Společnost Microsoft oznámila, že v rámci rozsáhlé investice do umělé inteligence plánuje propustit několik tisíc zaměstnanců. Týkat se to má zejména obchodního oddělení a dalších týmů, přičemž přesný počet zatím není definitivní. Tento krok navazuje na předchozí vlnu propouštění z května, kdy firma snížila počet míst o přibližně 6 000 ve vývojových a softwarových odděleních. Microsoft (MSFT) aktuálně zaměstnává zhruba 228 000 lidí na plný úvazek. Podle informací z prostředí firmy jsou současná propouštění součástí širší strategie, která má vyvážit rostoucí náklady na AI infrastrukturu. Firma se chystá investovat 80 miliard dolarů do výstavby datových center, která budou klíčová pro trénink a provoz modelů umělé inteligence. Prezident Microsoftu Brad Smith již v lednu upozornil, že nástup AI „naruší ekonomiku a nahradí některé pracovní pozice“. Zda je však AI skutečným důvodem pro snižování počtu zaměstnanců, nebo jen záminkou k racionalizaci nákladů, zůstává otevřenou otázkou. AI jako nový důvod pro snižování stavů Microsoft není jedinou firmou, která přizpůsobuje pracovní sílu nové technologické realitě. Amazon (AMZN) tento týden varoval zaměstnance, že nasazení AI v příštích letech povede k dalšímu snižování personálních kapacit. Generální ředitel Andrew Jassy to výslovně uvedl v interní zprávě zaměstnancům. Podobně se vyjádřili i představitelé dalších firem – například CrowdStrike (CRWD), specializující se na kyberbezpečnost, nebo vzdělávací platforma Duolingo (DUOL). Obě společnosti označily rozvoj umělé inteligence za hlavní důvod redukce zaměstnanců i externích dodavatelů. Změny se neomezují pouze na americký trh. Například největší singapurská banka DBS Group plánuje v důsledku AI dočasně zrušit přibližně 4 000 pracovních míst v průběhu tří let. To potvrzuje, že dopad této technologické vlny je skutečně globální. Ačkoliv by se mohlo zdát, že masové propouštění kvůli AI je přehnané, ukazuje se, že nejde pouze o výjimečné případy. Firmy stále častěji přiznávají, že využití „AI agentů“ – tedy autonomních nástrojů schopných jednat jménem uživatele – umožňuje nejen nahradit rutinní činnosti, ale také přehodnotit potřebu některých rolí jako celku. Pomalu se mění dynamika náboru Přestože některé firmy mluví o AI jako o přímé náhradě pracovních míst, jiné přistupují k problému obezřetněji. Švédská fintech společnost Klarna loni oznámila, že její AI systém plně nahradil 700 zákaznických agentů a zastavila nábor nových zaměstnanců. Brzy však musela přiznat, že kvalita zákaznické podpory se zhoršila, a firma se zavázala, že zákazníci budou mít vždy možnost mluvit i s živým operátorem. To naznačuje jiný trend, který může být pro budoucnost ještě významnější – přirozený úbytek pracovních míst bez jejich nahrazování. Mnoho firem zvažuje, zda má smysl hledat nové zaměstnance, když může část jejich agendy převzít AI. V praxi to znamená, že když někdo odejde, není automaticky hledána náhrada, ale situace je nejprve vyhodnocena z hlediska automatizace. Data společnosti SignalFire tento posun potvrzují. Podle jejich výzkumu klesl v roce 2024 počet nově přijatých pracovníků v oblasti technologií ve velkých amerických firmách o 14 % oproti roku 2023. Ještě výraznější je propad u nových absolventů – od roku 2019 jejich nábor klesl o více než polovinu. Co ukazuje historie technologických změn Z dlouhodobé perspektivy nemusí být situace tak negativní, jak by se mohlo zdát. Historie technologických inovací ukazuje, že nové nástroje sice mění trh práce, ale zároveň vytvářejí nové pracovní příležitosti, často s jinými nároky a v odlišných odvětvích. I když tedy současná fáze adaptace může být bolestivá, přizpůsobení probíhá neustále. Není to poprvé, kdy nové technologie proměnily ekonomiku – podobný vývoj provázela automatizace ve výrobě, nástup internetu či digitalizace bankovnictví. Každý z těchto kroků vyžadoval přechodné období, ve kterém docházelo ke snižování počtu míst, ale zároveň vznikala nová odvětví a pracovní role, které dříve neexistovaly. Rozdíl je v tom, že AI přichází rychleji než předchozí změny, a proto vyvolává větší nejistotu. Přesto zůstává hlavní otázkou, jak se firmy i pracovníci dokážou přizpůsobit, a zda najdou novou rovnováhu mezi technologií a lidskou prací.