesl o 8,8 %
Investoři ztrácejí důvěru kvůli Trumpovým clům a politické nejistotě
Zajištění proti dolaru sílí, což dál zvyšuje tlak na jeho oslabení

Podle indexu ICE U.S. Dollar Index, který měří sílu americké měny zejména vůči euru, klesl dolar od začátku roku o přibližně 8,8 % a aktuálně se pohybuje pod hranicí 99 bodů.

Jedná se o nejhorší start do roku od poloviny 80. let. Zatímco americké akcie se částečně zotavily ze ztrát způsobených dubnovou turbulencí na trzích, dolar podobné oživení nezaznamenal.

Příčinou je především obava investorů z dopadů obchodní politiky prezidenta Trumpa, konkrétně z návrhu na nové celní režimy a zvýšení daňového zatížení zahraničních vlastníků amerických aktiv. Tento nový postoj ke globálnímu obchodu, který je podle některých stratégů volatilnější a méně předvídatelný, vede investory ke změně pohledu na roli dolaru ve svých portfoliích.

Podle Petera Vassalla, portfolio manažera společnosti BNP Paribas Asset Management, může být současný vývoj začátkem dlouhodobějšího poklesu americké měny. Přestože některé extrémní scénáře ohledně cel byly zmírněny, základní představa o méně přátelské politice USA vůči zahraničnímu obchodu přetrvává. Vassallo upozorňuje, že takový trend by mohl vést k oslabování dolaru podobnému situaci z let 2002 až 2008, kdy dolar klesal souběžně s růstem eura.

Zahraniční investoři ztrácejí důvěru v dolar

Klíčovým momentem, který přispěl k oslabení dolaru, je takzvané ustanovení „Section 899“ z návrhu prezidenta Trumpa. Toto ustanovení by umožnilo uvalit „pomstychtivou daň“ na zahraniční investory držící americká aktiva, pokud pocházejí ze zemí označených za daňově „nespravedlivé“. Takové kroky mohou výrazně omezit ochotu zahraničního kapitálu proudit do Spojených států, což má přímý dopad na hodnotu měny.

Steven Englander ze Standard Chartered potvrzuje, že vyšší daně na příjmy zahraničních investorů by mohly odradit kapitálové toky do USA a vytvořit dodatečný tlak na dolar. Kombinace rostoucí daňové nejistoty a pokračujícího politického napětí oslabuje důvěru investorů nejen v americké akcie a dluhopisy, ale i v samotnou měnu.

V důsledku těchto trendů dochází k narušení dosavadní rovnováhy v portfoliích investorů. Dříve dolar sloužil jako stabilizační prvek – při poklesu jiných aktiv obvykle posiloval. Dubnový propad dolaru však přišel současně s poklesem amerických akcií i dluhopisů, což mnohé přimělo k přehodnocení měnového zajištění.

Zajišťování proti dolaru nabývá na síle

Podle dat společnosti State Street, která sleduje kapitálové toky, byla doposud aktivnější v zajišťování dolarové expozice především americká strana. Penzijní fondy, pojišťovny a další institucionální investoři v USA se začali více zajišťovat při investicích do zahraničních aktiv.

V poslední době se ale objevují signály, že i zahraniční investoři začínají aktivněji chránit své dolarové pozice. Například podle George Saravelose z Deutsche Bank zaznamenaly některé dánské pojišťovny a penzijní fondy výrazné zvýšení zajišťovacích operací vůči dolaru. Tato praxe, kdy investoři prodávají dolar například prostřednictvím derivátů, přispívá k dalšímu oslabování měny.

Vassallo upozorňuje, že tyto změny mohou být teprve v počátcích a trend zajištění se proti dolaru může nadále sílit, pokud politická a ekonomická nejistota přetrvá. Investoři tak čelí dilematu – tradiční role dolaru jako bezpečného přístavu je otřesena strukturálními změnami v americké i globální ekonomice.

Co by mohlo trend zvrátit?

Navzdory silnému tlaku, který působí proti dolaru, existují i scénáře, které by mohly vést k obratu. Vassallo z BNP Paribas uvádí, že návrat k výjimečnosti amerických aktiv by mohl opět zvýšit zájem investorů o dolar. Pokud by americké akcie začaly výrazně překonávat výkonnost zbytku světa a ekonomický růst USA by opět dominoval, dolar by mohl znovu posílit.

Nicméně taková změna zatím není na obzoru. Ve středu 4. června index ICE opět klesl o 0,6 % na hodnotu 98,75, což potvrzuje pokračující oslabování měny. Tento trend je patrný i mimo vyspělé trhy – dolar ztrácí půdu pod nohama vůči měnám rozvíjejících se trhů, jako je mexické peso nebo brazilský real.

Vývoj dolaru je nyní výrazně ovlivněn nejen makroekonomickými ukazateli, ale především strukturálními a politickými faktory. Pokud nedojde k významným změnám v přístupu americké vlády k zahraničním investorům a globálním obchodním vztahům, očekávané dlouhodobé oslabování dolaru se může stát realitou, která přetvoří globální měnovou mapu.

