Nezaměstnanost v České republice v květnu klesla na 4,2 %, což je o desetinu procentního bodu méně než v dubnu. Jedná se o nejnižší hodnotu v letošním roce, i když ve srovnání se stejným měsícem roku 2024 je nezaměstnanost stále o 0,6 procentního bodu vyšší. Pokles oproti dubnu odpovídá obvyklému sezonnímu vývoji, zatímco meziroční nárůst podle analytiků odráží slábnoucí poptávku v průmyslu a zpomalující výkon ekonomiky. V absolutních číslech bylo na konci května bez práce 316 060 osob, tedy o 2480 méně než v předchozím měsíci. Meziročně je ale nezaměstnaných o více než 42 tisíc více. Počet volných pracovních míst se zvýšil na 96 413, což je mírný nárůst o 615 pozic. Přesto na každé volné pracovní místo v průměru připadá 3,3 uchazeče. V některých regionech je však situace výrazně složitější. Sezónní efekt maskuje strukturální slabiny trhu práce Podle analytika společnosti Deloitte Filipa Pastuchy je květnový pokles nezaměstnanosti typickým důsledkem nárůstu sezónních prací, zejména v oblasti pohostinství a cestovního ruchu. Ministr práce Marian Jurečka upozornil, že právě v těchto odvětvích zaměstnavatelé nabízejí v rámci přípravy na letní sezonu více než 9000 pracovních pozic. Zdroj: Canva Při sezónním očištění je však podle Pastuchy patrný pokračující růst nezaměstnanosti. Tento vývoj svědčí o strukturálních problémech trhu práce, které souvisejí především s vývojem v průmyslových odvětvích. Trh práce se tak postupně přizpůsobuje ekonomickému zpomalení, kdy růst HDP již pravděpodobně dosáhl svého vrcholu a očekává se jeho pozvolné oslabení. Podle Pavla Sobíška, hlavního ekonoma UniCredit Bank, letos nezaměstnanost pravděpodobně neklesne pod 4 %, ale zároveň není očekáván ani její dramatický růst. Situace by tak mohla zůstat stabilní, byť napjatá. Regionální rozdíly přetrvávají a zvyšují riziko dlouhodobé nezaměstnanosti Regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti zůstávají výrazné. Nejvyšší nezaměstnanost byla v květnu evidována v Ústeckém kraji (6,5 %) a v jednotlivých okresech v Mostě (9,4 %) a Karviné (9,0 %). Naopak nejnižší podíly nezaměstnaných vykazovaly okresy Praha-východ, Praha-západ, Rychnov nad Kněžnou, Pelhřimov, Benešov, Zlín a Jičín, kde se podíl držel pod třemi procenty. Průměrně na jedno volné pracovní místo v Česku připadá 3,3 uchazeče, ale například na Karvinsku je to 23,5 uchazeče. Tato disproporce ukazuje na nerovnoměrnou nabídku pracovních míst a zvyšuje riziko dlouhodobé nezaměstnanosti v méně rozvinutých regionech. Podle analytičky Raiffeisenbank Terezy Krček právě tento trend naznačuje postupný nárůst počtu osob, které mají problém najít pracovní uplatnění. Porovnání s předchozím rokem zkresluje nový způsob evidence míst Zveřejněné statistiky také upozorňují na komplikaci při meziročním srovnání počtu volných pracovních míst. Změny v systému evidence znamenají, že neobsazené pozice jsou po šesti měsících automaticky vyřazeny z databáze. To vedlo ke snížení oficiálního počtu pracovních míst, a proto se letos evidovaných 96 413 pozic nedá přímo porovnat s více než 266 tisíci volných míst v květnu 2024. Přes tato metodologická omezení je zřejmé, že trh práce není ve vážné krizi, ale čelí novým výzvám. Mezi nimi dominuje především nižší poptávka po pracovní síle v průmyslu, rozdílná dostupnost pracovních míst v regionech a struktura nezaměstnaných, z nichž část není schopna reagovat na měnící se požadavky trhu. <!-- DIP popup--> Květnový pokles nezaměstnanosti na 4,2 % potvrzuje sezónní charakter trhu práce, zejména s ohledem na letní nábor v cestovním ruchu a pohostinství. Navzdory tomuto krátkodobému zlepšení však přetrvávají strukturální problémy, především v průmyslu, kde klesající poptávka vede ke zvyšování počtu nezaměstnaných. Při sezónním očištění je patrný mírný růst nezaměstnanosti, což potvrzuje i vývoj v jednotlivých regionech – výrazný rozdíl mezi Mosteckem a Prahou-západ zůstává. Zdroj: Canva Na každé volné místo v průměru připadá 3,3 uchazeče, ale v některých okresech je situace mnohem horší. Nový systém evidence volných míst ztěžuje meziroční srovnání, ale trend je zřejmý: regionální disparity se prohlubují a zvyšuje se riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Podle analytiků nelze očekávat, že by podíl nezaměstnaných v příštích měsících klesl pod čtyři procenta, na druhou stranu se ale ani nečeká výrazný nárůst. Trh práce tak zůstává relativně stabilní, ale citlivý na další vývoj ekonomiky.