Pomoci mají giganti soukromého kapitálu

Společnost Meta Platforms (META) se pouští do jednoho z nejambicióznějších projektů svého druhu – snaží se získat až 29 miliard dolarů na financování výstavby nových datových center pro potřeby umělé inteligence. Aby dosáhla takto vysoké částky, obrací se na velké hráče soukromého kapitálu, mezi něž patří například Apollo Global Management, KKR, Brookfield, Carlyle nebo Pimco.

Tato iniciativa přichází ve chvíli, kdy Meta výrazně zvyšuje své kapitálové výdaje, aby dohnala náskok konkurence v oblasti generativní umělé inteligence. Společnost jedná o získání 3 miliard dolarů vlastního kapitálu a 26 miliard dolarů formou dluhu, přičemž diskutuje o možnostech, jak dluh efektivně strukturovat a případně obchodovat. Pokud se jí to podaří, půjde o jednu z největších soukromých emisí dluhopisů, jaké kdy byly realizovány v technologickém sektoru.

Útok na špičku AI pole pod vedením Zuckerberga

Generální ředitel Mark Zuckerberg v roce 2025 razantně zintenzivnil snahu dostat Metu mezi lídry v AI. Výsledky zatím nejsou zcela přesvědčivé – jazykový model Llama 4 nedosáhl očekávaného výkonu a projekt přelomového modelu „Behemoth“ se zpozdil. Meta proto nejen masivně investuje, ale i najímá špičkové odborníky, včetně Alexe Wanga ze společnosti ScaleAI, kam vložila 15 miliard dolarů.

Součástí strategie je i nově vytvořený tým „superinteligence“, který se zaměří na vývoj AGI – umělé obecné inteligence. Zuckerberg aktivně oslovuje odborníky napříč sektorem a podle generálního ředitele OpenAI Sama Altmana nabízel Meta některým AI inženýrům vstupní bonusy až 100 milionů dolarů. Meta tak ukazuje, že se nebojí investovat masivní částky nejen do infrastruktury, ale také do lidského kapitálu, který je pro úspěch v AI klíčový.

Meta se spoléhá na externí financování, aby si nezatížila rozvahu

Zuckerbergova společnost nechce financovat obří projekty z vlastních zdrojů – právě naopak. Spolupráce se soukromým kapitálem jí umožňuje rozložit rizika a náklady, aniž by zatížila svou rozvahu a zhoršila tak úvěrový rating. V rámci těchto transakcí často vznikají speciální účelové jednotky nebo společné podniky, do nichž Meta vkládá aktiva výměnou za kapitál či úvěr od partnerů, například Apollo nebo Brookfield.

Takto strukturované dohody navíc umožňují rozdělit budoucí příjmy a peněžní toky mezi obě strany. Investoři na oplátku získávají dlouhodobé, regulatorně přijatelné výnosy. To je pro společnosti, jako je Apollo, velmi atraktivní – zejména proto, že skrze své pojišťovny a penzijní fondy hledají stabilní výnosy s nízkým rizikem.

Meta už dříve oznámila, že v roce 2025 plánuje navýšit své kapitálové výdaje až na 72 miliard dolarů, a to z velké části kvůli rostoucím nákladům na infrastrukturu. Mezi nové dohody patří například 20letý odkup elektřiny z jaderné elektrárny v Illinois a další čtyři kontrakty se společností Invenergy na dodávky čisté energie. Tyto kroky ukazují, že Meta se snaží nejen zvýšit výpočetní výkon, ale i zajistit udržitelný energetický základ pro svůj provoz.

Trend alternativního financování se šíří napříč sektorem

Meta není jedinou společností, která využívá tohoto přístupu. OpenAI uzavřela s Blue Owl dohodu o financování vývojového centra v Texasu v hodnotě 15 miliard dolarů. Dále spolupracuje se skupinami jako SoftBank a Oracle na projektu datového centra s předpokládanou hodnotou až 500 miliard dolarů.

Podobnou strategii zvolil i Intel (INTC), který s Apollem loni uzavřel dohodu na 11 miliard dolarů, týkající se financování výroby čipů v Irsku. Ve všech případech jde o stejné schéma: privátní kapitál pokrývá výstavbu, firma získává přístup k výnosům a přitom neovlivní své účetnictví.

Meta tak není výjimkou, ale součástí širšího trendu, který může v nadcházejících letech předefinovat způsob, jakým velké technologické firmy financují inovace. Otázkou zůstává, jak efektivně Meta dokáže tyto investice proměnit ve skutečný posun v oblasti AI produktů, kde zatím v některých ohledech zaostává za konkurencí.