Podle indexu ICE U.S. Dollar Index, který měří sílu americké měny zejména vůči euru, klesl dolar od začátku roku o přibližně 8,8 % a aktuálně se pohybuje pod hranicí 99 bodů. Jedná se o nejhorší start do roku od poloviny 80. let. Zatímco americké akcie se částečně zotavily ze ztrát způsobených dubnovou turbulencí na trzích, dolar podobné oživení nezaznamenal.Příčinou je především obava investorů z dopadů obchodní politiky prezidenta Trumpa, konkrétně z návrhu na nové celní režimy a zvýšení daňového zatížení zahraničních vlastníků amerických aktiv. Tento nový postoj ke globálnímu obchodu, který je podle některých stratégů volatilnější a méně předvídatelný, vede investory ke změně pohledu na roli dolaru ve svých portfoliích.Podle Petera Vassalla, portfolio manažera společnosti BNP Paribas Asset Management, může být současný vývoj začátkem dlouhodobějšího poklesu americké měny. Přestože některé extrémní scénáře ohledně cel byly zmírněny, základní představa o méně přátelské politice USA vůči zahraničnímu obchodu přetrvává. Vassallo upozorňuje, že takový trend by mohl vést k oslabování dolaru podobnému situaci z let 2002 až 2008, kdy dolar klesal souběžně s růstem eura.Zahraniční investoři ztrácejí důvěru v dolarKlíčovým momentem, který přispěl k oslabení dolaru, je takzvané ustanovení „Section 899“ z návrhu prezidenta Trumpa. Toto ustanovení by umožnilo uvalit „pomstychtivou daň“ na zahraniční investory držící americká aktiva, pokud pocházejí ze zemí označených za daňově „nespravedlivé“. Takové kroky mohou výrazně omezit ochotu zahraničního kapitálu proudit do Spojených států, což má přímý dopad na hodnotu měny.Steven Englander ze Standard Chartered potvrzuje, že vyšší daně na příjmy zahraničních investorů by mohly odradit kapitálové toky do USA a vytvořit dodatečný tlak na dolar. Kombinace rostoucí daňové nejistoty a pokračujícího politického napětí oslabuje důvěru investorů nejen v americké akcie a dluhopisy, ale i v samotnou měnu.V důsledku těchto trendů dochází k narušení dosavadní rovnováhy v portfoliích investorů. Dříve dolar sloužil jako stabilizační prvek – při poklesu jiných aktiv obvykle posiloval. Dubnový propad dolaru však přišel současně s poklesem amerických akcií i dluhopisů, což mnohé přimělo k přehodnocení měnového zajištění.Zajišťování proti dolaru nabývá na sílePodle dat společnosti State Street, která sleduje kapitálové toky, byla doposud aktivnější v zajišťování dolarové expozice především americká strana. Penzijní fondy, pojišťovny a další institucionální investoři v USA se začali více zajišťovat při investicích do zahraničních aktiv.V poslední době se ale objevují signály, že i zahraniční investoři začínají aktivněji chránit své dolarové pozice. Například podle George Saravelose z Deutsche Bank zaznamenaly některé dánské pojišťovny a penzijní fondy výrazné zvýšení zajišťovacích operací vůči dolaru. Tato praxe, kdy investoři prodávají dolar například prostřednictvím derivátů, přispívá k dalšímu oslabování měny.Vassallo upozorňuje, že tyto změny mohou být teprve v počátcích a trend zajištění se proti dolaru může nadále sílit, pokud politická a ekonomická nejistota přetrvá. Investoři tak čelí dilematu – tradiční role dolaru jako bezpečného přístavu je otřesena strukturálními změnami v americké i globální ekonomice.Co by mohlo trend zvrátit?Navzdory silnému tlaku, který působí proti dolaru, existují i scénáře, které by mohly vést k obratu. Vassallo z BNP Paribas uvádí, že návrat k výjimečnosti amerických aktiv by mohl opět zvýšit zájem investorů o dolar. Pokud by americké akcie začaly výrazně překonávat výkonnost zbytku světa a ekonomický růst USA by opět dominoval, dolar by mohl znovu posílit.Nicméně taková změna zatím není na obzoru. Ve středu 4. června index ICE opět klesl o 0,6 % na hodnotu 98,75, což potvrzuje pokračující oslabování měny. Tento trend je patrný i mimo vyspělé trhy – dolar ztrácí půdu pod nohama vůči měnám rozvíjejících se trhů, jako je mexické peso nebo brazilský real.Vývoj dolaru je nyní výrazně ovlivněn nejen makroekonomickými ukazateli, ale především strukturálními a politickými faktory. Pokud nedojde k významným změnám v přístupu americké vlády k zahraničním investorům a globálním obchodním vztahům, očekávané dlouhodobé oslabování dolaru se může stát realitou, která přetvoří globální měnovou mapu.